|
Geometrická ( text: Mardoša )
On bude strana a
jak to tak bejvává
Ty zas úhel gama
bys nebyla sama
já budu strana b
co též naléhá na Tebe
Budeme trojúhelník
za ten Tvůj úhel dík
svírám ho já a a
jsi hezky vklíněná
dosti místa tu je
to se nám to pěkně rýsuje
Žluté křeslo ( text: Milan Cais )
Jednou ráno jsem se probudil jako žlutý křeslo
v posledním ranním snu by se to snad sneslo
pak přišla sestra a sedla si do mě
v tu chvíli jsem myslel že už je po mně
Postavila si mě k balkónovým dveřím
nejdřív se mi nechtělo ale teď už tomu věřím
seděla ve mně a z okna se koukala
podivnou písničku si potichu broukala
Jednou mi někdo řek: "Starý brachu
jsi jako křeslo plný prachu
pod jeho vrstvou barva se ztrácí
ve žlutym snu tancem se potácíš"
Představu její vrstva prachu čeří
mně a mé sestře už nikdo nevěří
letíme spolu do žlutýho světa
"Prach zůstal v pokoji" sestra mi šeptá
Jahůdka ( text: Mardoša )
Vezmu si tě
ty moje malá jahůdko
vezmu si tě
a naleju ta tebe mlíko
Vezmu si tě
pocukruju celičkou
a rozmačkám
...............vidličkou
Toreadorská otázka ( text: Mardoša )
Býk či nebýk ?
To je to co tu běží !
Duševní ( text: Mardoša )
Moje duše zpuchřelá
zas na něco najela
zas jí musim zalepit
já nebudu mít nikdy klid
Moje duše je ucházející...
Vona někdy praskne jen tak
je v ní nejspíš velkej přetlak
udělal bych asi líp
kdybych jí šel vypustit
Moje duše je ucházející...
Ramínka ( text: Milan Cais )
Jsme prázdný
je to tak krásný
Jsme prázdný ramínka
svýho života znamínka
Jsme prázdný ramínka v prázdný skříni
ukrytý někde vzadu v předsíni
Někdy nosíme kalhoty a někdy sukně
někdy na sebe koukáme smutně
Jsme prázdný ramínka...
Národní výbor ( text: Mardoša )
Už jsem tady jek jste řek
na Národním výboře
Přál jste si mě přál ?
Přál přál přál !
Dělal jste ten zakázanej festival
A přestože byl zakázaný
dělal tu ten zmatek velký
tak jeď s nim pryč
nebo ti od něj vezmu klíč
|
Vesmírná ( text: Milan Cais )
Ty a vesmír jste se spojili
a pár nápadů mi ukrojili
s tváří plnou smíru
mi udělali místo hlavy černou díru
Pozvu si planety
jenom já a ne ty
na kterou ukážu
tu si taky přitáhnu
nic zdá se být vším
stal jsem se přitažlivějším
Lasičky ( text: Mardoša )
Velký řeky
malý říčky
velký řeči
slovní hříčky
Velký voči
malý víčka
lež jako věž
malá lžička
Velký město
malý city
žádný lásky
jen lasičky
Malá lež - to je lžička
malá láska je lasička
Libuju si v lasičkách
co mi dávaj pravdu po lžičkách
Oba dva ( text: Mardoša )
Oba dva
posíláme pohledy
posíláme dopisy
posíláme úsměvy
posíláme laskavosti
posíláme tvořivosti
oba dva
na stejnou adresu
Oba dva
posíláme dárečky
posíláme vějičky
posíláme písničky
posíláme citovosti
posíláme hotovosti
oba dva
oba dva
on také
Prométheus ( text: Mardoša )
Prométheus byl na večírku
a potkal tam plno přátel
a taky ňákou holku
kterou předtím ještě nikdy neviděl
Tak si spolu chvilku povídali
a pokrmy různý pojídali
pohoda mezi nima nastala
dokud se ho nezeptala: "Nemáš prosim tě voheň?"
Prométheus se vrátil domů
a lehnul si na postel
usnout ale nemoh dlouhou dobu
na ten voheň furt myslel
Dost ho to chytlo a jako když utne
přestal myslet na svý vostatní starosti
a voheň ten když chytne
tak už NEPUSTÍ
Rosťa a Ruda ( text: Mardoša )
Rosťa fárá !
Rosťa fárá !
Rosťa je horník !
Rosťa fárá !
Rosťa jede do dolu dole doluje rudu
ruda je rozžhavena do ruda kolega Ruda je neruda
Rosťa se žah !
Žah ! Žah !
Rosťa se žah !
Rosťa fárá !
Ruda Rosťu v bolu vida zbarvil se do ruda
co má s páteří láteří však konev vody mu dá
|