ZPĚT Palác smutku
(Pavla Slabá)

Smutek doma mám
co s ním udělám
postavím si z něj hrad
a zavřu se tam

z týhle podivný stavby
už se tyčej černý hradby
nikomu nevěřím
stavím hrad bez dveří

tohle je palác smutku
beznaděj mně podává ruku
co dělat přijímám
s ní se chodbama toulám

a pak otevřu všechna okna dokořán
a zoufalství mně půjčí křídla
poslední svůj čin dokonám
do černý noci odlítám