Stručný výcuc ze skutečných kronik, které od r.1985 psal Marek. Na světlo se dostaly tak jednou za rok na soustředění na Markově chalupě v Kytlici.

Dále se sem ukládají veškeré staré "Novinky".

16. 7. 1983 – statek Bylochov - historicky první koncert NPSDB
- těžkej underground, lidi se sjížděli autobusama z Prahy
- Pafka si zesiloval basu souběžně s ubývající hladinou v láhvích okolo něj, dokud se neskácel na zem a pak už hrála basa sama a nejhlasitějc ze všech
- poprvé zazněl "Ekzém", nejdéle hraná písnička v celém repertoáru
První oficiální koncert – Praha Opatov, duben 1984
- první spolupráce s Uměleckým sdružením VRATA Zdeňka Suchého
- kapelu na určitou dobu manageroval budoucí vládce hudebního tisku, Vojta Lindaur, tehdy dramaturg Opatova, budoucí Markův švagr (taky na určitou dobu)
- přichází další vokalistka – Nina Vališová
- Pafka odchází na vojnu, místo něj přichází Martínek Schneider

- v létě se konal koncert v restauraci "Za větrem" v Praze v Krčském lese, Schodiště a U.S.Vrata, sjelo se asi 800 lidí. V půlce koncert přerušil výsadek policejního komanda. Maskovaný policajti v kuklách seskákali z okolních střech jako ve filmu a začali zatýkat. Kapelu odvezli do Bartolomějský, kde probíhal výslech: "Tak se přiznejte, že ste punk!", "Ale my nejsme punk". "Tak se přiznejte, že ste punk, dyť já to mám taky rád, tu Nenu a 99 balónků!" Že jsme punk, si policajti vydedukovali podle punkových symbolů na pódiu – sichrhajcky, který držely prostěradla sešpendlený jako pozadí. Hlavu měli zamotanou i z textů, který se snažili zapsat do protokolu. Prý se taky během produkce na pódiu souložilo, což se neprokázalo, bohužel, ale často to pak používali policajti jako důvod k zatržení různých akcí.
- No a dva dny na to se Němej účastnil jakožto osvětlovač armádního filmu natáčení instruktážního filmu - rekonstrukce toho samého policejního zásahu na tom samém místě…

1985 - vzniká první kronika, řeší se v ní většinou nezaplacené pokuty za pozdní příchody na zkoušky, tehdy ještě do ní přispívali téměř všichni, jelikož šlo o prachy
- začíná pravidelnější spolupráce s divadlem U.S.Vrata, první živé klipy na pódiu. Na mimopražské koncerty je nutné najímat celý autobus.
- Ivan Tatíček natočil dokumentární film s názvem podle jedné naší písničky "Všude doma, dobře nejlíp", hrají v něm Vrata a Schodiště, a Tatíček s ním dokonce vyhrál v té době prestižní soutěž Mladá kamera.

- přichází další – už třetí vokalistka! - Ivanka Přívratská a na saxofon Vláďa Cihelka
- na pódiu holky vypadají hezky, mají buřinky a fráčky , občas stojí zády do publika, opačně oblečené, ale z dnešního pohledu je jasné, co muselo následovat, když bylo v kapele tolik ženskejch (stačí jedna, natož tři)

- Doktor si koupil kytarové kombo vyrobené v NDR, heč!

- letní soustředění v Kytlici je v pohodě, jako host přijel filmový producent Pavel Melounek a všechno snědl. Všichni hrajou a vymejšlejí nový věci, jenom Němej je k vidění celý dny pouze na louce v bundě s kapucou (bylo vedro jak blázen), stativ s foťákem proklatě nízko a fotil brouky. Problém byl v tom, že profi fotograf si toho brouka nastříká sprejem, aby se mu nehejbal. Kdežto humanista Němej čekal za tím foťákem pod kapucou třeba do oběda na správnou pózu, ale pak ten brouček popolezl a on musel za ním a všechno přestavět. Z okna chalupy to vypadalo následovně: ráno 9.00 – kapuca uprostřed vysoký trávy ve stráni, 11.00 – kapuca se nehýbe (žije ještě?) 12.00 – hurá žije, popolezl o dva metry doprava, 16.00 – stráň začíná být ve stínu, ale foťák za celej den ani jednou necvaknul, takže zítra znova.

- Němýho kapuca byla vůbec slavná tím, že jí nikdy nesundával. Když jsme jezdili na koncerty s legendárním dopravcem Budem Spencrem Tondou Křížkem (neviděl na jedno oko, jezdil jako blázen a korba Avie mu držela na třech šroubech), tak jsme seděli vzadu na sedačkách vypreparovanejch z letadla. Pod jednou z nich bylo neovladatelný topení, který když se pustilo, tak se rozžhavilo do ruda a nedalo se ubrat. Na něm seděl Němej. Všichni v tričkách, jenom on zabalenej v bundě s kapucou přes hlavu. Když jsme dorazili na místo a vystoupili ven, tak se z Němýho kouřilo.

1986 - další rozšiřování nástrojového obsazení – Roman Porteš na piáno, zvuk byl pestřejší, ale přineslo to i problémy s možnostma kde hrát, málokde měli piáno, a když už někde konečně bylo, neodvažovali jsme se dožadovat naladění…
- Roman, jakožto učitel, přivlekl do souboru nehorázný zlozvyk ze školy, a sice žákajdy, s nima známkování formou obrázkových razítek – Hurvínek a oslojehně jako pochvala, panelák a krysa za trest. Největší pochvala, kterou prý stejně nikdo nedostane, byl "Rudolf Kobián".
- začínající dusno v kapele je zatím nenápadné, v kronice to vyznívá až legračně:
9.4. – Martínek přišel na zkoušku bez basy
14.4. – Martínek přišel ve 22.00
17.4. – čtvrt hodiny po začátku odešel Martínek do sboru, přičemž zkoušku svolal on!
Chybí Cihelka a Roman (Martínek měl za úkol Romana informovat)
19.4. – Martínek je na chatě (100%ně slíbil 21.4.),
Cihelka hlídá Terezku, Roman angína
21.4. – Zkouška od 18.30, věděli o ní všichni!
Cihelka ani Martínek nepřišli …..
- začíná jít do tuhýho, vztahy se slušně vyhrocují, přiostřují se přestřelky v kronice na téma "holky a vokály", ty dvě nechtějí tu třetí, ta se ale kamarádí s tamtím, no hrůza. Přestřelky se mění v několikastránkové litánie a člověk má pocit, že se řeší problém sólistek filharmonického sboru, přitom šlo jenom o "ná ná - úa úa". Několik stránek z kroniky dokonce zmizelo, ani ten papír to neunesl. (Když bylo po všem, tak se některé stránky v kronice zase najednou objevily vlepené)
Koncem jara hlásí odchod postupně harmonikář, basista, soubor se hroutí.
Celé léto se kapela nesešla, komunikuje se jenom občas a na dálku.
Telegram Markovi z konce srpna – prijmi basistu pritel kapely martin

- Na podzim se začíná znovu a jinak, bez holek, s novým basistou Vráťou Horčíkem. Ten našel na konzervatoři harmonikáře Kocourka, který se jevil být těžkým profíkem, ale ukázal se být spíš kreténem, jelikož místo zkoušek chodil hrát do Zlatý husy skopčákům k obědu. Naštěstí Němej byl už odpočatej a vrátil se.

- první koncert s novým repertoárem, v prosinci pořádá na Rokosce Zdeněk Suchý "Akci v kleci". Všude je rozsypáno spousta peří, sál vypadá jako vnitřek klece, místo pisoárů jsou otevřený zobáky, holky mají na prkýnkách nalepený peříčka(!) atd. Hraje Rock'n'roll Matěje Čecha, Laura s tygrama a Schodiště, tancuje UNO. Vypečený závěr roku.

1987 – do nového roku zvesela, zápis z kroniky : 6.1. Zkouška v půli přerušena (nastala oslava)
Krajíček s Vráťou ohlásili myšlenku
Vráťa několika nekoordinovanými pohyby způsobil sólo
Nedopatřením pak dostal Vráťa největší uznání v podobě razítka "Rudolf Kobián" do žákajdy za výrobu písně "Nic my prý do toho není", čímž se zhroutil celý systém známkování a smysl žákajdy jako takové vůbec. Cihla si oddechl, že už nemusí nosit od tatínka podepsané omluvenky.

- V řadě koncertů vyčnívá dubnová akce s Původním Burešem na Rokosce pro partu pošahanejch intošů v antickejch tógách. Samo o sobě to bylo celkem bezvýznamný, ale Němej tam tančil(!) a představil nám svojí slečnu(!) Jitku, obojí do té doby nevídané! Pro budoucnost kapely to mělo za následek to, že začal budovat rodinné hnízdečko a přestával mít na kapelu čas.

- V srpnu se zkušebna stěhuje z baráčku od Němýho (ze zřejmých důvodů) k Vráťovi do sklepa, kde hned na první zkoušce vzniká "Praporčice Hildegarda".

- Soustředění v Kytlici není moc dlouhé, ale zato plodné. Vznikají první věci pro U.S. VRATA a jejich muzikál "Timur a jeho Sparta".

- 19.10. zážitek roku: Přehrávky na lidové hudebníky
Nejmladší členové poroty byli Lešek Semelka a Karel Hála. Doporučili nám místo harmoniky elektrické klávesy! Nicméně jsme dostali nejvyšší třídu 3, což obnášelo 500,- až 1000,- Kčs za koncert + tzv. amortizace (to je asi proplácení v případě úmrtí kapely).
Další přínos přehrávek byl manažer Martin Miller, který se od té doby o nás staral. No a Vráťovi tam Doktor sehnal nové báječné zaměstnání - violoncellista ve smyčcovém triu v pohřební kapli na Olšanech. Včetně amortizace.

- Martin Miler vytvořil "pojízdný cirkus" Schodiště + Č.P. 87 Dana Kohouta + Vítkovo kvarteto a s tím jsme nějakou dobu jezdili. Byla to docela legrace, koncerty končily vždycky Vítkovci za podpory některých členů ze zbylých dvou kapel. Ta podpora spočívala v tom, že jsme poskakovali za nebohým Benem Vítkem a mlátili jsme mu do bubnů, pokud možno mimo správný doby. Nejpovedenější z téhle šňůry byl koncert v Karlových Varech, kde jsme hráli pro skupinu mongolských pastevců a partu ruských vojáků. Po skončení jsme se zcela vyjevený nechali od Vítkáčů, specielně od Jirky Růžka a zvukaře Honzy Dubna, zasvětit do tajů umění devastace hotelů. Tenhle si to ale fakt zasloužil, jmenoval se "Rudý dům".

1988 – Předtucha se naplnila, Němý odchází z časových důvodů z kapely. Naštěstí měl Cihla na vejšce spolužáka Mirka Klímu, harmonikáře, kterej se repertoár docela rychle a ochotně naučil. Typově zapadl do kapely dobře, je to taky takovej kedlubna.

- 27.3. se koná v Lucerně první z řady monstr akcí s názvem "Společenský večer přátel Vítkova kvarteta". Vítkovci v oblecích kalili šampaňský a cpali se kuřatama v boxerském ringu uprostřed Lucerny a k tomu jim vyhrávali: Laura a její tygři, Hudba Praha, Z kopce, Č.P.87, Panika, Ivan Hlas a Schodiště. Za pódiem byla velká projekční plocha kde se pouštěly klipy. Při našem bloku byla premiéra klipu od Suchýho "Nebezpečný živel" (vypadalo to jako když nahrává FISYO, koukali jsme na plátno, kde pobíhal Vinnetou, Suchý, řítily se lokomotivy, a my k tomu hráli). Jednotlivý písničky nám uváděl ze záznamu "ostrý obraz dobrý zvuk" Miloš Skalka, Suchý s Vratama do toho řádil na pódiu. Povedené!

- Výsledek spolupráce s Vítkovcema se dostavil brzo. Zlanařili jsme kytaristu Petra "Dědu" Mráze. Zvuk kapely se přitvrdil, je to konečně víc bigbít.

- V červnu se koná ve Chvaleticích festiválek – Stroje, Dunaj, Majklův strýček, Bez ladu a skladu a my. Poprvé na nás lidi hromadně tancujou. Do té doby jsme to měli trochu opačně, byli jsme spokojený když seděli a poslouchali. Když tancovali, měli jsme pocit, že nemůžou vnímat o čem zpíváme... Naštěstí jsme z toho vyrostli. A taky je pravda, že v těch Chvaleticích byli všichni zkouřený…

- 28.7. se účastníme další akce Vítkovců, tentokrát se konal "Pohřeb Vítkova kvarteta" na letním kině ve "Fučíkárně", tedy na Výstavišti. Za účasti spřízněných kapel proběhl monstr funus, na pódiu potaženým černým suknem, mezi stovkami zapálených svíček, s věncema a závěrečným odvozem Vítkovců černou "dvanáctsettrojkou". Vráťa dal k dobru jeden skutečně smuteční kus na cello z Olšanského repertoáru.

- Letní soustředění se buďto nekonalo, v kronice o tom alespoň není žádná zmínka, nebo proběhlo, ale nikdo si ho nepamatuje. Obojí je možné.

- Na podzim jsme hráli na nějaký šílený estrádě ve Slušovicích mezi dechovkama a módníma přehlídkama. Tím skončila spolupráce s věčně ožralým manažerem Milerem.

- 19.11. jsme vyrazili na obvodní kolo Rockfestu. Všechna ta hrůza týhle svazácký soutěže nám došla až na místě. Seznam asi dvaceti zoufalých "hevíků" a to nejblbější jako nesoutěžní host. Ani jsme nevykládali nástrojovku a upalovali jsme domů a do Demínky. Čekala nás pochvala od několika seriózních souborů a čistý svědomí.

1989 – 20.1. hrajeme poprvé v Malostranské besedě, atmosféra fajn, zvuk horší.
- V únoru jsme byli poprvé v rádiu. Hodný doktor Chlíbec nás propašoval do Větrníku a udělal nám profil z osmi písniček.

- Další plod z Vítkovcovské zahrádky, v dubnu jedeme do Dánska na "First International Glasnost Music Festival". Večer před odjezdem jsme se šli podívat do Sportovní haly na UB 40, což byl první větší koncert u nás, a druhý den jsme vyrazili do Aarhusu.
Přestože byl náš "specielně upravený" autobus plně obsazený, musel se tam ještě vejít kulturně politický dozor, dosazený Národním výborem – fízlové Janota a Prokeš. Většina z nás byla venku poprvé, takže jsme byli vyjevený už na odpočívadle na dálnici v Německu, když jsme viděli čistý hajzlíky na fotobuňku. Hodně nás zdrželo hledání splachovadla.
Soudruh Janota projevil svou inteligenci hned tamtéž. Vystoupil z autobusu s videokamerou a dlouze se zamyslel. Pak jí namířil k nebi a natočil si letadlo.
V Dánsku bylo fajn, mezi kapelama z Polska, SSSR a NDR jsme spolu s Vítkovcema docela zářili (psali to v dánských novinách). Největší odezva byla, když vypadl proud a Doktor s Mírou slezli pod pódium a jen tak s harmonikou spustili staropražské odrhovačky. Všichni čuměli jak dánové.
Poslední den po skončení festivalu jsme ještě museli počkat na náš kulturně politický dozor, který si fotil malým "civilním" foťákem v přístavu velké lodě, a jelo se domů.

- Občasné lidovkové úlety přerostly do skoro regurelní kapely "Schodišťanka", jejíž pouliční vystupování na pěší zóně se později přesunulo do restaurace "U české koruny" u obory Hvězda, kde nějakou dobu fungovaly pravidelné pátky.

- Další a poslední vliv Vítkova kvarteta byl poměrně zásadní. Cihla s Vráťou a Dědou Mrázem se nechali zlákat "neomezenýma" možnostma Vítkovců, a odjeli s nima do Švédska na turné s tím, že po návratu už na Schodiště asi nebudou mít čas.
Zbytek kapely začal zkoušet jinde a v jiné sestavě, ale varianty s Radkem Komersem na basu a Martinem Staňkem na tubu nikam nevedly. Pár účastí na koncertech v Lucerně v jednorázově obnovené původní sestavě, během hektické doby 1989-90, ani natočení klipu na "Hozenou do gala" pro studentské vysílání, nic nezměnilo na skutečnosti, že šlo Schodiště do kopru. Navíc Míra zjistil, že ho to v tý zasr… Praze už vůbec nebaví a že musí pryč.
A tak v době, kdy se každý sápal po nových možnostech hraní ve vznikajících klubech a vydávání desek u nových a vstřícných (zatím) firem, se Schodiště uložilo ke spánku.

1991 - mrtvo

1992 – ještě větší mrtvo

1993 – Nemožné se stalo. Suchý pořádá ve Vinohradském divadle výroční pořad "10 let VRAT", a při té příležitosti se má objevit na pódiu i Schodiště. Vypadá to že jsou všichni odpočatí, a tak při zkoušení na Suchýho akci začaly vznikat samovolně i nové skladby.
Mezitím si nás Pafka Wellner pozval na svatbu, abychom mu zahráli, a my jsme najednou zjistili, že nás to spolu zase baví. Cihla s Vráťou si přitáhli sebou z Vítkova Kvarteta II (které mezitím vyšumělo) kytaristu Zdeňka Pláška, Marek si zase přivedl spolužáka ze základní školy Martina Roušara, který fouká na klarinet, a byla na světě nová sestava. A hlavně fungující sestava.

- Když už jsme se tak hezky začali rozjíždět, přišlo na řadu konečně i nahrávání desky. K dispozici bylo "Mirdovo studio" jakožto vydavatele, v příjemném prostředí s úžasnou restaurací U Koníčků a tenisovým kurtem. Deska sice měla a mohla dopadnout (hlavně znít) úplně jinak, ale dneska už je to fuk. Je to prostě konzerva celé té doby od roku 1983 do roku 1993.

1994 – Honza Lacina z Reflexu spolu s Darjou Špačkovou zakládají agenturu SORRY MUSIC, která se stará o Bílou nemoc, Chinaski, Schodiště a Lacinovu kapelu Podivné jméno pro psa. Koncerty začínají docela fungovat a nám se definitivně otočilo měřítko úspěšnosti vystoupení. Když lidi netancujou, jsme z toho nervózní. Naštěstí se to stalo asi jen jednou. To když se Doktor zbláznil, a řekl v OK Klubu ve Svitavách lidem hned po druhé písničce, že "…my v Praze jsme zvyklí, že na nás lidi tancujou…" No, dohráli jsme živí…
- Zranění přišlo až později, během hodně veselého koncertu na Petynce si Vráťa zlomil kotník.

- V létě se konal ve Valmezu pro nás historicky významný Valašský špalíček, místo, kde vznikl Dysko song. Cestou do Valmezu bylo strašný vedro, a tak jsme se těšili, že až pojedeme v noci zpátky, že bude příjemněji. Na místě jsme zjistili, že místo ve 22.00 máme hrát až ve 2.00 v noci. Tak jsme šli do místního "lepšího" podniku na večeři. Po desáté hodině pohasly světla, roztočila se zrcadlová koule a vypukla nefalšovaná, skutečná diskotéka. Většina z nás opravdu nic takového ještě v životě neviděla, takže se ten masivní zážitek během několika hodin musel přeměnit v písničku. "Postavte se na značky, zaujměte místa…" Výživné.
No a nakonec na nás přišla řada až ve 4.15 ráno. Sice se nám podařilo všechny spící zase postavit na nohy, ale domů jsme jeli až zase za plného slunce. Hrůza.

- Kytlické soustředění probíhá velice uvolněně, až divoce. Sluníčko svítí jako vzteklý, všude pobíhají psi, fernetu a rumu protékají hektolitry, každý den se jezdíme koupat, jenom chudák Vráťa si kvůli gypsu smáčí zadek v potoce. Kronika zaznamenala několik písemných výpadů od členů, kteří jinak perem moc nevládnou, a i od těch, kterým psaní normálně nedělá žádné větší problémy, vypadají příspěvky jako od propadnuvšího dislektického dítěte.

- Martin Roušar si nechtěně vysloužil přezdívku Jaroušek. Někdo se ptal, kdo byl s náma ještě v hospodě. No a zkuste odpovědět s opilým jazykem v puse, že tam byl ještě Roušar. Od výsledného "-JoaRoušr-" je k výslednému Jaroušek už jenom kousek.

1995 – Tento rok, přestože byl poměrně nabitý, se s kronikou nějak minul, asi nebyl čas zaznamenávat události a postřehy, či co. Prostě hraní, hraní, Kytlice, hraní, hraní… až se z toho několika lidem rozložily rodiny. Taky dobře.

- Ve Zdendově rodné Litomyšli na festivalu vzniklo od té doby oblíbené (u Marka už méně) označení. Když nás na pódium po Mišíkovi uváděl totálně zlitej pořádající člověk jménem Krtek, pronesl mezi škytáním do mikrofonu, s rukou namířenou na Marka, jenom " herec, - , syn ". A bylo vymalováno.

- Visačka "ARTIST – Marlboro Rock In 95", zasunutá v kronice, napovídá, že jsme tenhle rok asi něco provedli, co jsme asi neměli. Radši si to nepamatujeme.

- Před vánocema s náma natáčí Olinka Dabrowská klip na "Sestřičku Kristu". Docela zabodoval v "60"ce, kde třikrát za sebou vyhrál. Což ovšem není moc těžký.

1996 – Jaroušek přišel s novou image, k buřince a fráčku si přidal paruku s dlouhatánskejma prořídlejma vlasama. Vypadá to dost dobře, po koncertě mu na to vždycky holky šahaj a řikaj, "to je fakt tvoje?".

- 1.6. jsme v Litomyšli na Rockovém kotli hráli po půlnoci finále. Předcházelo tomu menší extempóre, kdy při vystoupení Vanessa Gun začal Samír Hausner vykřikovat něco o "línejch negrech, co se tam vzadu válej", a jeden odhodlaný ochránce, zřejmě Pavel Fajt, se jich šel na pódium zastávat. Problém byl v tom, že tam nikde žádný negři nebyli, a že ty mamlasové při tý rvačce sejmuli z pódia Vráťovi basovej aparát.

- Kytlicí počínaje začala příprava nového materiálu na další desku. Na zkoušky začal chodit Alešek Březina, v roli hudebního hlídače, a odstraňoval nám z písní nepatřičné noty. Později jsme je tam zase vrátili, ale bohužel až po natočení desky. …herec-syn ovšem s touto teorií nesouhlasí.

- Hráli jsme poprvé v Českém Brodě, kde jsme získali nové přívržence a manažerský tým současně, Petra Fořta a Michala Thomese, což je jinak agentura AMEBA, pořádající čím dál lepší festival Rock for people.

1997 – Desku jsme natáčeli v Brně ve studiu Audio Line u Vládi Holka, kde natáčejí různý party, většinou z okruhu Indies. Od Psích vojáků až po Brutus.
Natáčení probíhalo celkem v pohodě. Hned první den po příjezdu a po ubytování v penzionu Slunce, se nám ztratil Míra, a do druhého dne odpoledne jsme o něm nevěděli. Ve studiu jsme byli od 9.00 ráno a harmonika nám docela chyběla. Teprve odpoledne jsme se dozvěděli od hodné paní domácí z penzionu, že "ten zamračený pán" už přišel a šel si hned lehnout. Noční Brno vykonalo své. Podrobnosti neznáme dodneška.
Dál už probíhalo natáčení v klidu. Jenom jsme se párkrát netakticky pohádali s producentem Jakubem Mejdřickým, protože jsme pro něj byli prý jak mateřská školka, což jsme si nemysleli, ale byla to vlastně pravda. …protože on to všechno platil.

- Na to, jak rychle probíhala vlastní práce na desce, tak se nějak zasekla ta fáze potom. Nakonec deska vykoukla na svět až v prosinci, pod hlavičkou Indies.
- 27.1. proběhnul křest desky v Malostranské besedě. Vlastně to nebyl ani křest, ani obřízka, ale opravdové "vítání občánků". Projev pána s deskami a se šerpou přes hruď, recitující školák (vietnamec), květiny, no prostě vostuda. Ale bylo narváno.

- Míra sehnal tučného sponzora, takže jsme mohli natočit klip k desce "Beze vší poezie". Režíroval ho knoflíkář Petr Zelenka a točil Miro Gábor. Odehrával se ve studovně v pražském Klementinu, a na toaletách tamtéž. Při té příležitosti Marka totálně očarovalo povolání PATINÉR. To přijeli dva chlapíci a pomocí fantazie, odpadků, rydel a barev, včetně hovnové, totálně zdevastovali luxusní záchodky. Vzali si honorář a odjeli. Markovi se zdálo, že tento způsob výtvarné práce docela koresponduje s jeho pohledem na svět.
My sami v tom klipu vlastně ani nevystupujeme, až na konci, na těch záchodech. Jsou tam hlavně různí hosti, jako Ivan Hlas, Pavel Bobek, Honza Dědek, Bróďa, Miky Volek (resp. jeho slavné brýle a kožich vycpaný Filipem Menzlem) a další osoby, které neunesli tíhu "vědění" a porůznu se po studovně věšeli, podřezávali, upíjeli k smrti a stříleli do hlav. V hlavních rolích, těch přeživších, hrál Filip Novák a krásná, leč blondýna, Klaudie. Povedl se skvěle, ale liknavostí vlastní a jiných se v televizi moc neohřál…

- Na festivalu v Českém Brodě se poprvé podařilo převést do větších rozměrů "spartakiádní cvičení" při Dysko songu. Pohled na Doktora s Jarouškem, jak ovládají dav, byl úžasnej.

- červenec – Kytlice byla poprvé ve znamení kompletního autoparku. Ještě že je nás jenom sedm a že má Marek nad chalupou velkou louku, kam se všichni vejdeme. No jo, už jsme asi slavná kapela, když máme každej svůj nablýskanej vůz…
Soustředění probíhalo v pohodě, až na destruktivní návštěvu scénáristy Petra Jarchovského s Olinkou Dabrowskou. Odrhovačka od Nicka Cavea "Death is not the end" v jejich podání se španělkou v půl šestý ráno, to byl opravdu smrtící konec!

- Zdenda nějak propašoval do podmínek našich koncertů 70 fialových lentilek. Jen tak. Samozřejmě to nikdo nebral vážně. Pak jsme jednou přijeli do nově otevřenýho klubu Spider na Kladně, a kromě toho, že to tam bylo skvělý, tak jsme měli v šatně talíř se sedmdesáti fialovejma lentilkama. Úžasný, ne?

1998 – Byli jsme podepsat nějaký složitý formuláře na INTERGRAMu, což je podobná parta jako OSA, a tam nám řekli, že dostaneme poštou asi tisíc peněz za mediální šíření naší hudby. Taky nám řekli, že časem možná zase něco přijde. "Jsme za vodou!"

- 31.1. jsme hráli na totálně zamrzlé Cibulce na akci "Rock pro zelený tulipán". Magor Jirous tam předváděl svůj oblíbený striptýz, a načasoval si to skvěle, i když určitě ne záměrně. Zrovna když Doktor zpíval v Kouzlu noční samoty "vzpomínám si na tebe už jenom matně, jen když si svlíkám kalhoty", tak v ten moment je sundal.

- V únoru objevujeme jeden z nejpříjemnějších klubů, co jsme do té doby poznali, Agoru v Chrudimi. Hned na to ten nejhorší, New York v Budějovicích.

- V březnu jsme si poprvé zkusili "zrušený koncert". Do Jánských lázní v Krkonoších se dostalo jenom naše jedno auto, to druhý o půl hodiny později už v závějích a chumelenici cestu nenašlo. Aspoň že to šlo zpátky. Ta první parta pak čekala v zachumeleným kulturáku s pár lidma, co bydleli nejblíž a přišli na koncert, až je odhrabou.

