(Marka Míková / Marka Míková 1983)
Sedí pani v tramvaji,
na klíně má dorty.
Uždibuje potají.
Já to vidím,
já to vidím!
Nevěděla jsem,
že se to takhle stane,
nevěděla jsem,
že mířím právě sem.
Ráno jsem si byla
koupit smetanu do kafe,
uvařila jsem
tentokrát silnější
a telefonovala
jsem Anežce Jaurišů,
nemůže přijít,
hlídá vnoučata.
Sedí pani v tramvaji,
na klíně má dorty.
Uždibuje potají.
Já to vidím,
já to vidím!
|
