|
Vyletěli moli
(Pavla Slabá / Pavla Slabá 1987)
Vyletěli moli
ze skříně do okolí.
Tak jsme se jich ptali,
kde se tady vzali.
Moli nevěděli,
bez cíle dál letěli.
Jeden z nich povídá:
Žil jsem si ve svetru,
celý léto jsem se měl.
Jenomže ze světa
jsem ještě nic neviděl.
Mollová píseň,
mollový svět molů,
kabát a svetr a naftalín -
a už letí dolů!
Takové doznání nás velmi rozlítilo:
Tak tos byl ty, kdo prožral můj svetr!
A tys mi zase zničil kabát!
Ty podlý hmyze, za to budeš
pykat a jedy polykat!
Moli se loučí, už spí sladce.
Na týhle zemi žili krátce.
Než ale zmizí sníh z polí,
vylíhnou se ve skříni
noví, noví, noví moli!
Mollová píseň,
mollový svět molů,
svět ještě nekončí,
zase setkáme se spolu!
|