- 26.6. na Valašském špalíčku jsme dostali "ocenění" za desku roku od hudebních publicistů. Jmenuje se "Žlutá ponorka", a je to taková "antigrammy". Fajn pocit.

- srpen -Soustředění v Kytlici bylo nějaký divný, takový jiný. Doktor s Cihlou si pořád navlíkali takový barevný obepnutý úbory s různejma nápisama, a děsně rychle odjížděli na kolech do strašlivý dálky, aby se pak mohli večer úplně zničený vrátit zpátky. Zdenda pro změnu hned druhý den odjel do Mělníka natáčet se ZOO muziku k filmu, nebo co. Aspoň že jsme tam měli novou zábavu, šipky.
Největší zážitek ze soustředění byla návštěva kina v České Lípě. Blues Brothers 2000. Poznamenalo nás to na dlouho. Ještě rok po té nás Doktor unavoval a otravoval, abysme hráli Nebeský jezdce.
Další zážitek byla Doktorova nová hračka, veliký samohrajný klávesy, který jsme pojmenovali podle soundu naší oblíbené zpěvačky "Dádostroj".
V hospodě "U lucerny" začali výborně vařit, takže jsme tam byli několikrát denně, pod záminkou, že program příštího dne je třeba pečlivě naplánovat.
Jo, a taky jsme vlastně hráli. Občas.

- Od října nám naši manažeři AMEBA obstarali spolujezdící kapelu Divokej Bill, Jsou v pohodě a děsně rozjetý. Je poučný je sledovat, jak se koncert od koncertu zlepšují. A to hráli zadarmo! (no, my vlastně skoro taky)

- První koncert s Billama, v Praze na Deltě, jsme málem museli zrušit. Marek si něco udělal s tříslama, a nemohl chodit, ani bubnovat. Na poslední chvíli jsme ukecali Bena Vítka z někdejšího Vítkova Kvarteta, aby nás zachránil. Cestou na Deltu jsme mu v autě pustili alespoň část našeho repertoáru a on dělal, že si to bude pamatovat. Při hraní mu potom Vráťa ukazoval začátky a konce písní, jak mu ostatně ukazoval už léta v Mefistu, a dopadlo to výborně.

1999 - Z kroniky se pomalu ale jistě stává spíš foto album s heslovitými popiskami, čímž nabývá rychleji na objemu. Takže se není čemu divit, že jedeme už třetí knihu.

- V Čelákovicích, v klubu Mord, nás před hraním pohostili. Venku před klubem se rožnilo, říkali, že nám dají ochutnat selátko, chutnalo to tak spíš jako možná jehňátko, ale byl to pejsek.

- Rock for people v Brodě, je poslední koncert se Zdendou, který ohlásil odchod. Důvody se různí. Ze začátku se zdálo, že najít kytaristu nebude problém.

- Kytlice bez Zdendovy kytary zas nebyla tak neplodná, ostatně, byli jsme už zvyklí z loňska. Poprvé v historii Schodiště jsme vyrobili instrumentálku. Svinska pržola, neboli vepřová kotleta, pozůstatek inspirace z Markovy a Vráťovy dovolené v Bulharsku.

- Objevujeme další bezvadnej klub, vlastně hospodu, k tomu mexickou, Zach’s Pub v Plzni. Zdenda ještě zaskakuje za zatím neexistujícího kytaristu.

- Začínají se nám čím dál víc líbit spíš hospody, než kluby. Jako třeba Dundee Jam na Kladně. Je to tam pohodový, a ještě jsme tam sehnali novýho kytaristu, Michala Aulickýho.

- Michal se učí poměrně rychle, ale jsme trošku vyplašený z jeho stylu, je to jazzman. Přestože se ochotně snažil přizpůsobit, docela jsme v prosinci uvítali, když se Zdenda rozhodl, že nikam do ciziny neodjede, a dobrovolně (s malou dopomocí) se vrátil.

2000 – první koncert nového roku v lednu v Rock Café, spolu s Ultra punk, Pod černý vrch a Echt!. Marek si pár dní před tím pořezal ruku (prý nechtěně), takže za něj zaskakoval Ben Vítek. Marek měl tím pádem jedinečnou možnost si nás poslechnout po šestnácti letech coby divák, ale srabsky po deseti minutách zdrhnul. Nervy to neunesly.

- Chystání na novou desku je provázeno schůzkami s potencionálními vydavateli, taktickými poradami s různými chytrými lidmi, následováno diskusemi ve zkušebně provázenými křikem a práskáním dveřmi. Tak, buďto se ukáže, že jsme opravdu mateřská školka, nebo se posuneme o kousek dál ve vývoji. Prý se o nás traduje, že jsme nejlínější kapela. Musíme to napravit.

- Marek přitáhnul do zkušebny starej kotoučovej magneťák REVOX, půjčenej od Miloše Zajdla. Vypadá báječně a nahrává taky báječně!

- Vráťa po deseti letech shodil háro, je nakrátko a skoro blond – Lunetic!

Od září začínají fungovat naše webové stránky a kronika se rozdělila na dvě verze. Tu papírovou stále udržuje Marek, tuto virtuální má v moci Vráťa. Se všemi následky v pravopise, slohu a faktech.

6.9. - Tak léto je za náma a sním i festivaly. Letos se jich urodilo docela dost. Ten poslední byl možná nejlepší, Řevnický ŘEV 2.září. Víc si o něm můžete přečíst a pokoukat na MUSICSERVERU .

7.9. - Na Musicserveru si můžete přečíst i o dalších festivalech, na kterých jsme se tohle léto objevili. Na většině z nich hrála i naše spřízněná parta Divokej Bill. Schválně si porovnejte, jak jsme dopadly v očích dopisovatelů z Musicserveru na Rock For People v Českém Brodě, a naopak ve Stádleci na Rockovém mostě. Jednou umyli Billa, podruhé nás.

7.9. - Ještě jednou k vypečenému festivalu v Řevnicích a ke Třem ségrám. To, že kdysi a kdese nějaký vlak a Fanánkova noha měli spolu co do činění, je obecně povědomá záležitost. Ale vidět toho velkýho Fanánka "in natura" v kraťasech, s modrou násadou s keckou na konci, tomu říkám hustá imidž. Budu se opakovat, ale letos se nám v Řevnicích hodně líbilo, a lidem určitě taky. Žádná monstr akce, uvolněná domácí atmosféra v zákulisí, publikum náramně vstřícný, co víc si přát. Už se nechal slyšet Petr Fořt z Ameba Production, který to spolu s Michalem Thomesem celé spáchal (mají na svědomí i Český Brod), že příští rok tenhle "rodinný festiválek" zopakujou stejně jako letos. Jenom si to v počítači překopírujou s novým datem, a nechají to jak to je …

18.9. - Včera nad ránem jsme se vrátili z Kutné Hory. "Koudelníkův syn" se nám opět po koncertě družil s domorodkyněma, takže jsme jeli zpátky do Prahy o jednoho člověka lehčí. To ale není nic zvláštního. Podstatné bylo, že jsme poprvé vyjeli naším novým kapelovým vozem tmavě modré barvy. Jmenuje se Transporter, rozený VolksWagen, je velký tak akorát pro nás sedm s nástrojovkou + jednu stopařku. Dá se sním dokonce i závodit, poněvač má silný motor. Ovšem to pak papá až 12 litránků (bez olova). Jo, a co se týče Hory Kutné, klub Wagoon nijak moc nefungoval, zato nový klub ČESKÁ 1 se hned napoprvé zařadil mezi naše oblíbené. Prostředí příjemné, obsluha pohostinná, publikum tančící, děvčata vstřícná, průmysl tabákový. "Koudelníkův syn" budiž toho důkazem. Snad se do čtvrtka vrátí, protože jedeme do Lomnice nad Popelkou (chudák Popelka, kdyby věděla, co jí čeká…).

22.9. - Popelko, Popelko, kde jsou zašlé časy Tvé dávné slávy, jež dnes připomíná jen tlustá letitá kronika, pamatující nejeden veselý večírek. Budiž alespoň nehynoucí dík všem tančícím (děvčatům obzvlášť), za obětavou pomoc při přehlušování početnější tlupy pupkatých turistů z DDR. ……… 21.9., klub AION - Lomnice nad Popelkou ….... a Marek si odtamtud přivezl fungl novou tříselnou kýlu, takže další hraní je ohroženo!

25.9. - Obavy se ukázaly jako oprávněné. Markovým tříslům bubnování nejenže nepomohlo, jak jsme se mu někteří snažili nakukat, ale docela ublížilo. V sobotu v Bohnicích jsme ani nedohráli do konce, a po 40ti minutách jsme museli skončit. Marek opouštěl pódium skoro po čtyřech. No a nedělní hraní na Výstavišti na Muzice jsme museli odvolat, čímžto se za neúčast ještě jednou omlouváme. V Bohnicích došlo k paradoxu na festivalech nevídanému. Běžně dochází k časovému skluzu, protože kapely přetahují čas pro ně vymezený. Tady musel v zákulisí organizující Tonda Kocábek přemlouvat jednotlivé kapely, aby natahovaly program, jelikož došlo naopak k "předstihu" (a to nejenom díky nám). 2.10. - Tak sem nedávno slyšel, jak Marek řikal, že mu Tonda Kocábek povidal, že jako naše stránky dobrý, ale že tolik pravopisnejch chyb pohromadě ještě nevyděl. No jo, takhle to halt dopadá, když se o web stará jedinej disgrafik a dislektik v kapele. Ale hele Tondo, mrknu se na to a něco s tím provedu.

6.10.- Po dlouhé době zase vyrážíme do ciziny! Do Zvolena na "Víkend atraktívneho divadla". V sobotu 7.10. v deset ráno!

9.10. - Doktor nám stárne. To je bez debaty. Ale tohle, to si opravdu nezasloužil. Cestou na Slovensko jsme se zastavili v moravské hospůdce na oběd. Doktor si odskočil na záchod a jeden malej chlapeček se rozhodl jít tamtéž. Jeho tatínek si ho u dveří odlapil se slovy, "Nechoď tam! Vidíš? Je tam dědek škaredý jakýsi!"

10.10. - Tak jsme si zkusili zase něco trochu jinačího. Hudbu k pohádkám! Bróďa předčítá pohádky z knížky paní Pekárkové, kterou Marek ilustroval, a Schodiště k tomu pidliká na xylofónky, píšťalky, sem tam nějaká kytarka a samozřejmě klarinet s harmonikou, aby bylo poznat, odkud vítr fouká. A to všechno dohromady bude na CD "Na mou duši do psích uší". Takže oproti trendu "měli by jste přitvrdit", jsme pěkně vyměkli …

16.10. - V sobotu jsme si v Brodě při posledním přídavku vyzkoušeli nový pyrotechnický efekt. Ale pro jeho finanční náročnost se nedá používat moc často. Jedná se o vyšlehávání barevných blesků a plamínků doprovázené čmoudem a odporným smradem. Naštěstí ten koncový zesilovač, který si tímto efektem přivodil smrt vyhořením, nebyl náš (že by škodolibost?). Jedinej Marek si za bubnama ničeho nevšimnul, protože odposlechy a nástrojovka hrály normálně, a tak Doktorovi strašně vynadal, že to utnul dřív než měl a že jsme měli hrát ještě jednu věc…

3.11. - Trochu se zpožděním, ale přece. V Malostranský besedě se nám minulý týden stala při hraní taková ta věc. Že prostě hrajete písničku, kterou hrajete často, a najednou koukáte že lidi jako tancujou a zpívaj, a docela nahlas zpívaj, tak teda koukáte po ostatních, ostatní se taky koukaj, tak teda pomalu ztišujete hraní, ostatní taky teda jako ztišujou…, a najednou ty lidi zpívaj sami… vrávoravá…svačinááářko…nosíš salám meltu startky z trafiky… fakt hezký :-) díky

15.11. - Hostování na koncertě Divokýho Billa v Lucerna Music Baru dopadlo celkem slušně. Na to, že jsme nebyli na plakátech (až den před koncertem se něco objevilo), nás Billovský fanoušci sežrali i s chlupama, a snad to bude vidět i na záznamu, který tam pořizovala ČT. Ten by se měl objevit po novém roce, v pořadu Honzy Kaliny "NA PLNÝ PECKY".

27.11. Festiválkem v Jičíně jsme zakončili letošní koncertování a vrháme se do finálních příprav na natáčení desky. To bude probíhat koncem ledna ve studiu Hostivař u Zdeňka Šikýře, poté se přesuneme do Mělníka, do studia Jirky Chlumeckého, kde se to bude všechno míchat. A na jaře s tím ven!

2001

19.1. - Konečně můžeme koncertní nečinost vyplnit alespoň malou návnadou na novou desku. V rubrice “MUZIKA” je ke slyšení několik čerstvých ukázek v populárním formátu, který napomáhá “zabíjení hudby”. Což v žádném případě nemůžeme podporovat! Kdyby někdo čirou náhodou neměl patřičný přehrávač, tak jeden by byl, čirou náhodou, tady …

26.2. - Tak, nahrávání už by tedy bylo snad u konce, zbývá jenom něco domíchat, mastering, dodělat booklet a bude HOTOVO! Jako host si přišel zahrát na foukačku Ondřej Konrád do dvou písniček. V jedný z nich dělal na podlaze ve studiu zajímavý pohybový kreace, když hledal místo, kde mu to bude nejlíp chytat zpětnou vazbu…(pár hodin před nahráváním se mu narodil druhý syn...:o) Ty dvě šťastné skladby jsou: Místní chlap a Dokonalá kost.

11.3. - Včerejším vystoupením v Poličce jsme ukončili koncertní pauzu, takže jsme si to pořádně užili. Obzvlášť Doktor. Byl tak "rozjetej", že chvílema hrál písně, které jsme nikdy před tím neslyšeli. A pak že "lidi v týhle zemi málo hulej", jak tvrdí Macháček. Jinak festiválek to byl podařenej. Tenhle kraj je nám vůbec nějak zaslíbenej, mám pocit, že lidi tu znají naše texty líp než v Praze. No a návrat v časných ranních hodinách byl ve znamení zastávek u většiny benzínek mezi Poličkou a Prahou. Chudák Jaroušek, měl by dostat metál za trpělivého řidiče. Taky jsme museli oslavit první koncert v režii naší nové manažerky Veroniky, která se od teď o nás bude starat. Slivovice za tím účelem koupená u pumpy chutnala opravdu pekelně. Jedinej Doktor si přidal. Jo a ještě tohle … - "Free Tibet!"

13.3. - Na ČT2 teď běží nový „soutěžní seriál“ Český klip desetiletí. Začíná hezky od začátku, od roku 1990. Je to docela zábava sledovat, co tenkrát všechno vznikalo. Náš klip z onoho roku „Hozená do gala“ od Davida Ondříčka jsem viděl vcelku vlastně až teď. Je volně ke koukání TADY, má pořadové číslo 0023.

16.3. - Včera jsme byli za Dobříší, ve vesnici Holšiny, v hospodě „Na kloboučku“, a natáčeli jsme naše krásné písně pro báječnou televizi ČT, která je bude brzy dozajista vysílat. Ondřej Konrád říkal, že by to mělo jít 14.května, spolu s Hedlem Saharou. Vybrali jsme tyto kousky: Růžovej život, Na chvíli ven, Dokonalá kost (Ondřej si v ní s náma zahrál na foukačku), Svinska pržola a když zbyde čas, tak ještě Karty jsou rozdaný.

30.3. - Tak se nám pomalu rýsuje podoba křtu naší nové desky. Bude to 30. května, ve středu, v Lucerna Music Baru, a bude to pěkně vypečený „večírek“! Uvádět a křtít budou Petr Čtvrtníček se Zdeňkem Suchým. Kromě nich si přijdou zazpívat a zahulákat některé vybrané kusy různí milí hosté – Lou Fanánek Hagen, Blanka Šrůmová, Tata Bojs, další máme rozjednané… Těšte se!

3.4. - Uplynulý víkend jsme trávili u Doktora, v domečku v Běchovicích, kde obětavě zapůjčil jednu místnost pro natáčení klipu „Na chvíli ven“. Stylově jsme vycházeli z bukletu nové desky – časově nezařaditelný žižkovský byt, tak něco mezi 1940 – 70. Takže se muselo nově vymalovat dobovým válečkem, natahat směsici různého nábytek, sehnat a zprovoznit starý plynový sporák, a nakonec ke zdi přišroubovat statickou kameru, před kterou se odehrával 24 hodin mejdan. Takovej zvláštní mejdan… Uvidíte sami. Celého natáčení se ujal Ivan Tatíček, který už někdy v roce 1985 natočil o Schodišti film „Všude doma, dobře nejlíp“, dokonce za něj dostal tenkrát cenu Mladá kamera. Režíroval s přehledem, aniž by měl předem jakoukoliv konkrétní představu, co bude vlastně točit. Všichni jsme ho bezmezně poslouchali, a když projevil přání, aby se třeba při holení někdo pořezal, tak se hned pořezal. Obětavá spolupráce. No a celé to bude k vidění poprvé v Noci s Andělem, 12. května.

10.4. - Další z našich klipů, Sestřička Krista, je k vidění na stránce Klip desetiletí, má pořadové číslo 0953. V roce 1996 ho v Malostranské besedě natočila asi za tři hodiny Olinka Dabrowská. (Teď produkovala film Cabriolet, minulý týden jsme byli na jeho premiéře a na večírku co následoval…)

18.4. - Zítra, tedy ve čtvrtek 19. dubna, v 18.15 na ČT 1, bude Petra Černocká zpovídat Marka a Doktora ve svém novém pořadu LEXIKON (tu Saxánu už jí asi nikdo neodpáře). My sme k tomu na plejbek „odehráli“ jednu novou věc – Na chvíli ven. Živě to prej nešlo. Aha…! Jo a opakovačka bude 23.4. v noci a 24.4. ráno.

22.4. - Včerejší koncert v Brně v klubu „Stará pekárna“ byl moc příjemnej. V první půlce sice praskaly struny jedna za druhou, ale lidem to nijak nevadilo. Při posledním přídavku si Doktor zaboha nemoh vzpomenout, jak začíná Sestřička Krista (!) a lidem se to moc líbilo. Asi to tak budeme dělat pokaždý :-) Šéf klubu nás zasvětil do místní speciality „vláček“. V salónku mají po obvodu místnosti na polici koleje, a po nich nám vláček přivezl soupravu panáků (bourbon) na vagónkách. Led se vezl na uhláku. To se nám moc líbilo. Cestou domů jsme pak nemohli najít ten správný směr na Prahu, takže kousek před Svitavama jsme to otočili a jeli zpátky do Brna. Na podruhý jsme to už trefili. Potom jsme se ještě u jedný benzínky potkali s Visáčema, což je docela typický potkávání kapel – v noci u pumpy při doplňování různých tekutin. No, a to by bylo ze včerejška asi tak jako všecko.

25.4. - V rubrice "Texty" už jsou jako předzvěst blížícího se vydání desky "Svinska pržola" všechny nové texty. Když si to člověk přečte jen tak bez muziky, tak je to docela hustá temnota. Ale jak řikal Fanánek - temnotou k veselosti! Jo a taky nějaký fotky přibily.

4.5. - Tak UŽ se to narodilo! Měří 12 cm, váží asi 10dkg a jmenuje se Svinska Pržola.Poprvé půjde mezi lidi hned dneska, tedy v pátek 4.5. na festivalu v Litomyšli :-)

10.5. - V sobotu 12.5. v Noci s Andělem, budeme uvádět do světa nový klip „Na chvíli ven“ (fotky z natáčení jsou ve Fotkách). Zatím jsme ho nikdo neviděl, jenom Doktor. A ten pravil, že je to prý „… dost dobrý!“. Včera večer se jel podívat na téměř sestříhanou verzi k Ivanovi Tatíčkovi, který to celé spáchal. Závěrečné práce probíhají hekticky, a to tak, že Ivan Tatíček a jeho „kolektiv“ počítačových čarodějů od rána do noci pracujou, a celou noc pak seděj v hospodě. No a když jel Doktor na tu „předváděčku“, potkal Ivana na cestě mezi benzínkou a studiem, kterak se potácel totálně vyčerpán vražedným pracovním nasazením. Už jsme na to móóóc zvědaví!

14.5. - Ho ho! Tak aby tý televize nebylo málo, tak dneska jsme „Na kloboučku“, ve 23.10 na ČT 1, ještě spolu se Saharou. Opakovačky budou 15.5. v 0.40 na ČT 2 a 18.5. ve 2.35 zase na ČT 1.

14.5. - Páteční koncert v Dobříši byl opět povedenej. Nesl se ve znamení „stage divingu“ neboli skákání z pódia do lidí (fanoušci, ne my), což jsme při našem koncertě ještě nezažili. Problém byl v tom, že přestože bylo narváno, dav pod pódiem se vždycky před letícím skokanem dokázal rozprchnout do stran. Takže dopadiště bylo zaplněno jedním nebo dvěma nešťastníkama se zvednutýma rukama - …asi to bolelo. Další novinka – začal s náma jezdit náš vlastní zvukař Viktor Haissinger, veledůležitá osoba při koncertech, protože už nemusíme být odkázaný na dovednost či hluchost jiných. Cit pro práci se zvukem zdědil po tátovi – taky zvukařovi, našem letitém kamarádovi Vráťovi Haissingerovi. A mimo to taky hraje na basu v kapele Eggnoise.

18.5. - V neděli 20.5. budeme držet Doktorovi palce – už zase poběží Maraton! Doufejme, že to přežije, den před tím totiž hrajeme na festivalu v Polné u Jihlavy. Takže předstartovní přípravu bude mít od ostatních borců dost odlišnou. Sex, drogy a rokenrol – to přímo né, ale nevyspalej bude určitě a to pivo s bigbítem tomu taky moc nepřidaj!

23.5. - Tak sláva, Martin to přežil! Ve tři ráno jsme ho vyklopili po koncertě doma a v devět už stál na startu. V čase 4 hodiny, 10 minut, 41 vteřin, doběhnul na velice pěkném, tisícímpětisetdevadesátémosmém místě, z celkového počtu 2625 doběhnuvších borců. V těsném závěsu (rozdíl pouhé 2 hodiny a 27 vteřin!) za vítězným Tanzanijcem Sambu Andrewem tak dokončil svůj již druhý Full Marathon!

28.5. - No jo, křest, už se nám to blíží, ve středu 30.5. v Lucerna Music Baru! Minulý týden ve čtvrtek proběhla zkouška s hostama, takže už máme jasnou „koncepci“. Fanánek si zahuláká Dokonalou kost, Blanka zazpívá Černý ptáky a Mardoša odrecituje-odtancuje Dysko song. Druhá půlka Tata Bojs, Milan, je bohužel v Anglii a Petr Čtvrtníček má pro změnu představení v divadle, takže dorazí až později. Zdeněk Suchý bude hlavní konferenciér, spíkr, moderátor i zpěvák, střihne si s náma Růžovej život. Kromě nových klipů, které se budou v průběhu večera promítat, vyštrachal Sucháč ve svém archívu i dva klipy z let 1985 – 87 ve kterých řádil se svým divadlem U.S.Vrata. Tak lidi, hurá do Lucerna Mjůzik Báru!

28.5. - Páteční koncert v Jihlavském klubu Maňána byl fajn, až na ten „Ježkovar“, to se fakt nedá pít! Návštěva místní ZOO druhý den ráno byla výživnější. Ale tučňáci Humboltovi byli v karanténě, asi něco provedli. Jenom Cihla byl zklamanej, myslel si, že co si tam vybere, že mu tam i připravěj, třeba s bramborovým knedlíkem… Po přesunu do Poličky následovalo Rockoupání, festival umístěný do vypuštěného koupaliště. Početné komando Chrudimských „fans“ spolu s místními rozpoutali hned při druhé písničce pekelný skákání, což vytvořilo na dně bazénu efekt dobře znějícího bubnu. Takže půlka kapely hrála podle skokanů a zbytek podle bicích. Naštěstí jsme tu fintu brzy prokoukli, a už jsme se vůbec nenechali zmást. Skoro vůbec. Jinak lidi byli úžasný a dokonce se jich spousta chystá do Prahy na středeční křest :-)

31.5. - Tak, a je pokřtěno! Chlebíčky jsou snědený, víno vypitý, cigára típnutý a my příjemně unavený. Ještě ani nemáme pořádně utříděný dojmy, ale bylo to fajn. Hosti zpívali báječně, Fanánek hulákal jako o život, Mardoša si v Dysko songu připravil mini zrcadlovou kouličku na kterou svítil baterkou, s jeho tanečníma kreacema to dělalo super efekt. Blanka zpívala tak dojemně, že když jí Doktor slyšel poprvé, vhrkly mu prý slzy do očí … Sucháč během uvádění sázel jeden špek za druhým, chvílema to bylo „na hraně“, tak jak jen on to umí. Petra Čtvrtníčka si přejmenoval na Pavla, jelikož to už před ním udělali na plakátech Lucerna Music Baru. No a nakonec možná bylo dobře, že ta pánev, na který se Svinska pržola křtila, nebouchla tak jak měla. Aspoň jsme zůstali všichni živí :-)

1.6. - Na Music Serveru se s náma dneska roztrh pytel, vyšel současně rozhovor, článek ze křtu a recenze CD. Další kratičkej rozhovor, docela ujetej, je na stránkách festivalu Poličské rockoupání. V úvodu rozhovoru je stručné představení kapely, které si slečna z Poličky sama sestavila z informací vytažených z naší webové kroniky. To by jeden neřek´, co se z toho dá poskládat za guláš :-)

4.6. - Sobotní koncert v Plzni, v našem oblíbeném Zach´s Pubu se bohužel nekonal. Počasí bylo proti nám. Tak snad to vyjde v září.

7.6. - Spolupráce s Fanánkem hostováním na našem křtu zřejmě neskončila. Na oplátku jdeme dělat Třem sestrám, do písně „Mexiko“, mexickou dechovo-kytarovou sekci, na jejich výročním koncertě v Praze na Štvanici. V sobotu, 9. června, v rámci festivalu Barvy léta .

11.6. - Přestože včera většinou pršelo, lidi na festiválku „Koncert pod hvězdami“ v Radimi u Nymburka si náladu zkazit nenechali a užívali si hudby i tance. Dokonce i Doktor si šel před naším vystoupením trsnout s Verunkou, čímž přivedl některé místní lidi v úžas, protože takovéhle taneční kreace ještě fakt neviděli. Moc se nám líbil Cvrkot Band, s přehledem vystřihli nadupanou směs funky&rythm&soulu. A pak že to můžou hrát dobře jenom černý nebo Holý (Roman:o) Za zmínku ještě stojí, jak Tony Ducháček s Markem předváděli podepisování na „chodníku celebrit“ v Hollywoodu. Nejdřív dělali do bahna před stánkem s pivem šlápoty, poté lezli po čtyřech a do téhož materiálu obtiskávali dlaně. No a pak jsme zahráli a jeli domů.

