ZPĚT Kroky
(Hana Řepová)

Jedna, dva, tři, čtyři, pět
dlažební kostky radost pohledět
šest, sedum, osm, devět, jedenáct
berou mi čas už šlapu na patnáctou
Po nich jdou lidi tam a sem, sem a tam
je mi to jedno, nikam nechvátám.