18.6. - Dojčland dojčland, íbr áles, či jak se to zpívá v německé lidové. Drážďanský festival „Buntes republic Neustadt“ byla docela rozsáhlá akce, na pěší zóně a v přilehlých ulicích byli rozstrkaný pódia a všude se hrálo. Celý víkend. My jsme byli v sobotu jediný reprezentanti z Česka. Začátek sice vypadal dost beznadějně, protože se spustila průtrž mračen. My jsme stáli skoro hodinu namačkaný na pódijíčku 3x3 metry okolo aparatury a nástrojů naházených na sobě, pod reklamním deštníkem nejmenované firmy, vyrábějící plechovky s nápisem Red-Bull, který po půl hodince přestal být nepromokavý. Nakonec se situace vyjasnila, obloha uklidnila, vylili jsme vodu z mixpultu a mohlo se hrát. Doktor se snažil anglicko-německy vykládat, o čem že to zpíváme. Takže „Růžovej život“ pojednával podle jeho výkladu o „massen mord im kindergarten“… Několik odvážlivců se i pokoušelo zpívat s náma refrény, ale vůbec netušili, co si to berou do úst. Ale snažili se. Akorát při Dysko songu, který mimochodem zabral nejvíc, nestíhali opakovat pohybové sestavy podle předcvičujícího Doktora s Jarouškem a pořád se jim to motalo. Zrovna v Německu to docela překvapí. To den před tím v Kutný Hoře vypadaly tancující holky jak secvičená parta z aerobiku. Tak takhle nějak to bylo o víkendu v Drážďanech. Jo a když jste někde mezi skálama, dáte si ruce k ústům jako hlásnou troubu a zavoláte nahlas „Jak je ti Německo“, ozvěna vám vrátí – „ouzko, ouzko“. Nebo to má být Rakousko…?

19.6. - Tak už jsou ve Fotkách záběry z Lucena Baru, ze křtu Svinske Pržoly. Taky ještě přibylo pár obrázků z natáčení klipu Na chvíli ven. Další internetová recenze na Pržolu je na serveru Musicpage.

25.6. - Sobotu jsme měli takovou cestovatelskou. Odpoledne jsme hráli na festivalu v Písku, večer pak v Broumově, na Broumovské kytaře, kde jsme byli spolu Lenkou Dusilovou jako nesoutěžní hosti na závěr. Mezitím rychlý přejezd, pouhých 280 km. Ale zvládli jsme to. Zato počasí to moc nezvládalo. Návštěvnost v Písku předchozí slejváky poznamenaly bohužel dost, ale s naším vystoupením se zlepšilo počasí, tím pádem i nálada :-) Na cestu jsme dostali kartón Gambrinusu, takže přejezd do Broumova uběhl příjemně. Broumovská kytara se konala na nádvoří místního pivovaru, podle toho taky v deset večer vypadalo publikum. Několik metalových fanoušků bylo po předchozích kytarových nářezech doslova unešeno zvukem Mírovy harmoniky, takže hned při prvních tónech během zvukové zkoušky spustili pod pódiem bojový pokřik „jeď! a jeď!“ doprovázený „hrozivým hrozením“. Dóst dobrý. Jenom jsme nevěděli, jestli se máme jako bát, nebo být nadšený. Cihla se pro jistotu tím směrem vůbec nedíval. V tomhle kraji jsme sice ještě nehráli, ale lidi fungovali dobře, vypadalo to, že si opravdu užívaj. Po koncertě jsme byli obdarovaný několika basama místního třináctistupňového produktu „Opat“. Darovanýmu koňovi se sice na zuby koukat nemá, ale to pivo se pít nedá. To si víc užiju knížku o kapelách minulé dekády, kterou nás obdaroval její autor, festival uvádějící Jarda Špuláků. Ještě jedna krátká historka – u pumpy na hradecký dálnici kousek za Prahou jsme našli zaparkovaný Fanánkovo auto, úplně opuštěný a páníček nikde. Rychlým telefonátem jsme se od Fanánka dozvěděli, že v onom místě přesedal do společného vozu Sester. Tak jsme ho na oplátku uklidnili sdělením, že jeho auto stojí na špalkách bez kol :-)

25.6. - Ve Fotkách, v "Drobnostech", jsou nově přidané naše dvě fotky ala Mexiko!

9.7. - Prázdniny vypukly v plný parádě, a jelikož si je hodláme užívat, budou „Novinky“ aktualizované jenom příležitostně. K vodě si sebou počítač opravdu brát nebudu. Stručně řečeno, za posledních čtrnáct dní se dělo asi toto: festivaly
-29.6. někde u Třebíče, lidí moc nebylo, ale o to víc si užívali. Alespoň to tak vypadalo.
-30.6. letní stan na koupališti v Kladně, příjemnej areál, nesmějí tam psi, ale Roušarovic dobrmanovi Jeníčkovi to do očí nikdo neřek. Hláška dne: postarší pan zvukař byl opravdu odborník, čtyři mikrofony zapojoval dvě hodiny, jinak sám prý též aktivní hudebník. Když mu Zdenda říkal, že mu ukáže, kdy bude chtít při sólech zesílit kytaru, bylo mu řečeno, že není třeba. Na Zdendovu otázku „ty naše písničky znáš?“ suše odvětil: „hraju třicet let…“
-5.7. Prostřední Vydří, statek Ivana Magora Jirouse (shluk polorozpadlých budov uprostřed malebné vesničky), pořádal Lubor Maťa. Všechno probíhalo podle našich nejtemnějších undergroundových představ. Magor byl svlečenej už když jsme přijeli. Lidí bylo hodně, ale Doktor mezi ně v červeném tričku adidas tak nějak nezapadal. Naštěstí se na vystoupení převlíknul. Místní vychytávka – chleba se sádlem a cibulí! Domácí slivovice, kterou nás Magor na pódiu hostil, byla taky dobrá. Až moc.
-7.7. Český Brod, Rock for People, lidi byli super, jako každoročně, ale byla znát třídenní únava. Zakončení festivalu proběhlo kvůli počasí o několik hodin dřív, naštěstí z avizovaného monstr tornáda, ženoucího se z Francie, byla nakonec „jenom“ dost hustá bouřka.

30.7. - Další recenze na desku, tentokrát na www.Freemusic.cz.

30.7. - Léto máme pomalu v půlce, vedra slušný a festivaly jedou dál:
- 14.7. Boskovice, asi náš letošní festivalový vrchol. Narvaný amfiteátr letního kina, super lidi, tančící a zpívající, skvělá atmosféra. Odpoledne před koncertem jsme našli v rozpálených Boskovicích hospůdku se salónkem ve sklepení. V tom vedru vynikající úkryt! A navíc tam dobře vařili… Z vedle sedícího člověka se vyklubal náš „fanoušek“ z Brna. Byl natolik unešen tím, jak se cpeme, že si nás musel několikrát vyblejsknout (viz.Fotky-Festivaly2001). Během koncertu už tolik nefotil, jelikož prý musel tancovat. Při procházce malebnýma Boskovicema jsme viděli zvláštní úkaz. Před každým domečkem na trávníku byli porůznu rozházený ležící, spící těla. Ve zvláštní rovnoměrnosti, domeček-trávník-tělo. Vedro a víno dělá prostě divy.
- 21.7. Stádlecký rockový most, menší, ale příjemný festiválek kousek od Tábora. Vedra polevili, takže se hrálo fajn. Na rozdíl od loňska nám chyběla na pódiu velice opilá, avšak svlečená tanečnice.
- 22.7. Králíky, poprvé v historii jsme si udělali dobrovolně výlet na festival, kde jsme nehráli. V sestavě Marek, Zdenda, Vráťa, Verunka a Terezka, jsme jeli shlédnout Living Colour. Ale osud nám nepřál. Se šestihodinovým spožděním dorazili naši vytoužení černoušci, aby odehráli pouhých 35 minut neuvěřitelné hudební masáže, a bylo po všem. Ve 22.00 musel být už klid…
- 28.7. Heřmanice v Podještědí, ranč Malevil. Vedro cestou děsný, ale bazén v areálu ranče to jistil. Zvláštní prostředí. Nóbl country hospoda pro nóbl klientelu. Stáli jsme s nástrojema namačkaný na prostoru dvou čtverečních metrů, zadkama narvaný v krbu, přímo před náma stoly pochystaný na večeři. Do tohoto, pro nás hodně netypického prostředí, dorazilo jen pár odvážlivců. Ale vyklubali se z nich ty nejpravověrnější fanoušci. Znali úplně všechny písničky a odzpívali, na rozdíl od Doktora bezchybně, všechny texty. Flaška dvanáctiletýho „Honzy Procházky“, která nám o přestávce přistála na stole, jejich oddanost našemu umění - trdlování, jenom podtrhla. Díky!
- no a v sobotu hurá do Kytlice, opět týden báječného soustředění!

28.8. - Ve čtvrtek, 30.srpna, jdeme do ranního vysílání ČT1. Zhruba mezi 6.00 a 7.30 odehrajeme asi čtyři kusy jako pozvánku na sobotní festival ŘEV Řevnice. Vstávat ve čtyři ráno a hrát živě v tuhle dobu, je opravdu vzrušující zážitek…

Články o některých akcích, kterých jsme se účastnili:
Stádlecký rockový most
Boskovice (Musicserver)
Boskovice (Freemusic)
Rock for People

28.8. - Od 4. do 12. srpna proběhlo opět soustředění u Marka na chalupě v Kytlici. Kromě vysedávání v horní, nebo dolní hospodě (to bylo vždycky dilema, do který…), se kupodivu i tvořilo. Máme zhruba hotové tři nové kusy, plus motivky na další dva. Co se týče nezřízené zábavy, pití a hulení, vše probíhalo kupodivu v klidu a řízeně. Jediný veselejší zážitek si umotal Cihla během pátečního večera, ale to jenom proto, že se chtěl vyhnout povinnosti, která ho čekala v sobotu ráno. Účastnili jsme se totiž „Kytlického triatlonu“! Během vysedávání v hospodě jsme o tom rozhodli většinou hlasů, i když bez účasti některých zainteresovaných. Samotný triatlon probíhal takto: Cihla plaval v ledovém rybníce 500 metrů, Zdenda jel na kole trasu 20 km a Doktor to celé zakončil během na 5 (pro něho směšných) kilometrů. Ze sedmnácti mužstev jsme skončili na sedmém místě. Dobrý, ne?
Soustředění jsme zakončili 11. srpna festivalem Keltská noc v Jablonci nad Jizerou, který pořádal Magor a Tři sestry. Super aparatura, silný zvuk, pohodový lidi i kapely. Je znát, když festival pořádá muzikant. Na všechno bylo pamatováno. Občerstvením v zázemí pro účinkující počínaje i konče :-)

31.8. - Ve Fotogalerii přibyly nové fotky, Cihlovy kozy a podobně. Najdete v podrubrice Drobnosti.

3.9. - V sobotu 1. září probíhaly poslední letní festivaly. I když počasí už bylo hodně podzimní. Od rána jsme si říkali, nechtěně tak citujíce pana Kemra, „chčije a chčije“. Vzhledem k této skutečnosti bylo s podivem, kolik do Řevnického lesního divadla, na akci ŘEV Řevnice, dorazilo lidí. Skoro tisícovka hudbymilovných nadšenců se tvářila jako že je pohoda a že si nenechaj skazit náladu nějakým blbým počasím. Tož sme se snažili aj my. Dav při závěrečném přídavku „Dysko“, tančící podle předcvičujícího Doktora a Jarouška, vypadal jako naši stateční vojáci kdysi na Spartakiádě, cvičíc nedbaje deště! Poté jsme si ještě střihli se Sestrama „Mexiko Mexiko sombréro grande tequiláá“ a upalovali na další festival. Cestou jsme u pumpy ze sebe částečně odstranili nánosy řevnického bahna a pokračovali do Kutné hory, kde se následující akce konala. Tam jsme se s Doktorem jako jediní stateční pustili do místní specialitky, vegetariánského guláše ze zadního sojovýho masa. Vostrej teda byl. Když jsme se dívali na kapely hrající před námi, bylo nám divný, proč stojí v tak velkých rozestupech od sebe. To jsme zjistili hned, jak jsme vylezli na pódium. Ono tam na několika místech dírama ve střeše pršelo stejně jako venku. Pavel Apolén, pořádající persóna, nás na pódiu hostil panákama, což bylo v tom počasí užitečné i příjemné. To mi připomělo, že musím jít zavolat Doktorovi, jestli žije. Když jsme ho totiž včera ve tři ráno v Běchovicích vyndavali tuhýho z auta a ukládali doma za dveře, tak sice mumlal něco jako „tho je dhobrhý, jáhá sám“ ale jinak moc živě nevypadal.

4.9. - Máme tu dalších pár nových fotek z léta, Festivaly a Kytlický triatlon. Račte do Fotogalerie!

5.9. Bacha soutěž!
Fakt že jo! Kdo najde ve Fotogalerii, v Drobnostech, v jedný ze třech prvních fotek, lehce skrytou reklamu na minerálku, která podle televizní reklamy „……už není“, vyhraje volný vstup pro dva lidi na nějaký náš koncert + panáka na baru :o)))) Odpovědi mailujte na adresu: vhorcik@atlas.cz

10.9. - Páteční koncert v Libereckých Lidových sadech byl pro všechny lidi s jakýmkoliv handicapem. Tudíž i pro nás. Když byl na pódiu Doktor dotázán na naše problémy, celkem popravdě odpověděl, že jeho největší handicap je ten, že nemá žádné zábrany. A z toho vyplývá problém nás ostatních. Jelikož ty zábrany naopak máme, tak se za Doktora neustále stydíme.
Při „Tlusté Šárce“ se před pódiem vynořila pomenší, zakulacená ženská postava, neurčitého věku a pohlaví, s bujnou hřívou rozcuchaného čehosi na hlavě a začala se vlnit cizokrajnými pohyby. O pauze do Doktora hučela těžkým ruským dialektem, jak prý je nadšená, neustále opakujíc slůvko „kazačok, kazačok“! Doktor si vůbec s tamním publikem hodně rozuměl, jak ostatně sám poznamenal, připadal si mezi nima jako mezi svýma. Když jednomu ze svých nových kamarádů odpověděl, jak že se to vlastně ta naše kapela jmenuje, onen tazatel nevěřícně zaprotestoval, „Kecáš! Takhle se přeci žádná skupina nejmenuje!“. Nicméně máme prý pozdravovat v televizi. Hlavně Xenu. Ta že je nejlepší!

Na Plzeň máme fakt smůlu! Sobotní koncert v Zach´s Pubu se letos podruhý nekonal kvůli nepřízni počasí. Takže se opět omlouváme, a doufáme, že snad někdy příště… :-(

10.9. - Tak a konec, už nesoutěžíme. Výherci už všichni vyhráli. Bylo to asi nějak moc lehký! Příště si vymyslíme něco lepšího :o))) I když jedna odpověď byla kupodivu nesprávná. Jedna slečna poslala jako odpověď fotku Františka Štáfka z kapely OTK (!), majícího u nohou láhev s Dobrou vodou. Je to vůbec možné, toto…?

17.9. - Ha ha ha! V sobotu proběhl takzvaný "Šnajdr", a to dokonce s večeří! V muzikantský hantýrce to znamená přijet na místo vystoupení, nehrát a přesto dostat honorář. A proč že se na "Mezinárodním srazu Aerovek" v Českém Brodě nehrálo? Protože nás po první písničce vyhnali z pódia. Fakt nekecám! Zaprděný český dědkové (některejm nebylo ani padesát) se mohli posrat z toho, jak hrajeme strašně nahlas. Marně je zvukař ujišťoval, že desetičlenná dechovka nadělá daleko větší kravál. Stejně jako my to nechápali zahraniční účastníci srazu, který od prvních taktů tancovali a evidentně se chtěli bavit. Pořadatelé jim museli vysvětlovat, že došlo k dramaturgickému přehmatu a že hudba nebude. Basta!

20.9. - Jak to letos vypadalo v Řevnicích, se dočtete tady (MP3Shop.cz).

26.9. - V Rokycanech mají docela příjemnej, mírně utajenej klub "Pekárna". V sobotu, v rámci Rokycanských slavností, se nám tam hrálo (i přes dvou a půl hodinový skluz) celkem dobře. Před náma hráli Houpací koně, Bez peří a Krásné nové stroje. Nebývalá koncentrace hezkých slečen pod pódiem! Markovi se během hraní stále víc a víc rozpadají bicí, což ve spojení s neochotou zpruzelého zvukaře znamenalo ošizení publika o přídavek.
Včera byla Malostranská Besda dost hustě našťouchaná. Vyprodáno, vzduch se dal krájet, lidi slušně rozjetý, nová místní zvuková aparatura hrála výborně, prostě paráda! A Marek si koupil novej malej bubínek zn. Premier!

2.10. - Omlouvám se tímto klubu AION v Lomnici nad Popelkou za to, že jsem se tu před rokem a týdnem vyjádřil v tom smyslu, že už má nejlepší léta za sebou. Ve čtvrtek 27.9. jsme se přesvědčili o opaku. Pořád to tam žije! Tedy když na to přijde, a sejdou se ty správný lidi, že jo…:o) Přesvědčili jsme se o tom tak vehementně a tak radostně, že to cestou domů významně poznamenalo zázemí jedné pumpy, jméno ani místo si nepamatuju. Ještě druhý den to Doktor rozmazával při koncertě v Hořovicích. Ten byl taky fajn, ale bylo mi zle, tak jsem abstinoval. Tečka.

15.10. - Michal Thomes s Petrem Fořtem (AMEBA) si troufli uspořádat open air festival ještě v říjnu, dokonce dvoudenní. Naštěstí jim to s počasím vyšlo, být zima jako byla v září, tak nevim nevim. Festival NATRUC se povedl, až na o něco menší návštěvnost, než na podobných festivalech bývá jinde. Kolínsko je podle Fořťáka jaksi neprůstřelný. Ať se tam udělá jakákoliv akce, lidi prostě nějak nefungujou. O to byli ale vstřícnější ti co se odhodlali a přišli.

15.10. - V neděli jsme se v sestavě - Doktor, Vráťa, Zdenda - účastnili sportovního klání! Ing.Magor ze Tří sester pořádal CYKLOPICÍ ZÁVOD. Jelikož si závěr závodu už moc nepamatujeme, tak si jenom myslíme, že Doktor dojel asi na šestém místě. Zdenda byl diskvalifikován ještě před startem, jelikož je abstinent. Tak alespoň posloužil Vráťovi (který na kole nikdy nejel dál jak 1 km do hospody) jako tahoun, díky čemuž dojel asi devátý, z celkem dvaceti zúčastněných. Sportu ZDAR! Pivu zvlášť!

24.10. - V pondělí jsme měli sezení v jedné nejmenované hospodě, s takovým jedním člověkem, který na přání jistého nakladatele o nás bude psát knihu. …? Vzhledem naší názorové pestrosti a vyhraněnosti si netroufám odhadnout, jak to může dopadnout.

24.10. - Pátek 19.10, klub CC Lucie Hradec Králové, akce s více kapelama, místní grungeři Imodium, mimochodem výborný, Ready Kirken a další. Původně to mělo být pro uzavřenou společnost, posléze i pro veřejnost. Ale tý to asi nikdo neřek. Když jsme po koncertě potkali partičku táhnoucí nočním městem, tak se strašně divili, co tam děláme, že o žádný akci nikdo nic nevěděl…
Sobota 20.10, Nymburk, festiválek Polabská sklizeň . Vícero různých kapel, např. Švihadlo, Slut, Jirka Schmitzer, THC a jiní. Hned po příchodu do místního kulturáku nám bylo jasný, o jakou sklizeň se jedná. Lidí hodně, většina z nich jevila známky použitosti už když jsme přijeli. Našlapanej sál, ale zvuk příšernej. Jinak dobrý. Hodně pankáčů, i nějaký skini. Jeden z týpků od nich dostal přes hubu, jelikož obtěžoval příliš okolí svým motáním a hulákáním Poté se s krvavým obličejem a kalhotama na půl žerdi, vydrápal k nám na pódium, aby si zatancoval, za což byl sražen ochrankou zpátky dolů na zem. Ten den se mu prostě nějak nepoved. Zvláštní taky bylo, že z Nymburka do Prahy je to coby kamenem, a my jsme přesto cestou domů zvládli tři noční pumpy! Zdendův pokus o družbu s policií u jedné z nich bohužel nevyšel. Na otázku „Tak co služba?“, se mu od slečny v uniformě dostalo velmi strohé odpovědi „Hm“.

2.11. - Včera ve Vagónu to bylo docela hustý! Takzvaný "blízký kontakt s publikem" který si při hraní v klubech pochvalujou některé megastár zvyklé na stadióny, si Doktor užil převelice. Rozdováděné publikum, místy dokonce pogující + pódium vysoké 10cm = mikrofon vražený do zpívacího otvoru až po násadu... Jo jo!

20.11. - Bacha! Bachař!
Neboli “Mary Christmas Prison Tour“. Nebo tak nějak bych to nazval. Prostě jedeme hrát takové předvánoční koncerty po věznicích. Celé to pořádá Arcidiecézní charita Praha a hrát budeme 10.12. v Ruzyni a 11.12. ve Vinařicích. Jako pozvánku na koncert to asi brát nejde, ale kdo ví… Má někdo tam uvnitř přístup na internet? Halóóó?….

29.11. - Nějak se k tomu aktualizování dostávám s čím dál větším zpožděním. Dneska je čtvrtek, co? A kurňa! No tak jsme prostě minulou sobotu hráli v Havlíčkově Brodě. Klub byl u nádraží, tudíž se jmenoval Vagon. Byli jsme tu poprvé, přestože si jeden fanoušek pamatoval, na rozdíl od nás, že už jsme v Hávlbrodě byli v osmaosmdesátym. Klub je to příjemnej, docela velkej, s útulnou, rudě zbarvenou šatnou. To, že měla dveře zašupovací do strany, a né vyklápěcí nahoru, nepochopili někteří členové kapely ani do konce pobytu v tomto klubu... Po koncertě se v šatně odehrávalo šampaňské a gulášek. Obojího jsme si dopřáli dostatek. A to je z koncertu asi všechno.

7.12. - Jedinou pihou, na jinak vydařeném včerejším koncertě ve Staré Pekárně v Brně, bylo to, že se nekonal „vláček“ (viz minulá návštěva Pekárny). Nikdo nás na něj nepozval a my se tolik těšili :-(
Cestou domů jsme na dálnici potkali kamión, jehož řidič si zdřímnul v momentě, kdy jsme ho předjížděli. Takže jsme se chvíli řítili sněhem po krajnici, ale Jaroušek to naštěstí ukočíroval, za což mu patří náš „nemrznoucí dík“.

7.12. - Koukal jsem do výpisu přístupů na naše stránky, a jeden z návštěvníků přišel z téhle adresy: http://www.korab.cz/evca/hudbama.htm Nepodařilo se mi zjistit, kdo za tím stojí, z té stránky nazpátek cesta nevede. Přizná se dotyčný-ná majitel „záhadné“ fanouškovské stránky? ?

12.12. - Včera jsme hráli ve Vinařicích u Kladna. Zcela vyjímečně není tento klub situován na náměstí, jak bývá zvykem, ale kus za městem. Místem koncertu byla totiž tělocvična v druhé největší věznici v Česku. Zážitek opravdu nevšední. Jak pro nás, tak pro „ně“. Složitou vstupní procedůrou počínaje a získáním nových kamarádů konče. Míra, jak je u něj zvykem, navázal kontakt rychle. Starší pán ,který kdysi proved něco hodně ošklivýho a dostal to původně „na furt“, se asi dobře choval a za rok jde po pětadvaceti letech domů. Prý přijde určitě na náš koncert, až bude venku. Mě se zase líbili dva kluci, co byli asi v místní hierarchii hodně vysoko, a fungovali jako takoví samodozorci. Byli o hodně větší, než je u hommo sapiens zvykem. Z toho asi pramenilo jejich postavení v tomhle světě. Jeden z nich měl moc hezkou kérku přes celou ruku, od shora až dolů. Mě by se v pohodě vešla na celý záda. Taky jsme si všimli, že části našich textů dostávají v tomhle prostředí úplně jiný význam. Třeba: “..čerstvě vyvražděný jesle…, holky se mnou nechtěj spát…, …na chvíli ven…, tady se žije, beze vší poezie…“ A při pohledu do publika Doktor rychle vyměnil “zabitýho cikána“ radši za “opilýho chlápka“… A v létě si tam možná uspořádáme koncert venku, vězeňský Open-Air!

18.12. - Tak jsme se zase jednou ocitli v pro nás netypickém prostředí. Vzhledem k Doktorově antikvariátu a jeho literárnímu zaměření, máme své fanoušky i v židovské obci. No a proto se není čemu divit, že jsme v sobotu hráli, v rámci židovského svátku světla Chanuka (něco jako vánoce), pro uzavřeně-otevřenou společnost mladých i starých lidí. Na pódiu nám planul devítiramenný svícen, takzvaná „menora“, prý největší u nás. Při pohledu na publikum jsme čekali, že to dopadne podobně jako sraz Aerovkářů, ale kdepak. Tyhle lidi se chtěli bavit a tancovat. Je zvláštní, jak v jiném prostředí vyplavou nové vlastnosti písniček, o kterých jsme vůbec nevěděli. Na kousky jako „Na chvíli ven“, nebo „Svačinářka“, sedly jakoby arabské - lidové tance jako ulitý! O „Svinske pržole“ ani nemluvě… No a v jednu v noci nám vystoupení utnula policie. Pro rušení nočního klidu. Tak jsme zamáčkli slzu dojetí, při vzpomínce na starý bolševický časy, kdy jsme policejní zásah zažili naposled, a odebrali jsme se do vedlejší místnosti s magneťákem tančit ty správný tance!

19.12. - Akropolis ádiééé! Třísesterský předvánoční večírek v Akropoli se vydařil! Fanánek si s náma zazpíval „Dokonalou kost“, my se Sestrama „Mexiko, mexiko, sombréro grande tekiláááááá“, Zdenda dones ochutnat letošní sklizeň, mimochodem kvalitní, viď Cihlo…, Doktor byl od Verunky nalíčenej tak pěkně, že vypadal hrozně jak Iggy Pop, prostě byl večírek. No a co…:o)))

29.12. - Poslední koncert tohoto roku připadl na Chrudim. Tak sme si to v Agoře všichni pořádně užili! Dokonce dorazila partička věrných až od Jilemnice z Krkonoš. Panáky lítaly, pivo teklo, opět zmalovanej Doktor nám předváděl, kterak po jednom prásku chodí po schodech, a jelikož tvrdil, že nemá nohy, tak to bylo veselé. Člověk by neřek, jakou nám udělají radost tři pecny čerstvě upečenýho chleba, zakoupený po koncertě vedle klubu v pekárně (...no jo, copak měli otevříno?...) To bude mít Cihla jídlo až do Silvestra.
Od Chrudimačky Báry a kamaráda z kapely Dead Camel Blues jsme se dozvěděli, že jim v autě, cestou na Trutnovský festival, umřel na zástavu srdce kamarád. Zrovna poslouchali naši desku, Dysko song... Tak ještě zpětně, "Kenno, ten koncert včera byl pto Tebe!"

29.12. - No, a do Nového roku v novém kabátku, co nám přines Jéžišek. Co vy na to? Nic, že jo ...:o))

2002
Doktor udělal u týhle číslovky zajímavej objev, a sice, že je to ze předu stejný jako ze zadu!
Marek to suše okomentoval tím, že prej zezadu je to lepší...;o)

19.1. - Tak nevím, co je větší důvod k oslavě, jestli poslední koncert v roce, nebo první. Asi obojí, jelikož včerejší, první letošní koncert v Dobříši se náramně vyvedl, takže jsme to řádně oslavili. Naše milá Jindřiška Kastnerová, vedoucí to místního kultůrního stánku, se o nás starala jak o vlastní (i když nevím, jestli by vlastním dětem posílala piva a panáky...). Po koncertě se roztrnhul pytel s dívčíma bříškama, tolik jsme jich naráz nikdy nepodepisovali. Zdenda - kujón - se podepisoval kolmo od pupíku dolů, a jakmile dopsal ke kalhotám, dožadoval se místa i pro celé příjmení... Doufám, že fotky z týhle vypečený autogramiády budou brzy vyvolaný, a že je v dohledný době, snad ještě před vánocema, naservíruju do Galerie.

30.1. - Včerejší Malostranská beseda byla docela hustě našťouchaná, začíná nám to tam být trochu těsný. Nová místní aparatůra hraje dost dobře - a nahlas...! Chudák Doktor chytil docela slušnou rýmu, takže mu to chvílema zpívalo jinde než mělo. Jaroušek měl premiéru s novým modelem v Dysko songu - zrcadlovou hlavo-kouli. Jo a pod pódiem tancoval Frodo! Teda alespoň tak vypadal...

V pátek 25.1. sme hráli po delší době v Pardubicích, ve Žlutém psu. Našlapáno tam tedy zrovna nebylo, ale atmosféra byla fajn. Jeli sme tam trochu s obavama, protože po poslední návštěvě, před asi čtyřma rokama, na nás klub působyl dojmem, že tak nějak upadá. Článek o koncertě vyšel v pardubické MF tady.

V rubrice "A co jinak" jsem nově umístil jeden svůj malej soukromej odkaz - Zahrada

11.2. - v "Hudbě" je ke slyšení ukázka z pohádkového CD "Na mou duši do psích uší". Bróďa četl pohádky a my jsme hráli takový legrační... no poslechněte si to. Sestříhal jsem z toho krátký "meddly". V týhle poloze nás určitě neznáte, tak by nás docela zajímalo, co vy na to.

22.2. - Jo, tak včera ve Vagonu to byl docela mazec! Kamarád Filip, kterej nás delší dobu neslyšel, o pauze pravil, že hrajeme jak Motorhead (!), což byla pochvala hlavně pro zvukaře, "Indiána" Zdendu , se kterým se nám mimochodem hraje víc než dobře. Marek hrál vyzbrojen stahovacím bederním pásem, jako nosej motorkáři, jelikož byl po operaci žlučníku. Kvůli tomu jsme taky hráli ne na dvě půlky, jak máme ve zvyku, ale na třetiny, aby se moc nenamáhal. Marek nám v šatně ukazoval břicho a na něm cik cak pět průstřelů. Vypadal jak basa ve filmu "Někdo to rád horké". Prý se tomuhle chirurgickému zákroku říká laparoskopie, ale já si myslím, že se pan primář Beňo prostě párkrát netrefil :o) Nicméně Marek statečně odehrál až do konce. Jeho nový buben "šlapák", červený s bílo-chromovým lemováním, dostal díky vzhledu okamžitě přezdívku Mercedes. Vrcholem koncertu byli "Černý ptáci", lidi skákali jako o život, a kupodivu i bezejmený "Country" song, který přestože není na žádný desce, lidi zpívali s náma. K tomu je z kraje pódia dirigoval člověk svlečenej do půl těla a na opačném konci sálu mu ze stolu sekundoval druhej týpek, svlečenej prozměnu od pasu dolů. Úplně. Fakt dost dobrý!

4.3. - V sobotu jsme hráli na Plese horolezců v Novém Boru. Ze začátku to vypadalo, jako že se bude opakovat historka s plesem Aerovkářů, už při zvukovce se místní personál rozčiloval, že je to moc nahlas, a příchozí postarší páry ve večerních róbách taky nepůsobili dojmem, jako že jdou na bigbít... Pořadatel nás uklidňoval, že to všichni vědí, že to nebude klasický ples. Pravda, mladší páry zaplnili sál v převaze, ale kupodivu jako první a nejvytrvalejší byl bělovlasý děda s mladší dámou. V klasickém postoji protančili celé první dvě série (na plesech se hraje na kratší bloky s více pauzama na konzumaci...) Zhruba od poloviny večera už bylo všechno v pořádku , tedy až na zvuk, specielně odposlechy chvílema nehrály vůbec. Nicméně 250 lidí na parketě brzy zapomělo na upjatost svých večerních toalet a kravat, a tancovali tak, jak jsme my pískali. Dysko song se obzvlášť vyved :o))

15.3. - Včera opět proběhl Vagón v Praze (Nejsme tam nějak často? Aby sme se neokoukali...). Mysleli jsme si, že třeba Malostranská beseda je pro lidi lepší, že se tam tak nemačkaj, ale už se ozvaly hlasy, že ve Vagónu se jim líbí víc. Je pravda, že díky minimálnímu rozdílu mezi parketem a jevištěm je ten kontakt takovej "živější". Premiérově jsme si zkusili novou věc s textem od J.H.Krchovského "Narážeje do lidí..". Až se usadí, mohla by to být následovnice "Paříže". Si myslim. Taky jsme oprášili "Bohnické blues", totální úlet, asi tak z roku 1984. Jenom doufám, že se při tom nebavíme jenom my na pódiu, ale i ti, co se na šílenýho Doktora dívaj ze předu :o)) ...co? ...ne?

19.3. - Takřka v rekordním čase jsem naskenoval fotky z našeho prvního letošního koncertu v Dobříšském kulturáku, a bleskurychle je umístil do fotogalerie. Trvalo mi to pouhé dva měsíce! S o něco větším zpožděním, ani né půl roku, jsem přidal pár záběrů z "Cyklopicího závodu" do loňských "Drobností". Dobříšajdy, poznáváte se? :o)))

27.3. - Včera nám to v Malostranský besedě trochu pískalo a houkalo, ale jinak to bylo super. Nicméně o tom teď mluvit nechci. V neděli byl Marek v Besedě na burze a zažil v trojici zúčastněných - kamarád Vašek, Marek a redaktor z Rock&Popu Ivan Ivanov - toto:

Vašek na Ivanova: hele, nechystáte nějakej článek o Schodišti?
Ivanov: No, já sem slyšel, že se rozpadli...
Vašek: Cože?!
Ivanov: Mě někdo řikal, že se nějak rozdělili na dvě frakce, jedna si nechá starej název a ta druhá bude pokračovat pod novym jménem.
Vašek na Marka: Schodiště se rozpadlo?
Marek: No, já vo ničem takovym nevim...
Ivanov: Řikal to tušim Petr Korál, nebo někdo takovej...
Marek: To je pěkný, kapela se rozpadne, a já se to dozvídám jako poslední (s úsměvem odchází)
Ivanov na Vaška: Kdo to byl? To byl někdo ze Schodiště? Basista?
Vašek: To byl Marek, bubeník a zakládající člen Schodiště...
Ivanov: No nazdar... (Ivanov odchází, vrací se Marek)
Marek na Vaška: Prosim tě, kdo to byl?
Vašek: Ivan Ivanov z Rock&Popu...
Marek: Aha... ... no, aspoň že se o nás mluví...

Poté celou historku popsal Vašek Radkovi Diestlerovi, taktéž z R&P. Ten mu poslal následující hudební vtip, jehož je autorem a který to celé vysvětluje.

- Potkají se dva příznivci "hodnotné" české hudby.
"Slyšel jsi, že v Nahoru po schodišti dolů bandu došlo k personálním změnám?"
"Nekecej, jak to?"
"No, už měli Krajíčka dost, takže ho vyrazili a novému frontmanovi přizpůsobili i název kapely."
"Jó? A jak se teď budou jmenovat?"
"nanoru po schodišti dolů band..." (pro neznalé - michal nanoru je oblíbený redaktor R&P)

Tento vtip vyprávěl v hospodě za přítomnosti Petra Korála a Ivana Ivanova. Jak si to kdo přebral, můžete posoudit sami. Takhle se dělaj fámy... :o)))))

7.4. - Kousek od Třebíče se včera konal sraz motorkářů, kde jsme spolu s dalšíma dvěma kapelama měli to potěšení účinkovat. První z nich, "Tady nikdo není", se nám mimochodem dost líbila. No ale jelikož se z nebe vysypala nová sněhová nadílka, moc motorek tam nebylo. Nicméně lidí dorazilo docela dost, dokonce i jakási nevěsta s několika svatebčanama řádila na parketě. Škoda jen, že zvuk nestál za nic. Opět přišlo na přetřes staré téma, že by bylo lepší jezdit dvěma autama, aby se vešel i náš zvukař. Po včerejšku už nikdo nic proti nejspíš namítat nebude. Zpáteční cesta byla díky sněhu a chumelenici dost zdlouhavá a pomalá. Cestou jsme vytahovali ze škarpy Opla Vectru. Ležel si tam tak na boku, kus střechy ustřelenej o strom. Jaroušek nepochopil dostatečně situaci, a pořád se nabízel majitelům, dvěma slovákům jedoucím prý z oslavy, že zavolá policajty a odtahovku. Pořád mu bylo divný, že se týhle variantě pomoci tak vehementně bránili...

19.4. - Doktor se nám včera ve Vagónu trochu "utrh"... Ladil formu před koncertem v šatně se Zdendou a nějak mu to sedlo víc než jindy. Do první půlky byl v pohodě, laškoval s lidma, vymýšlel legrácky, občas mu nešel mikrofon, ale nijak mu to nevadilo. Po pauze si šel při "Třech raketách" zatancovat se slečnou před pódiem, a zřejmě se zamiloval, nebo co, protože v ten moment jakoby odplul... Konec "Třech raket" už nedozpíval. V následující "Psycholožce" zpíval pak věci, který jsme nikdy před tím neslyšeli, a ještě několik písní se mu podařilo předělat během hraní. Nejvíc nás pobavil, když chtěl uvést "Sbal to" historkou o tom, jak někde začínal na koncertě tutéž píseň nápovědou, "co že to ten muž říká svojí partnerce, chtěje tak ukončit společný vztah?" Samozřejmě chtěl od lidí slyšet sborově "Sbal to!". Jenomže někdo ty lidi předběh a zařval "..di do prdele!" No, jenže Doktor se do popisování téhle historky nějak zamotal, a na mě to dělalo dojem, že píseň uvedl slovy: "... a následující píseň se jmenuje - di do prdele!" .... :o)))))

29.4. - V pátek jsme hráli po delší době opět v Litomyšli, v klubu Kotelna. Jelikož do poslední chvíle nikdo nevěděl (vzhledem k okolnostem) jestli koncert proběhne, byli jsme mile překvapený docela slušnou návštěvou. Koncert proběhnul v klidu, bez zajímavějších excesů jak z naší, tak ze strany diváků. Vezli jsme si sebou našeho oblíbeného zvukaře Zdendu, z klubu Vagón. Člověk má hned lepší pocit, když je v rukách někoho, koho zná, komu důvěřuje.

12.5. - Koncert v Hradci Králové - RC U cikána - byl trochu ve znamení Mistrovství světa v hokeji. Ještě čtvrt hodiny před plánovaným začátkem vystoupení seděli všichni (my taky) v nedalekém klubu Lucie, kde byla na sále k vidění velkoplošná projekce televizního přenosu. Ale ke hraní jsme se nakonec taky dostali. Příjemná atmosféra, opět dorazily dvě partičky věrných, z Pardubic a z Jilemnice. Z dobrovolných zpěváků z řad publika jednoznačně vedl pardubický Baskervil. V pohodě přeřval Doktora i bez pomoci mikrofónu...

20.5. - Tak jsme si teď dali tři koncerty za sebou, takže pěkně po pořádku:
15.5. Plzeň Zach's Pub - vloni se naše vystoupení dvakrát na poslední chvíli rušilo kvůli počasí, jednou kvůli nevyhovujícímu termínu. Letos se to konečně povedlo. Je to náš oblíbený podnik, nejen kvůli skvělé mexické kuchyni, usměvavé paní Zachové a pohostinnému Karlovi Zachovi. Vystoupení se vyvedlo, dvůr mezi starými domy se příjemně zaplnil, mini pódium vyhlížející jako postarší autobusová zastávka, se pod náma nerozpadlo. V půl jedenáctý, asi deset minut poté, co jsme dohráli, přišli dva městský policajti, kvůli stížnosti na rušení nočního klidu. Kdosi z návštěvníků je pobaveně uvítal slovy - "Fakt dobrej kostým!"
16.5. Praha Delta - tentokrát se povedlo i vystoupení na Deltě. Po rozpačitých zkušenostech z minulých koncertů v tomhle betonově-monstr-kultůrním zařízení, kdy se tady na nás nikdy moc lidí nesešlo, jsme byli příjemně překvapený celkem slušnou návštěvností. Martin Černý, místní zvukař, se nám postaral o dobrý zvuk, je znát, že je to muzikant, a navíc basista :o)
18.5. Houšťka u Brandýsa n.L., festival Rock pro zelený tulipán - Lubor Maťa, který tenhle dvoudenní festival pořádal, nejspíš nechtěl, aby mu tam přišli lidi, tak ho tak trochu utajil. V pátek 60, v sobotu asi 80 lidí... Přitom místní letní amfiteátr je moc příjemný místo. Až na ty komáry. Svině malý mě hryzaly přes košili. Moc dobře věděli, že se nebudu moct při hraní bránit. Před náma hrála, či spíš vystupovala, undergraundová legenda HEVER AND VAZELÍNA. V nástrojovém obsazení nesměla chybět míchačka, popelnice a další kovo-šrot. Do lidí lítali z pódia tu rohlíky, tu starý kabáty. Zazněla i moje oblíbená - "Tesilový sráči kráčej na čaje". Pěkné!

29.5. - Říká se, že když se něco se.. (nedaří), tak se se..(nedaří) všechno. Včera jsme hráli v našem domovském podniku, v Malostranské besedě v Praze. Kromě toho, že na naše místní poměry nepřišlo moc lidí (odpoledne totiž pršelo...), tak "někdo" zapomněl říct našemu zvukařovi Zdendovi, že ten den hrajeme. Takže musel na poslední chvíli zaskakovat zvukař, co nás v životě neslyšel, a přestože se snažil, nebylo to ono. Poté se během první půlky odporoučel Doktorovi zesilovač do ... jak to říct slušně... no prostě odešel. Je pryč. Pápá. Ve druhé půlce se prozměnu urvala Mírovi klávesa na harmonice. No a aby tomu nebyl konec, tak když jsme dohráli a vřítili se do šatny, tak v lednici už nebylo ŽÁDNÝ pivo!
Ale jinak to snad bylo v pohodě, ne? :o)

18.6. - Jestli máte pocit, že se tady delší dobu nic neděje, tak je to tím, že se tu fakt nic neděje.
............hehe . . .
..........................................je vedro . . .

3.7. - Jelikož mi před odjezdem na dovolenou nefungovalo mé báječně rychlé připojení na internet,
zajišťované monopolní (a tudíž nejlepší...) firmou Telecom, dostává se sem aktualizace z 23.6. až nyní.

V pátek jsme měli hrát v Praze, v zahradní restauraci U modré opice, ale pořadatel koncert zrušil kvůli bouřce a dešti. Okolo sedmé večer to řádilo pěkně, dokonce asi na hodinu vypadnul i proud. Po osmé se obloha vyčistila a možná by se dalo i hrát, ale šéf klubu i zvukař už byli tou dobou pryč. Takže se všem, co dorazili, omlouváme.
Včera, v sobotu 22.6., byl pro nás zatěžkávací den. Tři koncerty za sebou! A do toho ty vedra. Jako první byl festival v Oldříši u Poličky, v našem oblíbeném kraji. Před hraním proběhla exhibice v kickboxu, při které bojovníci vydávali srandovní zvuky - hžžž! čhhhh! džžž! Dále následovala hudba. Chudáci tančící lidi se museli na rozpáleném asfaltovém place polejvat vodou, aby přežili ten hic.
Poté jsme se přesunuli do Chrudimi na Independent Music Festival. Vysokánský pódium, docela hodně lidí, sluníčko do nás pralo přímo vražedně, a možná to bylo trochu znát na tempech našich písní. Ani jsme se po hraní nestačili moc rozkoukat po Janderovském arálu, a už jsme museli vyrazit znovu na cestu. Při vyjíždění po dlouhé úzké polní cestě se Míra projevil tak, jak ho nikdo neznáme. Asi v půlce jsme se střetli v protisměru s partičkou ve Škodovce, a nikomu se evidentně nechtělo couvat. A náš milý, tichý až plachý Míra se vyklonil z okýnka a pravil: "Hele, máš to po rovině, tak dělej a vycouvej." Takhle to nijak zvláštně nevypadá, ale pro nás to bylo přímo šokující :o)
Poslední koncert se konal na festivalu v Radimi u Kolína. Kvůli skluzu jsme přišli na řadu asi až v jednu v noci, dlouhou chvíli jsme si krátili v místní čajovně, něco jsme snad i kouřili, ale to už si pamatuju jenom mlhavě. Návrat v pět ráno - peklo.
Jinak teď máme období dovolených. Předevčírem se vrátil Marek z Řecka, zítra odlítám já a Jaroušek, a vracíme se až na Český Brod. Hurá prázdniny!

8.7. - Festival Rock for People v Českém Brodě byl letos poznamenán nepřízní počasí, hlavní pódium bylo zničený větrem ještě před začátkem festivalu, přívalový déšť vyrobil super bahno, ve kterém se utopila nejedna bota. My jsme hráli druhý den, kdy už se počasí umoudřilo a všechno vysušilo, takže nám zážitek z festivalu nic nekazilo. Tedy až na ten děsnej smrad z vysychajícího pole, který bylo pohnojený bůhví čím... Lidi byli výborný, dokonce zbyl čas i na přídavek, což se v Brodě moc často nestává. Později večer jsme si ještě střihli "Mexiko" se Sestrama, pod pódiem byl dost hustej kotel, prý největší za celej festival. Ze spousty dalších kapel mě nejvíc bavila Chumbawumba, ale bylo tam toho k poslouchání a ke koukání daleko víc, než jsme měli možnost stihnout. Tolik ve zkratce k letošnímu Brodu.

12.7. - No to byl včera hukot! Respektive já mám hukot. V hlavě. V Praze ve Vagónu mají nově zvětšený interiér a novou silnější aparatůru. A zvukař Zdenda na nás rozhodně nešetřil! Ale nám se to líbilo. Doufám že i tančícím před pódiem, co? Další novinka je kamera a přímý přenos do televize u baru a velkoplošná projekce na opačném konci sálu. Takže jsme na sebe z dálky koukali, jak na pódiu dovádíme. Pěkné. Krajíček si někde ve městě přečet na plakátě něco o meditacích a volání duše, a natolik ho to zaujalo, že celý večer pojednal právě v tomto duchu. Docela jsme se jeho novým konferenciérským modelem bavili!

14.7. - Jelikož jsme se včera vrátili z Moravských Budějovic poměrně brzy, nestačil jsem si paměť vygumovat tolik jako jindy, takže si pamatuju dost podrobností. Vyráželi jsme ve 14.06 hodin od Lékařského domu, bylo slunečno, asi 27°C. No, úplný podrobnosti tedy vynechám. V našem Transportéru sedíme po třech vedle sebe. A jelikož bylo vedro a cesta daleká, začal Markovi a Cihlovi brzy vadit tzv. "kolenní styk" provozovaný Mírou, který seděl mezi nima. Takže u první pumpy donutili nebohýho Míru, aby si koupil "gumicuk" (upevňovací gumové lanko) a ty nohy si svázal k sobě. Nekecám! Jenže Míra ani ne po hodince začal zlobit. Ten gumicuk napnul mezi opěrky sedadel před sebou a snažil se jím vystřelovat různý předměty přes celý auto dopředu.
Jo ale vlastně jsem chtěl psát o festivalu Proti proudu v Moravských Budějovicích, kde byl náš cíl. Na pódium jsme šli hned po příjezdu, jelikož rakouská partička Acidrain, která měla hrát před náma, dorazila sice do Budějovic včas, ale do Českých... Přestože na Moravě zas tak často nehrajeme, lidi byli výborný, některý znali i texty, což nás mile překvapilo. Celej festiválek, konající se v areálu letního kina, měl moc příjemnou atmosféru, solidní zvuk a výborný uzený klobásy!
Hráli jsme v tomhle kraji teprve podruhý, a zase jsme měli pod pódiem nevěstu unešenou z nedaleké svatby. Zřejmě dost plodný kraj... :o)

16.7. - Nelze se nepochlubit, toto jsem si přečetl v diskuzním fóru na stránkách Rock for People , kam občas zavítám :))
deep - 16.7.2002
Jenom poznámka - NPDB je dle mého názoru hudebně dosti neoriginální lehce podprůměrná kapelka,
která mi příliš nesedne, spíše je to skupina, kterou ocení starší pamětníci, dnes nemá moc co říci...

21.7. - Včera jsme hráli na festivalu Stádlecký most v jižních čechách. Byl to už třetí ročník a musíme říct, že rok od roku se lepší a lepší. Perfektní organizace, hezky rozčleněný prostor, kde kromě pódia s kapelama byl k nalezení i divadelní stan a malé letní kino. Moc hezký. Lidi jsou tu bezvadný, akorát jsme měli dojem, že byli víc zmožený alkoholem (nechci rovnou psát "vožralý"), než co vídáme jinde. Ale budiž jim přáno.
A dneska hurá k Markovi na chalupu do Kytlice, právě nám začíná letní soustředění! Už se těšim, že budeme celej tejden vypadat jak ty ve Stádleci :o))

5.8. - Tak soustředění máme zdárně za sebou, všichni přežili, divoký historky se nekonaly, nebo si je spíš nepamatujeme :) Nové písně jsme vlastně ani moc netvořili, věnovali jsme se hlavně oprašování starých věcí z první desky, kterou jdeme na přání našeho vydavatele (BLACK POINT) v září znovu točit. Taky jsme dali do kupy jednu coververzi od Zappy, "Lets make water turn black", na chystané "tribute CD".

Trochu odbočím - Docela mi vadí davové podléhání různým módám. Teď mám na mysli konkrétně létající talíř, neboli "frisbee". V létě jezdíme hodně po festivalech a na každém z nich se najde alespoň jedna skupinka lidí, tvářících se děsně v pohodě, a výskajíce neopodstatněnou pubertální radostí, hážou oním kulatým předmětem. Ve snaze přihrát jeden druhému se většinou trefují do hlav nic netušících kolemjdoucích či kolem postávajících. Přitom se neustále tváří se děsně vysmátě a myslí si, jak jsou "in" a "cool".
Tak jsme si ho pořídili taky.
Ten frisbič...

12.8. - V pátek 9.8. jsme opět hráli v naší oblíbené Dobříši. Přestože už několik let víme, že je lepší si sem brát vlastního zvukaře, případně i aparatůru, nějak jsme na to zapoměli, takže jsme během koncertu trochu trpěli. Nicméně lidi byli opět super, že je zvuk o něco horší nijak najevo nedávali (třeba to ani nevadilo :)).
Na druhý den jsme se přesunuli do Jablonce nad Jizerou, kde se konal Třísesterský festival Keltská noc. V první části našeho vystoupení jsme měli zase menší problémy se zvukem, ty kabely si někdy prostě dělaj, co je napadne... Ale zhruba od páté skladby bylo všechno oukej a zábava na pódiu i pod ním se příjemně rozjela. Odehráním ovšem zdaleka nic nekončilo, po vystoupení Sester jsme se odbrali do moc příjemné chalupy - penziónu na Háskově, kde večírek pokračoval v setavě Sestry, Schodiště, Billové až do rána. Popisovat nemá cenu, brzy doufám budou fotky :o))

18.8. - Páteční koncert ve Vimperku se bohužel nezdařil, respektive vůbec nekonal. Díky nedorozumění totiž na místě nebyla zpěvová aparatura, bez které se opravdu hrát nedá. Ve smlouvě sice máme větu, že pořadatel má zajistit odpopvídající ozvučení sálu, ale dodatečná informace, že si přivezeme sebou svého zvukaře, způsobila to, že pořadatel místního zvukaře i s aparaturou odvolal. Nicméně doufáme, že v dohledné době budeme moct divákům ve Vimperku teno "renonc" vynahradit.
V sobotu 17.8. jsme hráli v Plzni na festivalu Rock in Plzeň, ze kerého šla část výdělku na pomoc postiženým povodněmi. Jaroušek chce touto cestou moc poděkovat kapele Vypsaná fixa. Ty se dozvěděli, že je jedním z mnoha postižených, jelikož má obchod i byt v Karlíně (možná už jenom "měl"...), a tak mu prostřednictvím pořadatele předali finanční pomoc přímo na místě.
Poté jsme se přesunuli do Hněvousic u Mnichova Hradiště, kde se nachází užasný areál zvaný Vostrov. Krásné prostředí na louce u vody, vlastní elektrárna, výborná aparatura, velké sofa přímo na prostorném pódiu, pod pódiem bezva lidi, šatna v přistaveném "travellerském" autobuse, prostě pohádka! Byl to nejsvětlejší moment v těchto jinak né moc radostných dnech.

23.8. - Jelikož by se důvěrnosti a intimnosti neměly z kapely vynášet na světlo, budu muset popsat včerejší koncert ve Vagónu asi takhle:
Doktor přijel pro nástroje k nám domů o něco dřív a já teprve večeřel. Tak si dal se mnou. Udělal jsem salát, ve kterém se nacházelo čínské zelí, rajčata, salátová okurka, kukuřice, eidam na kostičky, provensálské koření, vinný ocet, cukr, čerstvě umletý pepř, k tomu celozrnný chléb a bylo to moc dobrý. Potom jsme jeli do toho Vagónu. Přestože mosty ze Smíchova na druhou stranu jsou pořád zavřený, podařilo se nám policajty ukecat, takže jsme se na Národní třídu dostali hladce. Ve Vagónu bylo děsný vedro.
Po koncertě jsem šel na taxika pěšky přes vodu, jinak bych se kvůli objíždění zavřených mostů nedoplatil.
Tolik ze včerejšího koncertu. Snad jsem nic z toho, co by mělo zůstat uvnitř kapely nevyžvanil ;)

25.8. - Další z řady akcí pořádaných aktivní agenturou Ameba, se konala v sobotu 24.8. v Kolíně, festival Natruc. V podtitulu názvu stálo - "Natruc ospalému městu Kolín". Původní podtitul z minulých let, tuším že to bylo něco jako "Natruc velkým festivalům" už je nepoužitelný, jelikož kluci Amebáci pořádají i Rock for People, což je v současnosti největší festival u nás... ;-) Povedený festiválek, né moc velký, o to příjemnější.

Delší dobu potkáváme na našich koncertech partičku fanoušků, kterým není za těžko jezdit za náma třeba 200 kiláků, přestože jsou až z Krkonoš, od Jilemnice. No a jeden člověk z týhle party, řečený Pasťa, se rozhodl, že si nás pozve domů. Nelenil, zorganizoval kamarády, pronajal louku a uspořádal v Roztokách u Jilemnice koncert. Zvukaře a aparaturu jsme si přivezli sami, všechno ostatní zařizoval Pasťa. Díky servisu a péči, s jakou se o nás staral, ale i díky skvělým lidem okolo, byl včerejší koncert jednou z nejlepších akcí v tomhle roce. Brzy budou doufám k vidění fotky.

1.9. - V pátek 30.8. se na hradě Točník konal festiválek Vo patro vejš...!, z jehož výtěžku se má pořídit výtah v Centru pro postižené v Berouně. Tak jsme svojí muzikou taky trochu přispěli.
V sobotu 31.8. probíhala v Kolíně další dobročinná akce na pomoc postiženým povodněma. Jelikož bylo odpoledne docela vedro, moc se lidem na náměstí nechtělo. Uváděla Bára Štěpánová spolu s moderátorkou rádia Regina, od které jsme zaznamenali hlášku dne. Kapelu po nás uváděla slovy "A nyní vystoupí skupina Bad, která hraje, jak jsem se dozvěděla od kapelníka, melodickou hudbu s lidskými prvky". K mikrofonu se přitočil onen kapelník a povídá " s irskými, s irskými prvky..." :o))))
Ještě ten večer jsme se přesunuli do jižních čech, do obce Chyšky. Jelikož je náš Míra rodák z nedalekého Žebrakova, varoval nás předem, že nevíme do čeho jdeme. My jsme ale byli přesvědčený, že jedeme na normální festival, jak alespoň stálo v názvu akce - II. rockový festival. Pan pořadatel měl určitě dobrý úmysl, když nás zařadil do programu, ale v týhle přehlídce vesměs domácích, zábavo - rádobymetalových kapel, jsme působili jako pěst na voko! Klasickej kulturák, před ním starej dobrej zvukařskej autobus "erťák", na pódiu velká aparatůra jak se sluší a patří, všechno pořádně vobasovaný, tedy i zpěv (!), aby bylo vidět, tedy hlavně slyšet, že to hraje... Ale měli jsme pocit, že polovina návštěvníků viděla saxofon a klarinet prvně v životě. Taky jich hodně během produkce ze sálu odešlo. Ti co zůstali, normálně tancovali a v pohodě se bavili. Podle Míry, znalého místních poměrů, to byli většinou "lufťáci". Nejvíc nás ale dorazilo hovado za zvukařským pultem (né za monitorovým, ten byl v pohodě). Během našeho hraní se v klidu odešel někam vybavovat, a asi šest písniček před koncem nám do odposlechů suše oznámil, že je konec. Už se těšil na svoje koně, kapelu Sifon. V těchto podmínkách jsme se ani nehádali a zabalili jsme to. Všichni jsme se jednomyslně shodli na tom, že je to ČURÁK!!!

1.9. - V pondělí 2.9. začínáme ve studiu Hostivař, u Zdeňka Šikýře, točit na přání našeho vydavatele Oldy Šímy (Black Point) avizovanou "novou - starou" desku. Máme na to čtrnáct dní a pak ještě týden na míchání. Tak jsme moc zvědaví, jak nám to vzpomínání na starý věci půjde, hehe... ;)

11.9. - Moc pěkné fotky z vydařeného koncertu u Mnichova Hradiště jsou na stránce Vostrov. Jinak natáčení probíhá úspěšně, momentálně doděláváme vokály, což je pro Doktora ta správná záminka se zmazat. Domů pak jezdí na kole... Naštěstí to má z Hostivaře do Běchovic kousek.

16.9. - Z pátečního koncertu v pražském klubu Mlejn jsme měli trochu vítr, protože v Praze teď hrajeme docela často a o tomhle klubu jsme si mysleli, že tam nikdo nechodí. Navíc Stodůlky jsou v současnosti kvůli problémům s dopravou docela z ruky. Ale nakonec se koncert vydařil, lidi dorazili a tančili, všechno bylo oukej, až na bar, na kterém se nacházela sotva třetina z toho, co sliboval nabídkový lístek na stolech :(

23.9. - Zhruba před rokem jsme hráli v Liberci v Lidových sadech na akci pro handicapované (viz Kronika, 10.9.2001), letos jsme si to zopakovali. Mile nás potěšila paní ruského původu, která si opět po roce přišla zatančit na Tlustou Šárku. Domluvil jsem se s jedním místním člověkem, který to celé fotil, tak snad se to tu brzy objeví.
Sobotní Vagón v Praze byl ve znamení místního rekordu v návštěvnosti - 192 platících návštěvníků, celkem asi 220. (Nepočítá se koncert Mariána Vargy, protože to byl dramaturgický přehmat, měl hrát ve větším sále ;-)) Prostě vydařený večírek!

7.10. - V pátek 4.10. jsme si dali takový hudební maraton. Odpoledne jsme hráli na koupališti Džbán v Praze pro převážně dětské publikum, jako doprovod k nafukování horkovzdušného balónu. Uváděl Jaroslav Dušek, takže to byla docela legrace. Poté jsme se přesunuli kousek za Prahu, do obce Třebotov, kde parta místních pořádala akci "Alpa Veterán Rallye", na jejíž závěr proběhlo naše vystoupení. Prostě normnální zábava, střídání bloků 35 minut hraní, 15 minut přestávka. Od 20.30 do 2.00 ... Marek to spočítal, celkem jsme odehráli 58 písní (některé pravda i třikrát...). Náročný večer!

17.10. - Takže deska je skutečně hotová, nejpozději do Vánoc se objeví na pultech v drogériích, železářství, zverimexu, prostě ve všech prodejnách specializovaných, ehm, na hudbu ... ;)

A ve fotogalerii jsou konečně nějaké nové fotky. To to trvalo, já vim...

21.10. - Sobotní koncert ve Vagónu se opět vyvedl, začíná to tam fungovat čím dál tím líp, něco málo přes 300 diváků ...
Takže v nejlepším se má přestat. Mimokapelové povinnosti některých z nás zapříčinili to, že si dáváme PAUZU. Marek dostal nabídku na práci, která obnáší výjezdy ven a Zdenda dostal pro změnu vízum do Austrálie. Á to konto se Cihla sebral a šel si koupit letenku do Santa Barbary. Takže do 30. ledna máme pohov. Aby toho nebylo málo, naše manažerka Verunka taky letí do USA, její post přebírá náš kamarád Mafuna, kontakt je na úvodní stránce. Ale my zbylí zahálet nebudeme...!

1.11. - A jeto!! "Nová - stará" deska je venku. Ani to nebolelo ;) V supermarketech, v drogériích a u benzínových pump jí asi neseženete, ale v obyčejných prodejnách s hudbou áno. Nebo si klikněte na Black Point.

7.11. - Ho ho! Tak Tonda Kocábek nelenil a rovnou bez váhání nasadil do Velké sedmy naši "novinku" - Na Letenský pláni - patnáct let starej demáč... Hlasovat můžete na stránkách Rádia 1

27.11. - Tak aby ste neříkali, že se tu nic neděje, když máme tu pauzu, tak jsme do sekce "Hudba" šoupli ke stažení videoklip "Na chvíli ven".

3.12. - Právě jsem slyšel v rádiu, že zítra, ve středu 4.12, od 19.00 bude Marek hostem pořadu "Uši" na Rádiu Beat - 95,3FM. Nikomu z nás to neprozradil, ale nám nic neunikne! To jsme tedy móóc zvědaví, co tam bude vykládat... Asi to natočím na kazetu a pak ho budeme vydírat ;)))

11.12. - Možná už to někdo zaregistroval, naše koncertní pauza bude mít trhlinu - v pondělí 16.12. se zúčastníme Vánočního večírku v paláci Akropolis, se Třema sestrama a Frantou Sahulou. Jako náhrada za Zdendu, který chybí jako poslední (všichni ostatní už jsou zpátky v Česku), se na pódiu objeví s kytarou sesterský Ronald.

17.12. - Tak to byla včera docela povedená "besídka"! Ronald zaskakoval za Zdendu velmi zdatně a my jsme si s chutí po delší době zase zahráli. Už aby byl Zdenda zpátky a my mohli začít normálně koncertovat! Poslední zprávy z Austrálie jsou v tom smyslu, že by se tedy měl v lednu vrátit. Po té, co jsem mu prozradil částku, za kterou by jsme měli hrát na uzavřeném večírku jisté firmy, odpověděl, že mu "nezbývá než se na nás těšit". Kurva prodejná!

19.12. - Máme jeden dotaz. Kde by se vám nejvíc líbilo místo konání oslavy 20ti letého výročí Schodiště spojené se křtem znovu natočené první desky? Máme několik typů:
Palác Akropolis - dobře se nám tam hraje, sympatické místo, ale konec živé hudby musí být ve 22.00, což je malinký zádrhel
Klub Futurum - taky příjemné místo, ale nevíme, jestli to není moc z ruky, jestli by se tam lidem na nás chtělo
Lucerna Music Bar - sice tam bývají problémy se zvukem, ale je to v centru a mají tam videoprojektor, který si jinak budeme muset půjčovat
Klub Vagón - je sice náš oblíbený, ale pro tenhle účel je moc malý, projekce by se na pódium nevešla
Svoje názory můžete sdělovat v Návštěvní knize, nebo posílat na můj e-mail.

2003

10.1. - Takže místo a termín naší oslavy dvacetiletého výročí spojeného se křtem "staronového" CD je jasný - Palác Akropolis, 19. února od 19.00 hodin. Namísto pozvaných hostů chystáme s Ivanem Tatíčkem (točil náš poslední klip a v r.1985 o nás udělal povedenej dokument "Všude doma, dobře nejlíp") DVD projekce. Ale jelikož u Ivana nikdo neví do poslední chvíle, co z toho vyleze, necháme se všichni překvapit!

7.2. - Přestože to vypadá, že se u nás poslední dobou nic nového neděje, opak je pravdou. Zdenda se vrátil z Austrálie, takže kapela je opět v plné sestavě. Dvakrát týdně teď zkoušíme a připravujeme nové písně. O víkendu proběhlo natáčení projekcí k našemu výročnímu koncertu (viz foto) a včera jsme si na rozehřátí po delší pauze střihli zimní Rock for People.

19.2. - V předráno (jak jinak napsat opak "v předvečer"?) naší oslavy vyšel na Musicserveru móóc pěkný rozhovor, který jsme s Tondou Kocábkem spáchali v jedné nejmenované hospodě, U Houbaře - Praha 7, mají tam dobrou Plzeň.
A co večééér, už se těšíteeee??!!

20.2. - JOHOHO! Tak včerejší "oslava" se vydařila náramně! Měli jsme trochu obavy, jestli vydržíme hrát dvě a půl hodiny v kuse. Ale asi funguje nějaký to vzájemný přenášení energie, nebo co, prostě nás ten tančící dav pod pódiem rozjel tak, že na nějakou únavu nezbyl čas. Projekce se zdařily i líbily, soudě podle reakcí ze sálu, takže by jsme tenhle program rádi zopakovali i jinde. To ale obnáší videoprojektor a plátno, respektive sál s tímto vybavením. Zatím víme o Kotelně v Litomyšli. Jestli máte někdo nějaký další tip, šup sem s ním!

28.2. - V pátek 21.2. jsme hráli poprvé v Pardubickém klubu Ponorka, který je pokračovatelem zaniklého RC Žlutý pes. Prostoru tam na pódiu moc není, ale atmosféra byla o to příjemnější. O tu se postaralo i několik skalních fanoušků - dva dny po Akropoli neváhali vyrazit na náš koncert znovu. No a včera jsme hráli po delší pauze v našem oblíbeném Vagónu v Praze, lidi a atmosféra opět super.
A ve fotogalerii je konečně pořádná nálož fotek z výročního koncertu!

12.3. - Je rozhodnuto o první repríze našeho speciálního výročního programu - 29.3., Music Club Kotelna v Litomyšli. Máte se na co těšit, Litomyšláci!
Zítra pořádá autor téhle "video show" Ivan Tatíček ve svém studiu vernisáž Markových obrazů a my k tomu máme zahrát. Jenže Marek se stydí, tak tam nepřijde. Doktor je pro změnu na horách, takže budeme hrát jen tak lehce akusticky v malé sestavě.

17.3. - Včera nad ránem jsme se vrátili z Krkonoš, z Roztok u Jilemnice, kde nám náš kamarád Pasťa uspořádal koncert. Nebudu to znovu rozmazávat, už jsem to psal v loni po našem prvním vystoupení v Roztokách - lidi, nálada, servis, péče, prostě všechno výborný. Akorát Jaroušek si zrovna pořídil chřipku a slušnou horečku, takže odehrát koncert a odřídit cestu tam i zpátky (vystřídat nechtěl...) byl hrdinský výkon!

23.3. - V pátek 21.3. prběhl koncert v našem dalším oblíbeném místě, v Dobříši. Vydařený koncert - co víc dodat. V sobotu následoval Vagón v Praze. Přestože na Štvanici probíhal festival Rockfest a návštěvnost ve Vagónu byla "jenom" 140 diváků, dílo se zdařilo náramně! :o))
Dodatečné doplnění ze 4.4. po e-mailové intervenci: Dobříšského vystoupení se opět zúčastnili Klabani, pravidelní návštěvníci našich koncertů, s nepřehlédnutelným frontmanem svlečeným vždy do půl těla. Byli milí, byli legrační a vypili nám trochu píva :o)   ...stačí?

31.3. - Mít po koncertě zajištěný nocleh je věc příjemná, ale nese to sebou riziko "utržení ze řetězu". V pátek 28.3. v Chrudimském klubu Agora se to potvrdilo (viz nové fotky v Galerii). Vyhráli Doktor s Jarouškem. Usnuli už v klubu. Ještě že jsme se mohli druhý den osvěžit a vydovádět v bazénu. Jinak by jsme večer v Litomyšli, kde jsme měli další koncert, dozajista umřeli. V klubu MC Kotelna jsme si zkusili reprízu výročního programu s videoprojekcema. Drobné režijní změny v projekcích a v playlistu + následky předchozího večera byli příčinou toho, že proti preciznímu výkonu v Akropoli, bylo toto vystoupení takové "rozevláté"... :o))

6.4. - V pátek 4.4. jsme hráli v Jabloneckém klubu na Výstavišti. Ještě chvíli před koncertem nebylo jisté, jestli vůbec začneme, elektřina padala a padala, naštěstí se místním technikům za pomoci našeho zvukaře Zdendy podařilo závadu najít a odstranit. Lidí nebylo zrovna nejvíc, ale atmosféru to nijak nekazilo, přes úvodní problémy se koncert vyvedl. Že jo?

9.4. - No kde jinde by se konal "utajený koncert" než ve Vagónu. V rámci akce Měsíc bláznovství , kterou pořádá Česká asociace pro psychické zdraví, jsme si včera zahráli pro trochu jiné publikum, než to "naše". Před námi vystupovalo divadlo ADLO, což bylo příčinou toho, že se lidi příjemně rozeseděli a moc se jim ze židlí nechtělo. Viděno mýma očima: Před pódiem mrtvo prázdno, postávající hloučky kdesi uprostřed sálu, pro můj
zrak příliš daleko. Bourbon začíná účinkovat, je mi příjemně, věnuji se pouze hraní na pódiu. Asi po třičtvrtě hodině
překvapeně zjišťuji, že hloučky jsou blíž, vlní se do rytmu a že to jsou samé baby. No a chvíli před koncem
už to pod pódem žilo jako obvykle, tancovala i ta kozatá v melírovaném svetru. Jupíí!! (Psáno brzy ráno, autocenzura ještě nefungovala...:-))
Tak snad to svůj účel splnilo a udělali jsme kamarádce Alidě, která tenhle večer organizovala, naším vystoupením radost (tedy nejen jí).

28.4. - Jak už mě předběhli jiní v návštěvní knize, čtvrteční koncert ve Vagónu se vyvedl jako vždy. Pomalu by nám to mohlo zevšednět, takže si dáme s tímhle klubem na chvíli pohov, co?
V pátek 25.4. jsme navštívili KC Skrýchov u Opařan, kde pořádá koncerty agentura Fishdale Production, známá hlavně svým čím dál lepším festivalem Stádlecký most. Až na to dlouhé čekání před koncertem bylo všechno v pohodě, dobrá aparatůra, studený Gambrinus, Doktor se Zdendou stačili ještě před začátkem rozchodit to, co jim náš zvukař Indián pochystal ke kouření, takže jak povídám, všechno v pohodě.
Jo a po koncertě jsme zjistili, že nám někdo urval z našeho auta znak VW, zřejmě vášnivý obdivovatel Vanastovek :(

2.5. - Letošní "čarodejnice" jsme odehráli v Litomyšli na Žabárně, na menším festiválku. Počasí hrozilo deštěm už cestou do Litomyšle, honilo se to po obloze pěkně nízko. Během našeho vystoupení sprchlo jenom lehce, což alespoň zklidnilo prach, zvedající se od tančících nohou, ten totiž na pódiu dělal pekelný -uhu uhu- nedýchatelno. Nechápu, jak moh Doktor zpívat. Ale mám takový nejasný pocit, že to že lidi tancovali, mělo cosi společného s tím, co jsme my dělali na pódiu. Takže to asi bylo v pořádku. :o)
Po nás odehrála už jenom Garáž a po nich potopa, tedy spustila se průtrž, čímž bylo pro letošek po čárách. Snad to partu našich věrných Jilemnických fanoušků neodplavilo.

19.5. - V sobotu jsme byli na festivalu Barvy Léta na Štvanici snad jediná ne-punková kapela. Před náma Slobodná Európa (mazec!), po nás Zóna A, E!E, prostě dobrá společnost. Marek měl sice klepavku, že nás pankáči sežerou i s botama, ale obavy byly zbytečné, dopadlo to v pohodě. Problémy byly akorát se zvukem. Ten, kdo stavěl pódium s aparaturou, asi nevěděl, že postavit basové bedny přímo na pódium (místo na zem), kde rezonují s mikrofonama a nástrojema, je špatně. Takže to byl trochu HUKOT!

V neděli 18.5. pokořil Doktor hranici čtyř hodin a zaběhnul Pražský Full Marathon v čase 3 hodiny 53 minut! Gratulace!!

26.5. - V pátek 23.5. jsme s dalšíma kapelama odstartovali Tři sestry Gambrinus Tour. Opět ve společnosti většinou punkových partiček. V přírodním amfiteátru nedaleko Karlových Varů jsme byli poprvé a moc se nám tam líbilo. Dojem z nádherného prostředí na břehu řeky Ohře, nad kterou se tyčí majestátný hrad Loket, umocňovalo zapadající slunce a Gambrinus zadarmo.
V sobotu 24.5. jsme pokračovali v Řevnicích na Barvách léta, v našem oblíbeném lesním divadle. Hrálo se skvěle, ani moc nevadilo, že návštěvnost byla trochu menší, než jsme zvyklí z podzimního "Řevnického řevu". A tady je o tom článek z Musicserveru.

27.5. - Máme novou návštěvní knihu, huhu... kdyby něco, tak stará je tady, ale už není funkční.

1.6. - Poličské rockoupání jsme v loni vynechali, ale letos jsme si to vynahradili. Třebas tím, jakou jsme měli předkapelu. Finové Waltari jako předskokani - dost dobrý :o)) Až na tu zimu, která se v noci udělala (hráli jsme po půlnoci), to bylo oukej. Chudák Míra měl ze začátku tak zmrzlý prsty, že mezihru v Tlusté Šárce prostě vůbec nezahrál. Po nás nastoupila kapela Volant, moc se nám líbili, veselá zábavná muzika.
V sobotu ráno následoval rychlý přesun do podkrkonošské vísky Horní Branná, na další koncert série Tři sestry Gambrinus Tour. Čas vystoupení 14.00 + vedro jako kráva = návštěvnost nic moc. Ale prostředí moc pěkný, večer to tam mohlo být fajn. Po odehrání jsme si ještě stačili poslechnout začátek setu Dukly vozovna, odvazové kapelky se dvěma harmonikama. Dobrej mazec!
A hned zas šup šup do rozpálenýho auta a hurá do Hradce Králové. Tam se jedna milá dáma, Martina Součková, rozhodla bez předchozích zkušeností uspořádat festiválek pro radost a podle svého. A moc se jí to povedlo. V rámci téhle akce, nazvané "Na jednom břehu", jsme se sešli na pódiu s rozmanitější společností než obvykle. Od brněnských "etno - world music" Čankišou, přes jazzovou Zuzanu Dumkovou, až po zlínskou Laputu. Příjemná změna, jen tak dál Martino!
A mimo jiné je tohle pódium letního kina slavné tím, že se na něm v osmdesátých letech propadla populární skupina z NDR Puhdys i s aparaturou :o)

15.6. - Újezd u Cerhovic, to byla páteční zastávka pojízdného cirkusu Tři sestry Gambrinus Tour, docela hezké místo v lese se zastřešeným pódiem. V sobotu probíhalo referendum a v rámci toho i akce "pro" a "proti". Jaroušek si zahrál na Hradčanském náměstí se Sestrama, které vyjadřují svůj postoj jednoznačně písní "Do Evropy nechceme". Kvůli tomuhle koncertu jsme hráli na dalším místě TSGT v Pohoří u Dobrušky až okolo půl drhuhé v noci. Obavy z pozdní hodiny byly zbytečné, publikum bylo řádně rozjeté. Fanánek, Sahula a další, si s námi zapěli na pódiu Dokonalou kost a Dysko song, takže bylo veselo! Dvakrát jsme se museli vracet na přídavek, což na tomhle sesterském turné není úplně obvyklé.
Jenom poznámka k času, který zabírá přestavba pódia před naším vystoupením. Pokud nejsou technici v tom kterém místě zvyklí na rychlou přestavbu z velkých festivalů, kde všechno musí kmitat, často je zaskočíme našimi netradičními (pro ně) požadavky. Takže, přestože máme svého zvukaře Zdendu "Indiána", který často zachraňuje za mixpultem situaci způsobenou nevyhovující technikou, občas se to opravdu urychlit nedá. Dokud všechny dráty nefungují tak jak mají, začít prostě nemůžeme. A tvrzení místních zvukařů, že důvod "proč to nehraje", není v jejich kabelu, který po neochotné výměně prokáže opak, nijak naši situaci neusnadňuje. Howgh.

20.6. - Včera jsme před koncertem ve Vagónu hučeli do Doktora, že už by si moh vymyslet jiný řeči mezi písničkama, že už je to oposlouchaný. On si to vzal k srdci, a protože si u baru všimnul plakátu k festivalu Noc plná hvězd, drze ten název ukrad a pojmenoval tak naše vystoupení. Ty hvězdy podle Doktora symbolizovaly postavy našich písní, o kterých si vymýšlel neuvěřitelný bláboly. Fakt legrace, docela nás pobavil.

22.6. - moje dnešní nová píseň...
první sloka - pátek 20.6., Strakonice
Tak jsme zase na tom slavném Tři Sestry G Tour, dyjadyjadá
tůze pěkný amfiteátr s červenými sedadly, dyjadyjadá
opět zdlouhavé přípravy nás už z míry tolik nevyvádějí, dyjadyjadá
jeden technik hlásí z pódia tomu druhému k pultu číslo kabelu - klarinet černá jedenáct, dyjadyjadá
ten po pěti minutách bezradného ticha odpoví - mě sem z tý třináctky nic neleze, dyjadyjadá
a tak pořád do kola, až jsme po půl hodině mohli začít hrát, trádydádydá
Pak z vysoké osvětlovací věže vyšlehly plameny a převelice to čoudilo, dyjadyjadá
nám to vůbec nevadilo, a pořadatelům dobrých pět minut taky ne, dyjadyjadá

druhá sloka - sobota 21.6. odpoledne, Prachatice, festival Soumarrock
V loni se nám koncert v blízkém Vimperku nepoved, páč tam nebyla aparatůra, tramtarádydý
tak jsme si chtěli napravit reputaci, ale nepřišli lidi, tramtarádydý
a aby toho nebylo málo, tak při druhé písni přestala hrát polovina místní aparatůry, tramtarádydý
Následná zběsilá jízda do Prahy nechala za sebou mnoho přejetých plných čar, tramtarádydý
i dvojitých, tydlymydly, o zdrcujícím ponížení předjetých řidičů nemluvě, tramtarádydý

třetí sloka - tentýž den večer, Pražské pivobraní, Riegrovy sady
Konečně pořádná aparatůra, Mayer Sound, tádydádydá
náš zvukař Zdenda si ulevil se slovy, že konečně nemusí obsluhovat haldu šrotu, tádydádydá
lidí hromada, zábava rozjetá, nebýt policejní hodiny, mohli jsme hrát dýl, tádydádydá
pak následovalo něco, co si někteří moc nepamatujeme, vim jen o láhvi Tequily, tádydádydá

refrén - neděle ráno (respektive 14.50 ...)
K počítači nesedej, když si pod vlivem, HEJ!

30.6. - Sobotní festival Houpačka, který se konal ve Velešíně, nedaleko Českého Krumlova, se nám moc líbil. Příjemné prostředí jihočeského statku, pro nás bylo zase něco trochu jiného, než štace, které objíždíme. A i ty lidi byli takový nějaký jiný, nebo to bylo kouzlo první prázdninové noci, či co ... :o))
My jsme si ten večer vyzkoušeli náhradního bubeníka, místo Marka, který kvůli práci opět nemůže. Ondra Pomajzl, mladej, šikovnej, studující konzervatoř, takže s ním máme spoustu práce ho ukočírovat, aby hrál jenom to, co do naší hudby patří :o)

7.7. - Pátek 4.7., Tlumačov u Domažlic, další zastavení Tři sestry Gambrinus Tour, trošku už se z toho stává rutina, stejný kapely, stejný tváře, ale pořád je to docela zábavný. Ondra za bicíma už celkem chytá správný tempa a místama je to s ním docela mazec.
Sobota byla trochu náročnější, festival Rock For People se nám rozrostl do čtyřdenní monstr akce. Zvuk byl jeden z nejlepších za poslední dobu, lidi byli výborný, udělali slušnej kotel. O to víc nás naštval závěr, kdy jsme kvůli sponzorským soutěžím museli vyklidit pódium a nemohli přidat ani jednu skladbu, přestože lidi se dožadovali dost nahlas a dost dlouho opaku. Tímto Vám všem děkujeme a současně se omlouváme. Byli jste SUPER!!
Po nočním přejezdu směr Telč následovalo něco z docela jiného soudku, co se nezažívá moc často. Festival Magorovo Vydří. Už jsme tam hráli předloni, ale opět jsme z toho byli vedle! Uprostřed malebné jihočeské vesničky je na návsi obrovský polorozbořený statek, kde se čas zastavil v sedmdesátých letech. Vesnice obležená zaparkovanými auty, ve stodole kde se hrálo a v přilehlých prostorách narváno něco přes dva tisíce lidí. Underground nejhrubšího zrna. Jak vzhledově, obsahově, tak i celkovým přístupem. Tříhodinový skluz v programu byla jenom třešnička na tomhle povedeném dortíku. Pár záchytných momentů - pán obalený v peří, tlustá madam spící v peřinách na zemi uprostřed dvora, strom rostoucí uprostřed kuchyně, všude pobíhající psi, dvě díry na pódiu vyrobené propadnuvší se míchačkou při vystoupení skupiny Hever and Vazelína :o)) V této celkové konstelaci mě ani neurazil kelímek plný čehosi, který se o mě během hraní rozprsknul. Na hodně pokročilou hodinu byli lidi rozjetý dost slušně. Po nás hrající Sestry si ale skluz vyjedli až do konce. Vystoupení jim několikrát přerušil Magor Jirous, řešící z pódia problém, proč už neteče pivo a jestli ještě poteče. Takže Jaroušek, který s nima hraje, slezl z pódia až v pět ráno, aby si mohl jít odpočinout za volant při cestě směr Praha. Návrat v půl deváté ráno...

13.7. - V Moravských Budějovicích, na festivalu Proti Proudu, s náma opět bubnoval po krátké pauze Marek. Se "zaskakujícím" Ondrou Pomajzlem si zahrajeme zase ve Stádleci. No, hráli jsme jak čuňata, ale děsně nás to bavilo a lidi určitě taky. V loni tady byli trošku odměřený, a chvíli trvalo, než se rozjeli. Letos fungovali okamžitě. Jaroušek byl počastován hned na začátku výkřikem "Jaroušek na hrad!", což mu velice zalichotilo, nicméně kandidovat prý nebude;-) Myslím, že celkovou náladu ani moc nezkazily občasné výpadky zvuku na jedné polovině pódia. Nejdřív se náš zvukař Indián těšil, že nás bude zvučit na dobré aparatuře, ale jak se po chvíli ukázalo, už trochu unavené...

21.7. - Tři koncerty za sebou, do toho ty vedra, to dá člověku docela zabrat. Ale vezmu to po pořádku. Ve čtvrtek 17.7. ve Vagónu byla výborná atmosféra, přestože na pódiu bylo na padnutí. O dámském prádélku, co nám přistálo na pódiu sem se už zmiňoval v Návštěvní knize. Jaké bylo naše zklamání, když jsme se dozvěděli, že to měl na svědomí Markův kamarád, který si na každý koncert připraví nějakou "legraci". Minule házel na pódium drobné, křičel "Výborně!! Ozzy!!" a po Cihlovi hodil dokonce hodinky...
Pátek 18.7., Voznice, restaurace U Formana - tak sem se přestěhovalo Dobříšské kulturní léto. Hrála tu s námi, stejně jako den před tím v Praze, místní kapelka V rámci možností. Taková veselá muzika střižená punkem. Dost mě pobavili následující scénkou. Dlouho před začátkem koncertu, prázdný tichý sál, uprostřed u opuštěného stolu sedí slepý bubeník této kapely. Nehnutě, asi hodinu. Pozoruje ho jejich kytarista, načež se k němu ze zadu pomalu přiblíží a prudce ho chytí za ramena se slovy "... ses lek, co?" Hustý! Ale bubeník nehnul brvou! No, samotný koncert byl sice super, ale během hraní nám v druhé půlce málem zkolaboval Doktor. Snědl něco co mu nesedlo, do toho příšerný vedro na pódiu, no a milý Doktor se z toho málem poroučel k zemi. Po hraní seděl v autě se zimnicí a zřejmě se žlučníkovým záchvatem.
Sobota 19.7., festival Stádlecký most, se přestěhoval na nové místo, o pár kilometrů vedle, do vesnice Olší. Příjemné místo, příjemný festival. Lidi si to užívali a my taky. Za Marka opět zaskakoval Ondra a trošku se v závěru vystoupení zapotil, jelikož se mu během přídavkového Dysko songu rozpadla šlapka. Chudák netušil, v jakém stavu se Markovo půjčené "železo" nachází. Cihlovi se to naštěstí podařilo nějak zprovoznit, ale bylo to o ruce, snažit, se během hraní sešroubovat hrajícímu bubeníkovi pod nohama povolivší součástku ;-))

23.7. - Včera opět po roce jsme hráli v Plzni v Zach's Pubu. Málem nás vyšplouchlo počasí, tedy průtrž mračen, jako v minulosti už několikrát. My ten déšť snad do Plzně přitahujeme. Naštěstí se všechno vypršelo během odpoledne a večer už byl pohodovej. Po hraní bylo papání, což my tady rádi :o) Na mexické specialitky jsou u Zacha odborníci. Akorát Mírovy z toho "fachítas" málem upadla pusa... :o))

27.7. - No to zas byl včera vypráskanej večírek! Další koncert Třísesterského turné se konal ve Svojšicích, v amfiteátru už dříve proslaveném "folkovýmy slunovraty", a zřejmě se duch tohoto místa snaží pomstít každému, kdo to zde przním něčím jiným, než folkovými zpívánkami. Takže nejdřív musel zvukař třikrát vyměnit Cihlovi kabel k saxofonu, přestože na první pokus to vždycky hrálo, ale vzápětí se to záhadně po…lo. Když konečně na pódiu všechno fungovalo a my mohli hrát, začala chvílema vypadávat zpěvová aparatůra, takže na pódiu nám to hrálo, ale do lidí už ne… Naštěstí se to stalo asi jenom třikrát a jen na chvilku. Totální nasazení, kteří hráli po nás, dopadli podstatně hůř. Těm vypadávala aparatůra každou chvíli, protože už hráli po tmě a bylo třeba svítit. Jenže světla a zvuk, to už bylo na místní síť příliš a padala každou chvíli. Lidí se na tuhle akci pro změnu taky moc nedostavilo a pivo v zákulisí bylo teplý jak … Co postihlo Sestry a jak dopadly, to už nevíme. Nevydrželi jsme a upalovali domů, než nás stihne něco horšího.

No a za chvíli odjíždíme k Markovi na chalupu do Kytlice, na pravidelné týdenní soustředění. Budeme se snažit tvořit krásné nové písně, ale možná se pohádáme hned zítra a rozpadneme se. Bůh ví ;-)

5.8. - Tak soustředění máme zdárně za sebou! Něco už vyzvonila Veronika v návštěvní knize, takže vězte, že jsme byli letos opravdu pilný. Jak v tvorbě nových písní, tak v požívání různých zábavných tekutin a vdechování veselých kouřů, a to v množství větším než malém. Přesněji, hned v neděli večer po příjezdu do Kytlice, jsme ještě v nekompletní sestavě vytvořili dvě písně. V pondělí, kdy už jsme byli komplet, jsme vyplodili další tři. Což je na naše poměry nevídané! No a další dny jsme za účelem dohotovení ony nové kousky systematicky rozebírali a hádali se u toho tak vehementně, že z nich nic nezbylo. Ba né :o)) Už jen doladění ve zkušebně v Praze a můžou ven. I když je pravda, že tahle fáze se může trochu protáhnout... Obzvlášť se těším na kousek s názvem "Kdybych měl ségru"!

V sobotu 2.8. jsme si z Kytlice odskočili do Dolní Poustevny na festival Čtverec. V takovém vedru jsme tedy ještě na pódiu nestáli. Fakt peklo! Ale přežili jsme to a lidi si dokonce vytleskali přídavek, což potěšilo, přestože museli být splavený stejně jako my.

A teď jedna omluva, i když za tenhle renonc nemůžeme. V tentýž den, kdy jsme hráli v Dolní Poustevně, probíhal v Poděbradech další ze série Třísesterských festiválků. Pořádající Ing. Magor & Mafuna nás dali na plakáty a do programu, aniž by s námi ale na ten den počitali. Prý to byl omyl... Jaroušek, který se přiřítil z Poustevny do Poděbrad, aby odehrál se Sestrama, nám pak vyprávěl o zklamaných fanoušcích, kteří se na nás těšili. Takže se omlouváme, a až někdo potkáte Mafunu nebo Magora, klidně jim nakopejte zadek.

11.8. - Festival Keltská noc se letos přesunul z Jablonce nad Jizerou o kousek výš do kopců, do Františkova, do areálu penzionu Háskov. Krásné prostředí, velký plac na louce ve svahu, za pódiem široké panorama hor se zapadajícím slubcem, prostě nádhera!
Hrát jsme šli hned po příjezdu na místo, protože Doktor PP, který měl hrát před námi, se někde zasekl. Takže chvilku trvalo, než jsme se na pódiu rozhýbali a rozehráli, ale jinak to bylo dobrý. Po koncertě následovalo bujaré veselí až do rána, s následným návratem v děsném vedru, které stále nebere konce.

14.8. - Hola hola lidi! Včera jste byli báječný! Na to, že tenhle měsíc rušili ve Vagonu už dva koncerty, protože přišli míň jak čtyři lidi, tak vás se včera v tom největším vedru, kdy padnul víc jak stoletý teplotní rekord (nevim kolik to bylo přesně, mám pocit že asi 60 ve stínu:o)), sešlo přes 150... A navíc jste tancovali jak o život (doslova o holý propocený život). Ale my jsme se taky neflákali, lilo z nás proudem. A dva nové kusy z Kytlice jsme zahráli!
Zítra nás čeká předposlední třísesterský mejdan, ve Stříbrné Skalici. Jaroušek bude mít ten večer "troják", před náma bude zaskakovat za saxofonistu u Doktora PP, pak s náma na klarinet, a po nás se Sestrama zase na saxofon. Tomu se říká "holič". Jaroušek HOLIČ! :o))

18.8. - Stříbrná Skalice v pátek se povedla, Jaroušek svojí trojkombinaci přežil, Doktor PP Pečený si ho přejmenoval na "tančícího robota". Od některých dalších zúčastněných, se kterýma se teď často potkáváme a kteří netuší, že Jaroušek je přezdívka, jsem dokonce zaslechl pojmenování JARIN!!!
No a nám se společné ježdění se Sestrama blíží pomalu ke konci. Už nás čeká jenom Česká Lípa 29.8. A pak už se nikdy, vůbec nikdy, neuvidíme...
... to je ale blbost, že jo ;-))

25.8. - Festival Eurotrialog v Mikulově, kde jsme v sobotu 23.8. měli tu příležitost hrát, se myslím zařadil mezi nejpovedenější letošní akce. Pominu-li osobní důvody, proč se mi tu líbilo, tak třeba kvůli atmosféře, která byla trochu jiná, než na "mega" festivalech. Žádnej stres, prostě klídek a pohoda. Lidí tu bylo poměrně dost, báječně reagovali, tancovali, nám se hrálo skvěle, uvolněně. Na rozdíl od těch velkých festivalů jsme měli i víc času na hraní. A navíc Mikulov je nádherné městečko s přímořským vzhledem, umocněným bílými Pálavskými skalami. Do toho teplá letní noc, obloha plná hvězd, burčák, na světě je krásně ................ :o))) Pár fotek z Mikulova je k vidění tady... Fotil Karel Šuster.

1.9. - Tak hezky po pořádku: v pátek 29.8. na koupališti v České Lípě skončila letní šňůra společného hraní se Třema sestrama. A že to byla vydařená tečka! Jednoznačně nejlepší koncert v celé šňůře. Super zvuk + hodně lidí + rozjetá nálada = dva přídavky. Taky je znát, že se zkracuje den, bylo po osmé hodině a už jsme hráli za tmy, takže se mohlo svítit, blikat a dýmit, což taky docela hraje roli, že. Pódium stálo na pláži, na bílém písku, připadali jsme si jako "beach boys"... :o)) Jo a Zdenda byl pochválen coby kytarista od sesterského Bubence před nastoupenou jednotkou, což ho potěšilo. A jeklikož Doktor na konci opět zapoměl poděkovat Indiánovi za to, jak nás zvučí, tak to udělám já teď a tady - INDIÁNE DĚKUJEME!!!
V sobotu 30.8. proběhlo zakončení letního hraní pod širým nebem, v Roztokách u Jilemnice, na akci pořádané kamarádem Pasťou. Postaráno o nás bylo jako málokde, dokonce se Pasťovi podařilo u Krakonoše zajistit i počasí, přestože to celý den vypadalo na déšť. "Zbytek" obstaralo zhruba 300 návštěvníků. A nesmím zapomenout na kapelky co hrály před náma a po nás, Visací Zámek Revirvál a Hallodrn. To, jak jsme zahráli dva nové kusy tady rozmazávat nebudu... ;-) Celkově to byl hodně vydařený večírek, ráno česnečka v místní hospůdce, poté grilované dobroty a ranní pivečko na louce, kde jsme pozorovali, jak půlka Roztok spolu se starostou uklízí lavice, stany a vůbec celý plac, kde se to celé odehrálo. Přestože svítilo sluníčko, ve vzduchu už byl cítit podzim. Takže Pasťo, díky za hezký konec léta!!!

P.S. ...sem se díval na stránky Hallodrnu, tak kluci si nás v přehledu koncertů přejmenovali na "NSDAP" a Visací Zámek Revirvál na "VZ réva"... Dobrý, ne? :o)))

15.9. - Na páteční koncert v Šumperku nedorazilo sice nijak moc lidí, ale na to, že v tomhle kraji jsme hráli poprvé, atmosféra byla fajn, lidi reagovali, tancovali, tak snad příště bude publikum početnější :o) Akorát cesta byla dost úmorná, na otočku je to přeci jenom dálka...

V sobotu jsme jeli hrát na Kladno na akci Dundee Jam Open Air. Stalo se ale něco, co jsme za celou historii kapely ještě neudělali. Měli jsme hrát od 22.00. Pořadatel nám oznámil, že je malý skluz. Dobře, na festivalech se to stává běžně. Ale že prý před náma bude hrát ještě jedna kapela, protože nechtějí hrát po nás, že by tam už nebyli lidi...(..??!!) Tak jsme zkoušeli usmlouvat různé kompromisy, až to ve 23.00 Zdenda nevydržel, vylezl na pódium a omluvil se lidem za celou kapelu, že už hrát nebudeme a odjeli jsme domů... Takže se znovu omlouvám těm, co tam přišli na nás, ale jednou jsme to udělat museli...

22.9. - Sobotní koncert v Kutné hoře se kupodivu konal už v pátek, my sami jsme se to dozvěděli ten den dopoledne. Doufám, že jsme byli jediní neinformovaní a že tam v sobotu na nás nikdo nedorazil zbytečně. Další "manažerský" přehmat... Asi je na čase, poohlédnout se po někom zodpovědnějším, lépe fungujícím. Nevíte o někom...?

25.9. - Vagón včera dobrej!! Docela hodně lidí, na to že na Štvanici hrály Sestry a Billové... Marek si za asistence Jany z Velké ohrady pokřtil knihu vydanou Luborem Maťou. Celkem úspěšně před náma tajil, že k tomu vůbec dojde. Jsem zvědavej, co se v tý knize dočteme...
Pozoruju zvláštní úkaz - chodí na nás čím dál mladší publikum, hlavně holky. Výborný je sledovat, jak si šestnáctiletá slečna zpívá "Sbalto, sbal to, sbal to, má malá frigido!" :o))

30.9. - Tak Švandovo divadlo v Praze byla pro nás velká neznámá, nikdy jsme tu zatím nehráli. Dlouhá klenutá sklepní místnost, problematický zvuk ale dobrá aparatura... Nakonec lidí dorazilo dostatek, takže všechno fungovalo jak mělo.

13.10. - Skrýchov u Opařan - tak tady pořádá během roku koncerty partička Fishdale, stojící za organizátorstvím festivalu Stádlecký most. V sobotu 11.10. jsme si ve Skrýchově zahráli s kapelkama Drunken Boomerang a Dětské nápady. Moc velký nával lidí nebyl, ale jinak to bylo docela fajn.

19.10. - V pátek 17.10. jsme zase po čase hráli v místě, kde jsme ještě nebyli - Přívrat u České Třebové. Název "Becherovkobraní" dává tušit, co se ten večer hlavně konzumovalo... Takže nálada byla veselá, lidi se bavili, my ostatně taky. Přestože jsme zapoměli v Praze Markův virbl, místní pořadatelé rychle sehnali vlastní, a vůbec byli příkladně pohostinní! V létě sem nejspíš zavítáme na místní festiválek.
V Čelákovicích jsme zatím hráli jen kdysi v klubu Mord, který byl mimo jiné význačný tím, že se tam konzumovali pejsci. Včerejší akce s názvem "Jinej přístup 4" se konala v místním Kulturním domě. Další kapelky - Gaia Mesiah, Znouzectnost a ještě dvě místní. Docela povedená akce, jenom to možná chtělo trošku víc lidí.

24.10. - Včerejší Vagón opět nezklamal! Narváno, zábava v plném proudu! Ve druhé půlce koncertu nám mikrofoní stojany ozdobily roztodivné součásti dámského prádla, které nám během hraní přistály na pódiu. Bohužel se záhy vysvětlil jejich původ - vše bylo právě zakoupeno a rozházeno jedním z fanoušků, nikoliv spontáně odloženo přítomnými slečnami, takže bylo po romantice... Ale ve zkušebně se to bude vyjímat hezky!

8.11. - Polička 7.11. - Po opožděném příjezdu do Tylova domu, kde jsme měli ten večer hrát, jsme se trochu zhrozili. Ve velkém sále se tísnilo asi dvacet lidí, žádné otevřené občerstvení, v celé budově zákaz kouření... Alespoň že variantu na sezení pořadatelé včas přehodnotili a uklidili parket na tancování. Naštěstí se během začátku, kde se vzala tu se vzala, vyloupla skoro stovka lidiček a postarala se o celkem příjemnou atmosféru. Dokonce jsme dostali dárek. Během písně "Holky se mnou nechtěj spát", nám kdosi přinesl jednu slečnu na pódium!

17.11. - Litomyšl 14.11., RC Kotelna - týden po sobě hrát téměř na stejném místě, no toto?! Proč ne... Fungovalo to? No jasně že jo! A přijela regionální televize a natočila s Markem rozhovor. Tajnej rozhovor. Nikdo z nás ho asi neuvidí ;o)

19.11. - Ještě se vrátím ke koncertu ve Vagónu, kde 24.9. proběhl křest knihy "Mám to v mlze", kterou s Markem sepsal Ondřej Bezr a vydal Lubor Maťa - fotky z oné akce jsou k vidění zde.

24.11. - V Parkhotelu na Smržovce už jsme hráli dvakrát, a to na plese "extrémních sportovců". Tentokrát to byla trochu jiná akce - Wonderfest - pořádaná naším novým manažerem Romkem Hanzlíkem. Opravdu vydařené! Jak jsme hráli si moc nepamatuju, Doktor nejspíš taky ne, a Indián ráno ani nevěděl, že je Indián! No vždyť povídám, vydařené :o)) Jediné na co si vzpomínám, je Cihla, jak předváděl pozdě v noci v hospodě, kdesi nalezenou rozlámanou pomlázkou (!), kterak se finové ošlehávají v sauně březovými větvičkami. Američani sedící na baru nevěřili vlastním očím...

28.11. - Pár postřehů ze včerejšího, opět velmi vydařeného koncertu ve Vagónu: Poprvé za celou dobu, co tady hrajeme, jsme měli obsazený náš stůl, kde před hráním vysedáváme. No toto! Dále... Jedna partička, řádící pod pódiem, byla vybavená úžasnýma barevnýma dysko-vánočníma parukama, móc hezký! Další partička provozovala něco jako "stage diving", ale naopak - místo aby skákali z pódia na lidi, zvedli ze země jednu slečnu nad sebe a posílali si jí na rukách nad hlavama dál do sálu. Docela mazec! A ještě Cihlův zážitek - asi hodinu po koncertě, kdy už jsme měli sbaleno, si šel pro věci do zamčené šatny, a tam ho překvapila lehce zoufalá a mírně jetá slečna slovy "...to je dost že mě někdo pustil..." Jak se tam dostala? Nikdo neví... :o))

7.12. - Poslední dobou hrajeme nějak často v Praze, doufám, že to nikomu nevadí, co? Návštěvníkům klubu Mlejn to v sobotu tedy myslím nijak nevadilo. Tenhle klub je takový rozporuplný... Příjemné posezení v útulné hospodě, která je součástí klubu, kontra pidi utopenec za 30,-Kč. Místní aparatůra je spíš hromada šrotu, ale na pódiu jsme se slyšeli krásně. Návštěvnost spíš menší, asi stovka lidí, ale atmosféra pohodová. Jedinou opravdovou černou tečku zaslouží místní zvukař. Na dotaz našeho zvukaře, kde má co zapojené, mu odpověděl, že si to musí najít sám, a když přestal fungovat během hraní jeden kabel a my ho chtěli vyměnit, pravil, že máme smůlu! Naštěstí tady prý jenom zaskakoval...

12.12. - Včera jsme hráli spolu s Divokým Billem na vánočním večírku jednoho vydavatelství. Pořádající agentura to určitě myslela dobře, ale posadit takovouhle akci do jinak nádherného prostředí kostela Sacre Coeur na Smíchově, to nebyl nejšťastnější tah... Interiér kostela decentně nasvícený, vysoké kulaté stolky zahalené v bílých ubrusech, planoucí svíčky, z reproduktorů se tlumeně nese Enya, hosté ve večerních róbách. A do toho jsme spustili my! Akustika kostela byla nekompromisně báječná. Poslední tóny každé písně přeznívaly v klenbách až do začátku té následující! V úvodu "Jede paní do lázní" osvětlovač vyrobil tajemné příšeří a k tomu ďabelský hukot linoucí se z pódia, vypadalo to jako když se samo peklo řítí na zem! No, a pak nám jedna z modelek, které se promenovaly po pódiu po nás, oznámila: "No to je dost že ste dohráli, málem nám z toho slezly vlasy!" :o)

13.12. - POZOR! Dnešní koncert na ranči Malevil se ruší! Ledová kalamita znemožňuje přístup, takže se tam nikdo nedostane, ani kdyby chtěl. Co se dá dělat, tak snad v léťe...

2 0 0 4

21.12. - Ve středu ve Vagónu sice bylo o něco méně lidí než obvykle, ale na náladě to nikterak neubralo. Jako vánoční dárek pro návštěvnice byl připraven body painting, a to zdarma. Škoda jen, že odvaha děvčat, která byla ochotná se dát pomalovat, končila obnaženými pažemi. To Cihla si nechal o pauze pomalovat hlavu! Brzy budou fotky.
Poslední letošní koncert připadl na klub Ponorka v Pardubicích. povedl se náramně, lidi byli výborný, tancovala i obsluha za barem. Akorát místní zvuková aparatura by zasloužila svrhnout ze skály, protože hrát se na to fakt nedá. Takže když se přidal se svým hlasem náš skalní příznivec Baskervil stojící pod pódiem, byl slyšet bez mikrofonu víc než Doktor... :o))

A v lednu si dáváme koncertní pauzu.

3.2. - Lednovou pauzu máme za sebou, a už jsme zase celý natřesený na hraní! První letošní koncert proběhne v naší oblíbené Dobříši . Taky se těšíte??? :o)

8.2. - První koncert v novém roce, v pátek 6.2. v KD Dobříš, se vyvedl skutečně náramně! Rozjuchaný sál od začátku do konce, lidi se evidentně bavili a postarali se tak o výbornou atmosféru. My si střihli premiérově jeden z nových kousků, píseň "Nervy", a na to, že jsme z ní měli ze začátku nervy, dopadla dobře! Po hraní proběhl krátký, ale výživný večírek!
Konečně se mi podařilo zaktualizovat Fotogalerii, první várka je z listopadové Smržovky, zbytek sem nasypu během pár dní!

19.2. - No to byl včera mazec! 385 platících diváků! To jsme ještě ve Vagonu nezažili! První letošní koncert v Praze se fakt povedl, slušný kotel pod pódiem, výborný zvuk, opět bodypainting zdarma, doufám že se povedly nějaký fotky!

22.2. - Sobotním koncertem v Českých Budějovicích jsme snad konečně prolomili naši letitou zkušenost, že v jižních Čechách to moc "nefunguje". Narvaný klub Černý velbloud je nám toho důkazem. Lidi tančili, bezvadně reagovali, zpívali si s náma, prostě to fungovalo! Už se těšíme na jihočeské letní festivaly :o))

25.2. - Sobotní koncert v Ouholicích u Mělníka odpadá! Přestože to je zrušeno ze strany pořadatele (????), vrhá to na nás a náš management špatné světlo... Sakra! :-(

14.3. - V Moravských Budějovicích se v létě koná festival Proti proudu, který je rok od roku lepší. Parta lidí, sdružení K4 které ho organizuje, si v pátek 12.3. uspořádala ples a my jim tam byli zahrát k tanci!
Pražský Junior Klub Na Chmelnici, kdysi legendární, ukončil činnost skoro před deseti lety. Dnes se ho noví majitelé pokoušejí uvést znovu do provozu pod názvem Exit Chmelnice. Coby první pokusní králíci jsme byli včera otestovat, jak se tady hraje. No, bude to chtít něco udělat s pódiem, málem jsme se na něj nevešli, taky zvuková aparatura by potřebovala dořešit. Návštěvnost něco přes stovku není žádná hrůza, nicméně spolu s majiteli doufejme, že se sem lidi naučí chodit jako dřív.

21.3. - Když je nízké pódium, hrozí během hraní prolnutí tančících diváků do hudebníků, což může mít za následek zmatení nástrojů, not a posléze samotných písní. V Chotovicích u Nového Boru, kde jsme v pátek 19.3. hráli, byl problém nízkého pódia vyřešen elegantně, takzvanou přirozenou biologickou zábranou v podobě decentně pohozené šavle, kterou tam umístil jeden z návštěvníků již během druhé písně hned po té, co upadl. Fungovalo to báječně, všichni tančili v uctivé vzdálenosti od pódia. Koncert se vůbec celkově povedl, Doktor byl dokonce pochválen od jedné návštěvnice-učitelky za brilantní češtinu a výslovnost!
V sobotu jsme si udělali výlet do trochu odlehlejších míst, do Křinic u Broumova. Bylo znát, že sem naše sláva ještě příliš nepronikla. Část pánského publika odešla do výčepu, odkud nechápavě sledovala dění v sále. To, že mezi tančícími pod pódiem převažovaly dívky nám vůbec nevadilo, a té slečně po koncertě jsme se na podprsenku podepsali opravdu rádi! Trošku problémy jsme měli s místní aparaturou, která byla lehce prehistorická. Sice jí byla velká hromada, takže to docela hrálo, ale během vystoupení skoro polovina věcí odešla do věčných lovišť, včetně Cihlova saxofonového mikrofonu, ale ten byl bohužel jeho vlastní.
Jo a tu šavli v Chotovicích nakonec lidi stejně rozšlapali... ;-)

31.3. - Včera byla ve Vagonu menší tlačenice než posledně a musíme říct, že to je jenom ku prospěchu. 250 diváků je v tomhle prostoru tak akorát, na kotel pod pódiem to stačí a fronta na pivo je přitom snesitelná (my stejně předbíháme... :o))
Marek dostal k narozeninám dárek, jehož následkem je to, že se vrací do Evropy až 29.4. Takže následuje koncertní pauzička, nikoli však tvůrčí!

28.4. - Něco málo ze zpráv od Marka z druhý strany zeměkoule je tady. Do pátku se snad vrátí... ;-)

2.5. - V pátek 30. jsme si po delší době zase zahráli na Brněnsku, přesněji v Hrušovanech u Brna. Pódium pod rozkvetlými kaštany za místní sokolovnou se sice při naší produkci docela povážlivě houpalo, odpolední déšť způsobil menší skluz, ale noc byla vlahá a hrálo se fajn.
V sobotu na prvního máje jsme vystoupili na celopražském festivalu, oslavujícím náš vstup "do neznáma", United Islands, konkrétně na Kampě. Po čase opět pořádný zvuk! Skoro letní počasí přineslo náznak bouřky, takže s našim posledním tónem začali technici balit pódium. Vypadá to, že tímhle víkendem jsme poměrně brzy odstartovali námi oblíbené hraní pod širým nebem. Hurááá léto!!! :o)

16.5. - Ve čtvrtek 13.5. v Ústí nad Labem jsme si ověřili, že situace nemusí být tak zlá, jak se na první pohled zdá. Podle fotek z netu jsme zjistili, že jedeme hrát do klasického betonového kulturáku, což samo o sobě bývá dost hrůza. Navíc jsme tu nikdy dřív nehráli a ještě půl hodiny před začátkem to vypadalo, že nepřijde ani noha. Ale těsně před osmou se do sálu nahrnulo zhruba sto lidiček a my během hraní zjistili, že všechno funguje tak jak má. Diváci reagovali výborně, místní aparatura hrála skvěle, a kupodivu největší ohlas byl při písni "Na chvíli ven", což nás mile překvapilo :o) Brzy sem doufám přijedeme zase!
Další průzkumná mise nás čekala druhý den, kdy jsme hráli v legendárním Zlínském klubu Golem. Pověsti o tomhle klubu nelhaly, co se týče komfortu v zázemí pro muzikanty, nemá v Česku konkurenci. Návštěvnost podle očekávání byla menší, nicméně jsme se rozhodli, že to nevzdáme a že Zlín dobudeme! A to nejen kvůli pohodlné šatně, narvané lednici, útulným pokojíčkům, sauně, výřivce a milé paní produkční tančící pod pódiem. A to jsme jí ani nevyzkoušeli. Tu výřivku ;-)
Tečka za tímhle víkendem se už tak nepovedla, jelikož sobotní vystoupení ve Svitavách pořadatel zrušil kvůli dešti.

21.5. - Středeční firemní večírek ve Futuru se vydařil, ženy víno zpěv, pohoda, prostě žranice s hudbou a tancem.
Včera ve Vagonu se nám moc líbila atmosféra, lidi, celý to bylo takový nějaký úžasný. Přitom tam hrajeme dost často, tak by jeden čekal že to bude pořád stejný, ale občas se to povede a nikdo vlastně neví jak... Moc příjemný :o)
Tento víkend opět razíme na Moravu, dnes Uherské Hradiště a zítra Študlov. Další nová místa, tak jsme zvědaví, co nás čeká! Další novinka je ta, že s náma jede náhradní klarinetista Jaromír z Rudovousu. Jaroušek je pryč se Třema Sestrama... A jako dopravce s náma jede Radek, který když zrovna neřídí, hraje na kytaru v Už jsme doma. Jeden člověk nemůže a musejí ho nahradit dva. To sou věci!

23.5. - No to byl víkend! Páteční koncert s Letama mimo v Uherském Hradišti v klubu Mír měl jedinou vadu, bylo málo lidí. Kabáti v nedalekém Zlíně byli asi pro místní publikum zajímavější. Druhý den v sobotu ve Študlově to bylo o něčem jiném (kdyby někdo nevěděl kde to je, tak v Příkazích doleva...). Byli jsme varovaný předem, ale co jsme tam zažili se těžko popisuje. Valašsko jak se patří! Hned po příjezdu nás partička místních, v čele se Sváťou Surovcem, uvítala domácí trnkovicí. Po dvou panácích do každé nohy jsme se takticky odebrali na procházku po okolí zakončenou v Letním šenku. Opět trnkovice... Na koncert jsme byli tedy řádně připraveni! Jeho průběh si zas tak moc nepamatuju, muselo to být výživné. Po hraní pokračovala pitka s místními. Zatímco na pódiu řádily holky Gaia Mesiah, Doktor s Mírou roztáčeli v šatně staropražský folklór. Bohužel jsme se museli okolo jedné hodiny odebrat na cestu do Prahy, takže v nejlepším jsme to utnuli. Příště sem musíme rozhodně zavítat na dýl!

27.5. - Špatná zpráva! V sedm večer mi volal Jaroušek, sotva mluvil, má 39 horečku, zanícené průdušky, čeká doma na pohotovost. Z toho vyplývá jediné, pokud se nestane zázrak, hraní v Trutnově a v Budějovicích padá. Moc nás to mrzí, ale hlavně aby se nám Jaroušek dal brzy do kupy...
Kdyby jste neměli v sobotu večer co na práci, ve 21.04 budu na Českém rozhlase 2 Praha, odpovídat na otázky o slovenské hudbě v pořadu Halušky. K tomu zazní něco z našeho repertoáru a něco od slovenských kapel.

6.6. - Jaroušek se nám uzdravil, a dřív než dobral antibiotika, odehrál s náma ve čtvrtek 3.6. koncert v Praze na Deltě. Když jsme tu hráli posledně, pochvalovali jsme si, že už se sem na nás lidi naučili chodit. Tentokrát nějak zapoměli... Ale ti co přišli si to doufáme užili. Včera, sobotu 5.6., jsme si udělali výlet hluboko na jih, do Frymburku u Lipna. Hrálo tu vícero kapel, zaznamenali jsme Sto zvířat a Už jsme doma. V jižních Čechách moc nehráváme, nicméně lidi naše písně znali, zpívali a tančili i přes docela slušnou kosu, která okolo půlnoci nastala. Zpáteční cesta byla zdlouhavá, návrat v půl sedmé ráno. Dobrou noc - dobrý den...

27.6. - Včera jsme si opět po delší době zahráli ve Valašském Meziříčí na Valašském špalíčku. Posledně to bylo v roce 1998 a před tím v roce 1994. Tehdy byla naše účats na Špalíčku významná tím, že během čekání na vystoupení, které se s narůstajícím skluzem odsouvalo až do ranních hodin, vznikl dnes už "legendární" Dysko song, jako reakce na náš noční zážitek z jednoho místního podniku. O to větší paradox a překvapení bylo, že poprvé kdy se lidi nechytali na Jarouškovo dyskotékové předcvičování, se nám stalo právě včera, v místě zrodu této písně. Je pravda (nevím jestli bych to měl říkat), že náš výkon byl rozporuplný, ať už to bylo následkem zdlouhavých příprav, kdy místní zvukaři zapojovali kabely celou věčnost, nebo kombinací pozdní noční hodiny a výborné trnkovice od kamaráda ze Študlova. Únava z dlouhé cesty taky udělala své, no prostě hráli jsme tak, že Cihla si po koncertě u baru nechtěně vyslechl, že "Takové děsné kočičiny tady ještě neslyšeli!". Ale je pravda, že některým lidem se to naopak moc líbilo. Alespoň Doktor tvrdil, že mu to někdo říkal na záchodě. Jestli tedy nekecal... :o))

5.7. - Festivalová sezóna začíná naplno vždycky až Českým Brodem na Rock for People. Letos se tahle akce konala už po desáté a my u toho samozřejmě nemohli chybět. A tak jsme si včera, v sobotu 4.7., opět dopřáli vyjímečný zážitek při Dysko songu, kdy Jaroušek rozcvičil-roztančil celý ten dav lidiček před pódiem. Fakt síla! Jinak ale musím opět konstatovat, že Brod už je na můj vkus příliš zahuštěný. Moc kapel, které bych rád slyšel, se překrývá, člověk nemá šanci stihnout slyšet všechno, co tenhle mega festival nabízí. Za těch deset let to fakt vyrostlo. Ale budiž to klukům pořadatelskejm z AMEBY přáno!
V pátek 2.7. jsme hráli na Koupáku ve Strašicích u Rokycan. Mohla to být fajn akce, nebýt počasí, ktreré se moc nevyvedlo. Celé odpoledne pršelo a večer se udělala pekelná kosa, takže se ven evidentně nikomu nechtělo. Tak snad příště.
Den před tím měli pořadatelé ve Vagonu taky obavy, jaká bude návštěvnost, protože tam posledních čtrnáct dní nechodili lidi ani na osvědčené party. Nevím čím to, ale nám Vagon naštěstí pořád funguje, 149 platících spokojených diváků budiž toho důkazem :O)

11.7. - Pátek 9.7. Dobříš - hrálo se venku, místní publikum bylo opět senzační, dorazili i obávaní Klabani v typických dresech a s originální taneční choreografií. Skupinka "čtyřprocentích" děvčat předváděla u pódia zajímavé věci, odskákal to Zdendův odposlech... Po hraní jsme se fotili do místního deníku, a jelikož Cihla byl zrovna zaneprázdněn, nahradil ho jeho skoro-dvojník, kterého jsme zde náhodou objevili :o)
V sobotu nás čekal "dvoják". Nejdříve festival Proti proudu v Moravských Budějovicích, moc příjemná akce, letos konečně s pořádným zvukem a velkým pódiem. V noci jsme se přesunuli na festival Rockfest v Přívratu u České Třebové. Pódium postavené na dojezdu pod sjezdovkou bylo charakteristické tím, že k mikrofónu se šlo do kopce. Naopak lidi před pódiem to měli z kopce. A jelikož bylo po dešti a pokročilá noční doba, hodně lidí končilo v chumlu na zemi a kelímky i s obsahem na pódiu. Prostě bylo veselo!
A příští týden nás po Boskovicích čeká opět soustředění na chalupě v Kytlici, letos poprvé zahájené festiválkem, který pořádá Marek s českobrodským Fořťákem.

25.7. - Tak, máme po soustředění a já to vezmu po pořádku, co se za uplynulý týden událo. V pátek 16.7. jsme si fajnově zahráli v Boskovicích, odkud se Marek celej nervní okamžitě řítil do Kytlice u Nového Boru, kde vrcholily přípravy festivalu, a on jako jeden z organizátorů u toho nemohl chybět. My ostatní jsme se v klidu vyspali a dorazili do Kytlice až odpoledne a rovnou se vrhli do víru dění. Akce se vydařila náramně, lidí dostatek, počasí nádherný, během hraní jsme s Mírou skonstatovali, že je to letos zatím nejlepší festival. Zábava probíhala do svítání a částečně se pokračovalo ještě v neděli u rybníka, viz Pasťův report v návštěvní knize. Nástroje a aparaturu jsme v chalupě byli schopný postavit až k večeru, takže soustředění začalo vlastně až v pondělí. Výsledkem jsou tři fungl nové kousky a natočených sedm demosnímků ve Zdendově počítači řečeném "jabkostroj" (Apple McIntosh), repertoár na novou desku se už slibně rýsuje!
V sobotu 24.7. nás čekal dvoják. Odpoledne Krmelec v Táboře, pozůstatek našeho oblíbaného festivalu Stádlecký rockový most, kterého je fakt škoda. Hrálo se uvnitř polorozbořeného mlýna, na minipódium jsme se sotva vešli. Během hraní jsme se vypotili úplně durch, takže při přejezdu na další místo jsme sušili svršky pověšené z auta ven. V Teplicích v letním kině Kaskáda na místním festiválku nás čekal dav asi třiceti lidí, ve městě točil americký štáb jakýsi film a všichni byli na placeném komparsu... Ale my během hraní tak jako tak o lidech nic nevěděli, pódium utopené pod velkou bílou promítací stěnou, před námi asi deset metrů betonové plochy, pak příkop a zábradlí a tam někde ve tmě teprve prostor pro lidi, přes reflektory stejně nikdo z nás tak daleko neviděl. Do toho zaoblená betonová stěna za náma, kdesi ve výšce zastřešená, vytvářela zvukový efekt, jako když vás někdo mlátí polštářem přes hlavu, takže se hrálo báječně! Před náma si totéž vytrpěli kluci z Dolmenu a Českého srdce. Ale co, noc byla vlahá, jenom nám bylo líto té slečny v podroušeném stavu, která utíkala po asfaltové cestě kamsi do tmy dolů od letňáku, předvadějíc něco na způsob indiánského poklusu - deset metrů po nohou, pět po bradě. Jestli na ní dole čekal její milý, tak jí tutově nepoznal ;-)

1.8. - Opět opožděná aktualizace, letní tolerance plus mínus týden je myslím v pohodě, ne? :o)
V úterý 27.7. jsme si od hraní ve Vagonu nic moc neslibovali, prázdniny, vylidněná Praha (turisti nejsou lidi). Ale 260 návštěvníků, to fakt nečekal nikdo... Mazec!!
V pátek 30.7. nás čekal festival, o kterém jsme hodně slyšeli, ale ještě tu nehráli - Benátská noc na Malé skále. Tady jsme naopak zcela přesně všichni věděli, co máme čekat. Všichni čekali průser. Z interně známých důvodů jsme totiž nemohli hrát v sobotu mezi kapelama našeho ražení, ale v pátek, což je den, který zde tradičně patří podstatně tvrdším kapelám. Šli jsme na pódium po partičce X-Core (hardcorovej nářez). Diváci pod pódiem, pokérovaný do půl těla vysvlečený, nevěřícně koukali na Jarouška, klarinet totiž viděli prvně v životě. Že byl nervózní Marek je normální, ale tentokrát jsme byli nesví všichni. No, to co následovalo jsme ale opravdu nečekali. Během hraní se vytvořil před pódiem dost slušnej kotel a lidi nás nakonec po půl hodinovém setu ani nechtěli pustit. Marek pak jenom nevěřícně kroutil hlavou a pravil že to nechápe a že končí s psychologií :o))

8.8. - Ve čvrtek 5.8. jsme si zahráli ve Vysokém Mýtě na akci Týden hudby. Pódium na krásném starobylém náměstí hostilo každý večer dvě kapely, my jsme si zahráli s místní partou Mount Říp. V sobotu 7.8. se konal ve Lhotce u Mělníka Lhotkafest. Příjemný areál, pódium tak akorát, ale z lidí byly pod pódiem nejaktivnější akorát děti, na pódiu pro změnu vosy. To vedro už je úmorný...

15.8. - Nejdřív jsem chtěl napsat, že si z posledních několika dnů nic nepamatuju, ale to by bylo moc jednoduchý. No, tak jak to tedy vlastně bylo... Ve čtvrtek 12.8. jsme hráli na nádvoří radnice v Olomouci. Nejdřív jsme měli obavu z prostoru, kde se hrálo. Úzká nudle uprostřed historických zdí, nad námi se proti noční obloze tyčyla radniční věž s hodinama, starobylé lucerny, pro folkový koncert jako stvořené. Tak jsme se do toho pustili jako vždycky a ono to kupodivu fungovalo. Ten prostor hrál s náma a ne proti nám. Lidem se to taky evidentně líbilo, dokonce si zatancovali, což jsme si tam před tím nedovedli představit. Po té jsme se odebrali ubytovat do místního penzionu, kde po půl hodinovém vyptávání se , kam máme jít v Olomouci takhle pozdě na večeři, vzbudili kuchaře a se slovy "přeci nepůjdete ke konkurenci" nám vystrojili hody. Pak následoval bujarý večírek do časných ranních hodin s přesahem do místních podniků se speciálními službami. Vzhledem k únavě, která u nás všech druhý den vypukla, jeli jsme odpočívat k vodě, přesněji za Brno na Nové Mlýny. Úžasný! Brzy budou fotky. Po vydovádění se ve vodě s leklými rybami následoval rychlý přesun do Mikulova na Eurotrialog. Taky moc příjemná akce. Pořadatelé nám tu uchystali výborné ántré v podobě famózního západu slunce. To zatím jinde neumějí ;-) No a v sobotu jsme pokračovali do Františkova v Krkonoších na Keltskou noc. Po příjezdu nás uvítali písně porno-folkaře Záviše. No já nevim, to už ani není vtipný, to je jenom strašný. Naštěstí ho pak snadno převálcoval Jirka Schmitzer. Odpoledne trochu sprchlo, takže mladý pankáči pod pódiem si při našem vystoupení dávali pogo (takové ty jejich tanečky) v blátě. Dobrý! A taky je dobrý, jak pokřikujou na Jarouška familerně "Jardo". Vůbec netuší, že se jmenuje jinak a že Jaroušek je přezdívka a že jiný tvar toho jména je tedy nesmysl. A já si pro změnu střihnul celou první píseň s nejtlustší strunou na base naladěnou na F místo na E, což sice bylo pankáčský, ale kluci se pak na mě tvářili dost zle, tak sem se radši naladil, no. A nejvíc se ten večer asi líbil Jaroslav Uhlíř. Na festivalech zatím nepříliš okoukaná tvář, a přitom jeho písně všichni znají a všichni si je zpívají. A prý chlastal se všema až do rána. To je taky pankáčský! :o)))

19.8. - Včera opět Praha Vagon. A čím se lišil od předchozích Vagonů? No, nebylo tak narváno jako posledně, vedro na pódiu bylo větší, publikum bylo víc divoký než obvykle. Dvě slečny si pod pódiem ve vřelém obětí dost vášnivě svými žlázami s vnější sekrecí vyměňovaly genetické informace (pěkně po francouzsku). Po koncertě se u šatny jeden neodbytně ožralý fanoušek dožadoval svého práva na Dyskosong, a to hodně vulgárním způsobem. Tak mu Doktor šetrně sdělil ať vypadne a vyrazil s ním dveře. Jinak všechno jako normálně.
A vsobotu už se těšíme do Roztok u Jilemnice! Na rozehřátí si dáme Trutnov Open Air a pak hurá na ten OPRAVDOVEJ NEFALŠOVANEJ BIGBÍTOVEJ MEJDAN! :o)

23.8.- Uplynuvší sobota byla tedy rušná a vydařená! Do Trutnova jsme jeli s rozpačitými pocity. Kdysi jsme totiž byli na dotaz u pořadatelů na možnost účinkování na tomto legendární festivalu odbyti strohou větou, ať prý pošleme demáč a pak se uvidí. Což nás, nafuněný muzikanty z Prahy, od dalšího zájmu o tuhle akci odradilo. My přeci na nějakej Trutnov ani nechceme... Letos jsme poprvé milostivě řekli tak tedy jó, my tam tedy pojedeme. Musíme říct, že jsme během jedné hodiny zásadně přehodnotili názor. Příjemné místo, útulný amfiteátr s dobrým výhledem na pódium ze všech stran, super aparatura od T-Servisu, všechno fungovalo jak má, dokonce muzikanti měli vlastní vybavené šatny. Areál nabízel divákům největší sortiment stravování a občerstvení, co jsme kde viděli. Za pódiem umyvadla s tekoucí vodou, což bývá největší bolest všech festivalů. A Jirka Pecha v roli babičky, coby moderátor pořadu, to taky nemělo chybu! A na těch řečech, že Trutnovský festival má své zvláštní kouzlo, asi fakt něco bude.
Večer nás pak čekala akce, na kterou jsme se těšili už dlouho. Koncert na louce v Roztokách u Jilemnice, pořádaný tradičně naším kamarádem Pasťou. Letos nás trochu vyšplouchlo počasí. Nejdřív to vypadalo, že kvůli dešti snad ani hrát nebudeme, ale nakonec se okolo jedenácté hodiny Krakonoš slitoval a my mohli začít hrát. Sice se zpožděním, zvukaři museli fénovat mixpult, do kterého jim napršelo. Lidi na louce byli taky dost navlhlí, nicméně nadšeně tančili a užívali si stejně jako my. Bohužel jsme kvůli skluzu nemohli hrát tak dlouho, jak by jsme chtěli, Jaroušek totiž musel stihnot ranní letadlo do Spojených států, kam odlétal se Třema Sestrama. Nicméně my, co jsme zůstali v Roztokách, jsme si užili následný mejdan, ten jsme si přeci nemohli nechat ujít. A nejvíc jsme se těšili na tradiční snídani na louce - věci z prasete na roštu a pivo! Mňam!! :o))

27.8.- Něco pro rozhlasové posluchače: v hudebním pořadu Fajn Rock Music budeme mít půl hodinový blok s povídáním a písničkami. Na Radiu Prácheň v sobotu 28.8. od 22.00 hod., na Radiu Jih a Šumava v neděli od 21.00 hod., na Radiu Metuje od 23.00 hod., na Radiu Děčín a Egrensis v pondělí od 22.00 hod., na Radiu Relax také v pondělí od 23.00 hod. Náš blok by měl být ve druhé polovině pořadu.

31.8. - Herdek nějak sem zapoměl aktualizovat! Takže: V pátek 27.8. se konal v Bohdanči Kalkata Fest. Moc příjemná akce, fajn lidi. Tenhle kraj máme rádi! V sobotu 28.8. jsme hráli v Kutné Hoře na Dragoun Festu. Diváci museli vydržet delší pauzu před naším hraním, protože na nás a na Wohnouty se musela postavit nová zvuková režie, ta stávající byla nevyhovující. Ale snad jsme jim to čekání naším výkonem vynahradili :o)
A teď POZOR! Na příští středu chystáme do Lucerna Music Baru hodně speciální program!!!! Více prozradíme po zítřejší zkoušce, kdy už bude jasná celá dramaturgie.

2.9. - Tak už můžeme prozradit, co jsme si připravili na koncert v Lucerna Music Baru v Praze, který se bude konat ve středu 8.9. Takže, můžete se těšit třeba na dětský pěvecký sbor složený z dětí členů kapely, smyčcové duo, 4 Guitarreros, Staropražskou Schodišťanku, dechovou sekci. O přestávce budete moci shlédnout videoprojekci dokumentu z letního kapelového soustředění. To je na začátek další koncertní sezóny slušný, ne??

10.9. - Středeční koncert v Lucerna Music Baru se povedl! Všechno co jsme si vymysleli fungovalo líp než jsme doufali, nejlepší byly asi zpívající dětičky a housle. Vypadá to, že do konce roku něco takového vyvedeme znova!
Včera se konal na Praze 9 v parku Podviní festiválek stejného názvu. Jako správný Pražáci jsme vůbec nevěděli kde to je a že takové místo v Praze vůbec existuje. Prý tam bývala kdysi tvrz nebo hradiště. Ze začátku jsme byli na rozpacích, malinké pódium, místo aparatury dvě bedýnky na každé straně, na občerstvení pouze dva stánky s ukrutnou frontou. Ale pak se to nějak celé samo vyvrbilo, na pódium jsme se vešli, Indián z bedýnek vyždímal docela slušný zvuk, frontu na pivo jsme předběhli a lidi kupodivu vydrželi večerní zimu ve velkém počtu až do konce. Asi je to bavilo, nebo co :o) Akorát ty pankáči, co tancovali hned vedle mně z boku pódia, nemuseli při tom pogu tak šoupat nohama. V tom co ze země vířili se fakt nedalo dýchat. Ráno sem pak dostal vynadáno, proč si do kapesníku utírám boty ;-)
A zítra hurá do Strakonic na Křemelku! Tam to ještě neznáme, tak jsme zvědaví. I když v loni jsme vlastně ve Strakonicích hráli v letňáku se Sestrama, tuším...

12.9. - Tak po včerejším hraní ve Strakonicích asi začneme být přísnější na pořadatele, co se týče vybavení v klubech. To, přes co jsme museli hrát, jsme už dlouho neviděli. Zdenda hrál rovnou z pódia, protože v mixpultu, který navíc částečně nefungoval, už pro něj nebylo místo. Bohužel už ve smlouvě nemůžeme ošetřit i to, že lidi nemusí celou první půlku koukat, co že to zase přijelo za ansámbl, a že můžou klidně tancovat, když jim to cuká nohama. Nechci, aby jsme před jihočechy vypadali jako "nafoukaný umělci z Prahy", ale jinde lidi tak vlažný nebývají. Kupříkladu na východě Čech vědí, co tím chci říct, že ;-) A abych kritikou zamířil i do vlastních řad, ještě že tam nemáme něco o vhodném oblečení a tak, protože když se Cihla v šatně (tedy v kuchyňce za baren, šatna tam taky nebyla) začal převlékat, zjistil, že si vzal jednu botu černou a druhou červenou. No prostě škandál!!!

14.9. - A jelikož léto skončilo, je na čase vyrazit k vodě. Tedy někam dolů na jih, do tepla, to dá rozum! Jako první vyrazil Cihla, jel se potápět s mořem někam k neoprenu. Tedy opačně. Neopren jel s cihlou někam k moři. Já s webmasterem, basistou, mojí ženou a Pepíčkem co ještě není a možná to bude holka, jedeme taky k moři. Čau ve Vagonu na konci září! A aby se vám nestýskalo, máte ve fotogalerii nějaké nové fotky. Pa!

30.9. - Tentokrát jsme měli před hraním ve Vagónu trochu obavy, jestli si po čtrtnácti dnech nehraní vzpomeneme, jak která píseň vypadá. Naskočilo nám to všem kupodivu docela ryhle, hlavně díky vám všem, co jste na nás přišli. Byli jste opět úžasný, udělali jste výbornej kotel!

18.10. - Ve středu vyrážíme po delší době do Brna, Na Musilku. Tam to ještě neznáme, naposledy jsme tu hráli v klubu Pekárna. Takže jsme zvědaví. Doufáme, že vy v Brně taky a že přijdete...? ;-)

21.10. - Tak Brno dobrý! Musilka nás mile překvapila. Lidi super, dobrý zvuk, v lednici lahváče, prostě všechno fungovalo. Ale co se nám nestalo! Před koncertem byly před pódiem postavený schody, po kterých se stěhovaly nástroje a aparatura, a ty pořadatelé na samotný koncert uklidili. Zůstalo tam kovové hrazení, asi metr od pódia a mezi tím metr široká díra, ničím nezakrytá. A Jaroušek, jak má ve zvyku při sólech jít až na kraj, co nejblíž k lidem, opět odtančil s klarinetem směrem do předu. Tušíte správně, co teď přijde, ale protože není úplně blbej, tak si tý díry samozřejmě všimnul. Takže jak povidám, co se nám nestalo! :o)
I když vlastně, teď mi došlo, že když jsme v půl třetí ráno vykládali nástroje v Praze ve Vagónu, tak Jaroušek s náma nebyl. Zůstal totiž v Brně zajatý svým fanklubem... Dnes večer hrajeme???

25.10. - Ve čtvrtek jsme si ve Vagónu zkusili další nový kousek "Druhá míza", ještě je na něm sice kus práce, ale podle ohlasů to vypadá, že už teď funguje!
V úterý vyrážíme do Ostravy do klubu Fabric, kde se spolu se slovenskou kapelou Karpatské chrbáty staneme oběťmi Petra Fialy a Michala Kaščáka v pořadu Ladí neladí. Někteří členové kapely proti tomu mají docela výhrady, nelíbí se jim nechat se vláčet šílenými hudebními publicisty a jejich nesmyslnými otázkami. Ale já si myslím, že to může být docela legrace. Doktor se taky móóóc těší... ;-)

27.10. - Tak jsme včera v Ostravě ve zdraví přežili natáčení Ladí neladí. Hraní proběhlo v pohodě, následná debata byla ale nějak moc klidná, nikdo nás nijak nenapadal ani nás netlačil nepříjemnými dotazy do kouta. Většina otázek se točila okolo doby dávno minulé a bohužel si myslím, že dneska už fakt nikoho nezajímá, za kolik jsme hráli v roce 1987 a jak probíhaly přehrávky. Trochu nuda... Doufám, že se tvůrcům pořadu z toho podaří sestříhat něco smysluplného. V bedně by se to mělo objevit 28.12. Kluci se vraceli do Prahy ještě v noci, já se Zdendou jsme zůstávali do druhého dne, aby sme ve studiu ohlídali mixáž zvuku. Domů jsme cestovali vlakem, což bylo pro nás oba nové dobrodružství, na které jsme se těšili. Rozčarování bylo veliké. Za 630,- první třídou jsme se ani nedostali do jídelňáku, jelikož všech deset (!) míst bylo obsazeno, a hlavně jsme s velkým zklamáním zjistili, že vlak za jízdy už nedělá "tadam - tadam" :-(

2.11. - Čelákovický festiválek "Jinej přístup", který se konal ve čtvrtek 29.10., proběhnul v poklidu, zahráli jsme si po delší době s našimi stájovými kolegy, s Visacím zámkem.
V sobotu jsme si zahráli v Trutnově v klubu New End, původně jsme tu měli hrát už v červnu, ale kvůli Jarouškově chorobě jsme museli vystoupení na poslední chvíli zrušit. Teď jsme to myslím všem místním vynahradili, koncert se vyvedl náramně :-)

7.11. - Tady jsou fotky a report z Ostravy z natáčení Ladí neladí. Do Návštěvní knihy poslal Strictly Blue.

7.11. - Tři koncerty za sebou, to už sme dlouho neměli! Čtvrtek 4.11. Praha Opatov, betonový kulturák uprostřed Jižňáku, dokonale zakonzervovaná ukázka pozdního socialismu, architekturou počínaje, obsluhou v místní "lepší" restauraci konče.
Pátek 5.11. Králův Dvůr u Berouna, Restaurace U Bělohlávků. Příjemný sál, roztomilé pódium jak pro maňáskové divadlo. Hostinský nás přivítal slovy, ať moc neděláme rámus, že mu nahoře spí tříletá žába, a jídlo na ten den neobjednával, ty co přijdou večer na muziku se maj přeci najíst doma, že jo. Místní pořadatel se v kraji snaží pozvednout kulturní úroveň, což je trochu sisyfovská práce. Králův Dvůr je dělnická čtvrť Berouna, jeho černé předměstí, a ti co přišli, rozhodně nebyli místní.
Sobota 6.11. Polička Tylův dům - Divadelní klub. Ještě máme v paměti loňské hraní v Tylově domě ve velkém sále - zákaz kouření + žádné občerstvení = málo lidí. Teď je všechno jinak. Místní nadšenci o patro níž vybudovali vícefunkční prostor a lidi se sem chodí bavit, aniž by jim někdo zakazoval pivko a cigárko, jako tomu bylo v loni. Taky jich přišlo o dost víc, takže práce místních nese ovoce!

18.11. - Včera bylo ve Vagónu opět husto! Lidi byli na sebe našlapaný víc než na Národní třídě o pár metrů výš, kde se ten den cosi slavilo. Nevím jestli to bylo tou zimou venku, ale mám pocit že lidi se tam moc nebavili. O tom co se dělo dole v klubu se to rozhodně říct nedá. Jsem zvědavej, nakolik se podařilo zachytit atmosféru do záznamu. Celé naše vystoupení se natáčelo a v dohledné době by mělo vyjít na DVD, které klub Vagón hodlá vydat v rámci své ediční řady koncertů.

21.11. - V sobotu jsme navštívili další námi zatím nepolíbené místo, Klub B v Třebíči. Malý, ale příjemný klubík, spousta hezkejch holek, část souboru litovala, že nezůstáváme na nocleh ;-)

28.11. - Pasťov, tedy vlastně Roztoky u Jilemnice, zaslíbený to kraj. Maji nás tu rádi a my máme rádi je! To se nám to rýmuje :-) Trochu mě ještě po včerejším hraní v roztocké sokolovně bolí hlava, což mi brání se šířeji rozepsat. Ale ti co tam byli vědí jak to probíhalo a ti ostatní si to domyslí, že jo ;-)

12.12. - V loni jsme byli v Pardubicích v klubu Ponorka dost nespokojený se zvukem a taky jsme to tady patřičně rozmázli. Letos už to bylo rozhodně lepší, a tak jsem v pátek po vydařeném koncertě v Ponorce slíbil provozovateli klubu, Lumírovi Sokolovi, že se tady o tom zmíníme :o) Další plus pro Ponorku byla večeře. Přestože ve smlouvě máme uvedené občerstvení pro hladové muzikanty, hodně pořadatelů na to kašle. Lumír přišel s jednoduchým řešením. V šatně mikrovlnka a balíčky se třemi druhy hotových vakuovaných jíde (a dokonce dobrých!)l. To nemá chybu.
Včera jsme hráli v Praze v Dejvicích pro vozíčkáře na akci MRUČ 2004. Myslíme, že jsme jim udělali radost a že se bavili. Jeden tančící vozíčkář to pod pódiem trochu přehnal a skončil na zádech, takže se evidentně bavil :o)

13.12. - Kdo měl teď možnost vidět našeho zvukaře Indiána, mohl si všimnout, že vypadá jak po těžký nakládačce. Ale skutečnost je dost nudná. Pracovní úraz, a navíc za střízliva... :-) viz fotky z Pardubic.

29.12. - Včera jsme v Lucerna Music Baru důstojně zakončili koncertní sezónu 2004. Všem co přišli děkujeme za úžasnou atmosféru. A taky chceme všem našim příznivcům popřát do toho nového roku všechno nej! :-)

2005

18.1. - Nazdárek v novém roce! :o) Že zrovna nehrajeme ještě neznamená, že nic neděláme, že. Doděláváme rozdělané nové kusy na chystané CD, které jdeme točit na přelomu března a dubna. Vydavatelství už máme vybrané, ale ještě ho neprozradíme. Pracovní, možná finální název je "Mokrý prádlo". Bude to o samých vlhkých věcech. Jako ostatně vždycky. Různě se tady v Návštěvní knize diskutuje o vnitřních záležitostech v kapele, nebudu předbíhat, ale něco se určitě změní. To že Jaroušek dává ze zřejmých důvodů přednost Třem sestrám je známá věc. Definitivně končí svoje působení ve Schodišti v květnu při křtu nové desky. Tam také dojde k provalení dalších novinek ohledně budoucnosti kapely! ...sem to dobře nakous ale nic neprozradil ;-)

28.1. - To pivo, co někdo vylil na záda a na hlavu té slečně tančící v černé podprsence hned u pódia, asi nic příjemného nebylo. Ale to byla doufám jediná moucha včerejšího koncertu ve Vagonu.
Faux paux ze šatny: Jaroušek se loučil s nějakými dvěmi mladinkými slečnami, které měly u nás v šatně schované bundy. V tom jeho harému, který se sám zove "Jarouškovy čůzy" je těžké se orientovat, těm nejstarším je tuším sedmnáct. Když odešly, optali jsme se s Cihlou Jarouška "Hele, a šaháš taky na ně?". Zpražil nás odpovědí "Volové, to byla dcera se spolužačkou". ;-)

23.2. - Tak co, jste nemocný? My trochu jo. Ve čtvrtek 17.2. jsme něco chytli v Plzni v klubu Pod lampou. V Plzni to teď řádi nejvíc. Ale hraní to bylo jinak pěkný. V sobotu 19.2. jsme hráli v Hostivaři, což je sice v Praze, ale není to Praha;-) Vydařená akce, místní sokolovna nesla ještě zbytky vánoční výzdoby, do toho chumelilo, až se m byl z toho celý zmatený. Šťastný a veselý... Zdenda se pokoušel chorobu vyhnat z těla na bruslích, ale hokej asi není to pravý ořechový. Včera ve Vagónu chudák trpěl, ale jelikož lidi byli opět úžasný, dodalo to jemu i nám ostatním tolik potřebnou energii. Tak, a já se jdu teď taky léčit. Beru prkno a do neděle marodim na kopci v Krkonoších:-)

6.3. - No to byl včera mazec! Při třetí písničce se strhla pod pódiem první rvačka. Následovaly ještě dvě. Ale nevypadalo to nijak dramaticky. "Horobál" v Novém Boru proběhl jinak ve výborné atmosféře. Před náma hrál Vláďa Mišík, my hráli od půlnoci do půl třetí, takže návrat domů proběhl za svítání.

22.3. - Hurá je tu jaro! Včera jsme oslavili první jarní den koncertem v Lucerna Music Baru. Hráli sme tam s..., no..., prostě už jsme byli doma s psíma vojákama, nebo tak něco;-)
Konečně sem přidal nějaké nové fotky do fotogalerie, z prosincového koncertu v LMB.

26.3. - Ach ty maturitní plesy! To jeden nikdy předem neví, do čeho jde. Většina účastníků plesu v České Lípě to včera evidentně taky nevěděla. A tak pan konferenciér po našem prvním setu nechal pustit reprodukovanou hudbu, aby si maturanti a rodiče mohli jít zatancovat. Když pominu to, že aparatura, kterou si pořadatelé objednali, sotva zvládala hudbu z cédéčka, natož pak živé hraní ve velkém sále, byl to tak trochu dramaturgický lapsus. Sice nevím, co to slovo znamená, ale tak nějak mi to konvenuje (!) s tím, co se tam dělo. No, nebudu to raději rozmazávat... Alespoň světla, respektive projekce byly výborné. Vídžejové namíchali do Ošklivých holek záběry slečen z filmu Hoří má panenko. To nemělo chybu!

26.3. - Tak a je to tady, v úterý začínáme točit. Do 8.4. jsme zavřený ve studiu Hostivař, kde natočíme základy, zpěvy a tak, a dalších čtrnáct dní to budeme všechno míchat ve studiu ChicSound. Světlo světa spatří nová deska 12.5. v Lucerna Music Baru. A my víme, kdo bude za kmotra, a vy né, ne ne nééé... ;-)

3.4. - Ve čtvrtek večer jsme si odskočili ze studia, trochu si odfrknout od nahrávání. Kam jinam než na koncert do Vagónu, to dá rozum, že jo. Od hraní si člověk nejlíp odpočine zase hraním, neboli - co tě nezabije, to tě posílí ;-)

10.4. - A máme natočeno, sedmnáct kousků je doma! V sobotu jsme ve studiu v Hostivaři všechno naložili a vyrazili do Skrýchova u Tábora na koncertík, a od pondělka začínáme míchat. Ve studiu ChicSound budeme zcela v rukách Dušana Vozáryho. Naše pocity z nahrávání jsou zatím víc než pozitivní, myslím, že tahle deska bude vypečená!

13.4. - Tak pro ty, co to zajímá, i pro ty ostatní, tu máme "oficální prohlášení":

Nahoru po schodišti dolů band končí, Schodiště pokračuje.
Skupina Nahoru po schodišti dolů band končí společnou činnost v den křtu svého posledního CD "Mokrý prádlo" 12. 5. 2005.
Kromě personálních změn dochází také ke změně názvu kapely. Stávající název "Nahoru po schodišti dolů band" si pro své budoucí projekty po vzájemné dohodě ponechává zakladatel a bubeník Marek Brodský. Zbývající členové kapely budou v novém obsazení vystupovat pod názvem "Schodiště".
Členové kapely prosí své fanoušky, pořadatele a média, aby názvy nezaměňovali.

Marek Brodský                                                          Vratislav Horčík
za "Nahoru po schodišti dolů band"                          za "Schodiště"

Tolik oficiální prohlášení. Zbývá dodat, že tvůrčí jádro, včetně lídra Martina "Doktora" Krajíčka, zůstává nezměněné. Marka Brodského vystřídá za bicími Radek Klučka, donedávna působící v Čechomoru. Post klarinetisty obsadí Jaromír "Horymír" Linhart, hrající současně v kapele Rudovous. Ten ostatně za Martina "Jarouška" Roušara zaskakoval už v minulosti, vždy když se střetly termíny koncertů s termíny Třech Sester, kam Jaroušek postupně přesunul svoje hlavní působiště. Nicméně se s Jarouškem občas na pódiu potkáme, když zrovna Ségry nebudou hrát a Mojmír bude pryč s Rudovousem.
O texty se bude starat harmonikář Míra Klíma, základy z minulosti má celkem slušné (Černý ptáci, Ve čtyři ráno, Na Stírce, Karty..). Ale zůstává pravdou, že Markova laťka je v tomto směru hodně vysoko.

17.4. - Tak a zpátky od zábavy k práci. Trávíme teď každý den ve studiu při míchání nových nahrávek. Dušan Vozáry nás vůbec nešetří, dává nám co proto! Je profesionál každým coulem, nicméně s hudbou jako je ta naše se takhle zblízka evidentně ještě nesetkal. Dělal už třeba Echt a podobný bigbíty, ale většinou se pohybuje v jiných hudebních dimenzích. Což je, si myslíme, určité plus, může do naší hudby vnést nový rozměr. Takhle precizní způsob práce je pro nás novinka. Když rovná jednotlivé nástroje, ladí poměry, dokola si přehrává detaily v každé písni, tak si pořád brumlá pod fousama věty jako "...to sem ještě neslyšel, tohleto...", "...ježiši co to tam je...", "...kurva to byla rána...", "...maj to ty kapely zapotřebí?", "...co tam dělá ta kytara?" a podobně. Ale když pak začne za mixpultem tancovat, imitovat tělem hru na rozličné nástroje, víme že je to ONO a že už to hraje jak nejlíp může.
No a my si do téhle časově náročné práce ještě vymyslíme jezdit do hraní. Ve čtvrtek to bylo Brno, koncert Na Musilce, ve středu Praha Vagon a v pátek Kutná Hora. No, snad to přežijeme ve zdraví a sejdeme se všichni na křtu 12. května v Lucerna Music Baru!

30.4. - Teda vypustit nás na dva koncerty za sebou, s noclehem, daleko od Prahy, to nikdy nemůže dopadnout dobře. Příkladem nám šel náš řidč, bodyguard a máma v jedné osobě, Béda řečený Shrek. Ihned po příjezdu do Olomouce, do klubu Apetit (dříve S Klub), dal jasně najevo, že řídít už nebude. Dvojitý fernety zapíjet bavorákama, hmm, dobrý;-) Koncert se vyvedl náramně, afterparty v místních nonstopech taky. Je to štědrý kraj, výhry v automatech překročily dvakrát výši našich honorářů za hraní. Ráno, respektive v poledne v pizzerii nám dal Shrek opět na srozumněnou, že řídit nebude. Polívka a šest fernetů, řídit bude Zdenda! Hláška č.1: Doktor - "Co ste si dali? Já si dám Margaritu." Xxx - "Já měl Blanku..."
Odpolední přejezd do Litomyšle mám v mlze, litrovka fernetu rozbitá v autě na podlaze, na videu (máme v autě TV!) filmy s prudce nevhodným obsahem, na předním sedadle stopařka. Klub Kotelna byl svědkem nezadržitelného Shrekova pádu, kdy během Doktorova poutavého výkladu o čtyřicetiletém putování židů po poušti, se pozvolna odebral do věčných lovišť, tedy spát do auta. Koncert se vyvedl i bez jeho péče. Musíme pochválit Kotelnu za novou aparaturu a za excelentní světelný park! Hláška č2: Cihla - "Nejlepší herci sou králící z klobouku. Po krtečkovi." Doktor - "Hm, a jak se to hraje, ten pokr tečkóvy?"
Přežili sme to a to je hlavní. Nad ránem se Shrek nechal odbézt domů taxíkem, svoje vlastní auto musel nechat Zdendovi. A to má jet dneska někam s Migama. No nazdar hodiny! ;-)

6.5. - Majáles České Budějovice - počasí bylo nevyzpytatelný, většinou dost mokrý. Během našeho vystoupení se naštěstí umoudřilo, tak se lidi mohli pod pódiem vyřádit dle libosti. Evidentně je to bavilo, nás taky. Márdi z Fixy neustále zpoza pódia vyrušoval Marka nějakejma pivama, několikrát sem do něj musel šťouchat, že už jako hrajeme. Veselo bylo, to jo. Po našem hraní následovala kapela In Memory, stylově se ortodoxně držící zlatejch sedmdesátejch, uchvátil nás jejich klávesák hrou na nefalšovaný historický Hammondy, zvuk jako prase! A ty zapečený bagety po hraní taky neměly chybu. Sláva nazdar Budějice! ;-)

11.5. - Hurá, dneska jedu vyzvednout nová cédéčka! Tak zítřejšímu koncertu už nic doufám nestojí v cestě. Pomilnuli svoje skříplý záda a Markův nepohyblivý loket...
Poslední koncert NPSDB si nenecháme ale ničím pokazit. Chystáme různá drobná překvapení. Už víte, kdo bude kmotrem při křtu našeho novopečeného CD? Tedy kmotrou? No, jestli to stihne, jestli fakt přijde, tak to bude Ester! Která? No přeci . . . ;-)
Tak zítra v devět v Lucerna Music Baru!

13.5. - A je to. Ani to nebolelo. Poslední koncert NPSDB v Lucerna Music Baru se vyvedl náramně! Se starou partou jsme se rozloučili důstojně. Vítejte na novém webu "nové začínající" kapely Schodiště! Věříme že jsme vykročili správnou nohou a správným směrem. Ale to se dozvíme až časem. Doufáme že vás nezklameme, a že vy nezklamete nás;-)

16.5. - Tak máme za sebou první dva koncerty v "nové" sestavě. Pátek pardubická Ponorka a včera klub Labe v Hořovicích. Tam to ale nebylo moc o hudbě, spíš o hokeji. Česko Švédsko 3:2!
Ve fotogalerii je první várka fotek ze křtu...

19.5. - Zítra opět po čase razíme na Moravu, pátek Zlín, sobota Rožnov. Je tu někdo ze Zlína? Přijdete do Golema? My se tam těšíme, tak doufáme že vy taky! :o))
A další fotky ze křtu máme v galerii, tentokrát zaslal Blef.

22.5. - Zlínský klub Golem nemá chybu, dobrá aparatura, bezvadné zázemí, péče o kapely ukázková. Jenom škoda, že lidí v pátek moc nedorazilo. Prý nechodí na nic. Těm co přišli ale patří náš dík, atmosféru udělali slušnou. V sobotu do rožnovské Harcovny přišlo lidí o něco víc, koncert se vyvedl, domorodci byli vstřícní a milí. Frgále a trnkovice, na Valašsku je prostě hezky. Víkend jsme si tedy opět užili, dopravce Béda rozjížděl zábavu a byl dva dny k nezastavení, takže musel opět řídit Zdenda;-) A repertoár se začíná v nové sestavě hezky usazovat, musíme sebekriticky říct, že je to maso! :o)

29.5. - V sobotu jsme si zahráli v Teplicích v rámci zahájení lázeňské sezóny. Celé město žilo, všude se něco dělo, davy lidí proudily od jedné atrakce ke druhé, přestože bylo nesnesitelné vedro. My jsme měli na pódiu, otočeném čelem do slunce, okolo čtyřiceti stupňů. Nejvíc si to vychutnal Radek za bicíma, teplota jeho těla skoleného chorobou dosahovala téměř teploty vzduchu. Prostě lázně se vším všudy;-)

31.5. - Dneska jdeme s Doktorem do Rádia 1, do pořadu Velká sedma, což je taková tuzemská hitparáda. Vůbec netušíme, co tam budeme vykládat za rozumy, asi se budeme vyjadřovat k tomu, co tam Tonda Kocábek pouští. Což bude vzhledem k našemu domácímu hudebnímu rozhledu asi psina. Tohle rádio sice nemá moc velký dostřel od Prahy, ale někde to snad slyšet bude. 91,9FM.

10.6. - V Brně ve Staré pekárně jsme si včera střihli druhý křest v původním obsazení, pro naši vydavatelskou firmu Indies. Bylo to veselé, šampáňo nechybělo. Dneska jedeme po čase opět do naší oblíbené Dobříše, tak jsme zvědaví, jak bude přijatá nová sestava! ;-)

12.6. - Dobříš nezklamla, mazec jako vždy! Akorát si Jindřiška, šéfová místního kulturáku, posteskla, kdo že si s ní teď bude dávat místo Jarouška panáka. No, myslím, že sme ho s Cihlou nahradili velmi důstojně. Alespoň co si tak matně pamatuju;-) Zato včerejší galakoncert v pražském Abatonu se velmi nezdařil. Nabídka kapel jako Precedens, Visáči, Echt, UJD Garáž, přilákala 23 diváků (??!!), a tak pan pořadatel většinu kapel musel na místě zrušit, protože by je neměl z čeho zaplatit. Holt není každý den posvícení, že...

16.6. - Dnešní večer bude pražská premiéra v nové sestavě, tak hurá do Vagónu!
Tady je odkaz na článek o našem druhém křtu ze Staré pekárny v Brně.

17.6. - Jelikož se v tisku objevují různé mylné informace o kapele, musíme to uvést na pravou míru. Takže:
Z původní sestavy nezůstal v kapele pouze Doktor, naopak, z původní sestavy se vyměnily pouze dvě sedminy.
Jinak je to stále stejná kapela, hrajeme stejný repertoár, protože jsme si ho sami složili. Název jsme si museli změnit, protože má na něj Marek Brodský zaplacené autorské právo.
Kapela není vyčerpaná. Naopak, máme spoustu energie a chuti do hraní i do nové tvorby.
To, jestli nová sestava funguje, jsme si mohli ověřit včera ve Vagónu, když jsme viděli Jarouška, jak se pěkně rozjížděl v divoce tančícím kotli pod pódiem. Říkal, že to byl výbornej pocit, užít si "vlastní" kapelu z druhý strany:o)
Tolik na vysvětlenou. Dobrý den;-)

19.6. - Tak už se nám pomalu rozjíždí festivalová sezóna. V sobotu 18.6. jsme si střihli hned dva za sebou. Odpoledne příjemná akce Green Island v Kolíně, všechno fungovalo jak má, pořadatelé se snažili, škoda že jsme tam nebyli večer. To jsme se už přesouvali do Horního Maršova na festiválek Doteky. Prostředí staré fary, louka ve svahu, okolo ohýnky. Škoda zvuku, na místní aparaturu náš Indián asi fakt nic kloudného vyčarovat nemohl.

25.6. - Trochu zvláštní recenze na naše nové CD, respektive spíš na jeho buklet, se objevila na Musicserveru. Další jsou na MusicZone a na NetPolis.
Tak co, vypláchne nás to dneska v Neratovicích nebo jo? Venku se nějak zatahuje a je pekelný dusno;-)

26.6. - Tak nás včerejší deště jenom trochu lízly, nicméně hodně lidí to počasí odradilo. Neratovický festival Žízeň se kromě menší návštěvnosti potýkal i s nenadálým nařízením městského úřadu, ukončit hlasitou podukci do 22.00. Takže to vypadá, že jsme na téhle jinak fajn akci v příjemném prostředí byli poslední kapela, co tu kdy hrála.

10.7. - Moravsko Budějovický festival Proti proudu patří mezi naše oblíbené. Letos se rozrostl na dvoudenní akci, my si na něm zahráli v pátek spolu s Fixou, Letama a dalšíma kapelama. Počasí poznamenané deštěm lidem evidentně moc nevadilo, byli skvělí a postarali se o bezvadnou atmosféru. Sice jsme zde nenocovali, což je škoda, ale někteří z nás to pojednali v barovém stanu za pódiem rychleji než bývá zvykem, takže to nakonec ani nevadilo;-)

12.7. - Zábavný report z festivalu Proti proudu a pár fotek od Losera. Další fotky, tentokrát od Karlose, jsou tady.

15.7. - Konečně nám včera v Plzni po delší době vyšlo počasí. Párkrát jsme už kvůli dešti museli vystoupení v Zach's Pubu rušit, ale letos nám to vyšlo. Mile nás překvapilo i to, že Karel Zach nechal konečně zvětšit pódium a zařídil slušný zvuk a světla. Akorát ta večeře z místní "mexické" kuchyně, na kterou se sem každoročně tešíme, se nějak nekonala. Že by sme už bez Marka nebyli ta správná společnost ke stolu...?
A co dneska večer? Venku je hnusně, asi 30 ve stínu, navíc pátek, takže předpokládám, že všichni zůstávají v Praze a přijdou večer do Vagónu! Co? ;-)

24.7. - Sobotní Koncert pro kamerunské kozy v Bílině probíhal od časného odpoledne. Jelikož jsme kvůli přejezdu na další vystoupení museli hrát už po čtvrté hodině, nebyl v tu dobu areál Kyselka zdaleka ještě zaplněný. Ale kozy, pasoucí se nedaleko pódia, se určitě bavily. Soudě dle toho, jak mocně na dálku páchly;-) Ve Strašicích, kde jsme hráli od půlnoci na Koupáku, bylo docela našlapáno i přes slušnou kosu, která ten večer panovala. Lidi byli rozparáděný, před náma je řádně rozhicovala italská kapela Duffy Punk. Na přídavek po našem setu už bohužel nedošlo, zvukaři toho měli po dvou dnech plný uši, a tak nám hned po poslední skladbě pohotově odpojili mikrofony. To jenom na vysvětlenou pro ty, co se pod pódiem vehementně dožadovali ještě jednoho kusu.

31.7. - Festival Hrachovka ve Valašském Meziříčí byl pro nás tak trochu test, co vydržíme. Odpolední slunce pálící přímo do čela zastřešeného pódia bylo dost smrtící. Chvíli jsme měli strach o Doktora, protože vypadal že je těsně před skolabováním. Ale zvládnul to a tak jsme náš naštěstí jen čtyřicetiminutový set zdárně dohráli. Lidi byli statečný, tancovali nedbaje vedra a nám tím pomáhali tu výheň na pódiu přežít. Návrat do Prahy už tak slavný nebyl. Pár kilometrů od zkušebny nám odešla spojka u dodávky, a tak jsme v tom nejprudším slejváku museli přeložit všechny nástroje a aparaturu do taxíka. A jelikož v noci vám žádná taxi služba dodávku nesežene, museli jsme to narvat do kombíka. Taková hezká tečka za včerejším večerem;-)

3.8. - Další recenze na Mokrý prádlo je na Freemusic.cz. Je dobrá né tím že by chválila, ale že autor ví co mluví. Tedy píše...

12.8. - Včera to okolo osmé hodiny večer vypadalo, že budeme ve Vagónu sami, nebo přinejmenším že budeme v přesilovce. Ale okolo deváté se začaly trousit hloučky lidí a nakonec jich dorazilo ke stopadesáti, což na dobu prázdnin není špatný. Atmosféra byla výborná a nám se hrálo skvěle, venku nepršelo a v klubu bylo sucho :-)

22.8. - Ježiši to byl víkend! Docela náročnej! Začalo to už v pátek tím, že jsme do Trutnova přijeli kvůli objížďkám a děsnejm kolonám pozdě. Takže jsme díky kapele Docuku, která si to s náma prohodila, hráli místo od šesti až od sedmi. Lidi byli bezvadný, zvuk výbornej, akorát na pódiu jsme slyšeli místo hudby děsnou kouli, jelikož panáček u monitorového pultu vůbec nevěděl, co má dělat:-( Následný proud zábavy byl velice výživný, na tomhle festivalu to opravdu žije! Doktor si jí umotal hned po hraní, a bavil pak v zákulisí Zdeňka Suchýho svýma pravotočivýma vývrtkama. Sucháč z nás mimo jiné páčil pravdu o tom, jak to bylo s Markem, tak sme mu to řekli;-) Hlavní hvězdy pátečního večera nás ale zklamaly. Rachid Taha i Dog Eat Dog byli fakt nuda. Většina českých kapel byla daleko zábavnější.
Druhý den jsme se vydali střízlivět do Krkonoš, na hřebenovou tůru k pramenům Labe. Cihlovi nějak nesedly ranní míchaný vajíčka, a tak to pojednal celé v poklusu. Zlaté návrší - Labská - Vrbatova - Jilemnická, všechny tyhle boudy, respektive jejich záchody, byly jeho letmým cílem. Zastavil ho až dvojitý endiaron.
No a večer nás čekala jedna z našich každoročně nejoblíbenějších štací, Roztoky u Jilemnice. Pán Bůh nám seslal i přes nepříznivé předpovědi krásný počasí, bouřky a deště poslal jinam, takže nám po dvou letech konečně v Roztokách nepršelo. Jelikož se tam cítíme jako doma a atmosféra bývá báječná, nemohlo to dopadnout jinak než dopadlo. Prostě výborně. Jenom si to moc nepamatuju. A někteří z nás si dokonce ten víkend protáhli až do pondělka;-)

25.8. - Pár fotek ze zákulisí Trutnovského festivalu je k vidění v naší Fotogalerii. Kdyby měl někdo i koncertní fotky, může nám je poslat, přidáme je sem taky.

29.8. - Tak máme za sebou poslední letní víkend a s ním poslední tři festivaly. V pátek Valník ve Slaném, v sobotu večer Lipnické Kvílení a o půlnoci festival Otevřeno v Jimramově. Všechny byly povedený, všude byli skvělý lidi. Nedělní návrat v sedm ráno my trochu zakalil hlavu, takže si detaily moc nevybavuju, ale naštěstí máme spoustu fotek. Náš dvorní řidič bodyguard a máma v jedné osobě, Béda Krist řečený Shrek, jich nasekal přes 700, tak se tím musím probrat a zítra to sem nasypu!

30.8. - ..a už sou tam!

2.9. - Ano, zahájení školního roku se včera ve Vagónu povedlo! Hostování Jarouška v Dysko songu sklidilo úspěch a ovace, Doktorovy výpadky v textech byly také originální.
V sobotu jedeme hrát k Rakovníku na nějakou velkou svatbu Zdendovy kamarádky. Vůbec tady nemůžu ventilovat, co mají hoši v úmyslu provést s nevěstou. Doufám že k tomu nedojde...;-)

4.9. - Hele a ty jo to se tedy musí!!! Normálně sme se teď vrátili z tý svatby, která tedy byla dobrá, moc jídla a pití, a já místo abych šel spát, tak tady dělám ve čtyři ráno fotky z Vagóóónu!!! Páč mi přišly mejlem od "Pablo Pacho", čímžto mu děkujeme, a tak sem je musel hned zveřejnit. TADY :-) hehe ... brou noc...

11.9. - Tak nám dneska skončilo soustředění. Poprvé v historii se konalo jinde než v Kytlici. Tedy vlastně v historii Schodiště to bylo první soustředění. Probíhalo u Doktora v domečku v Běchovicích. Zdenda navezl zpěvový aparát a mixpult, Cihla guláš, Romanka nám vařila dobroty a mazala chlebíčky, nosila pivo a víno, takže to bylo žůžo. Dokonce jsme kromě debužírování i pracovali! Výsledkem jsou čtyři nové kusy, které v dohledné době zařadíme do repertoáru. V pátek byli za náma panáčci Šída a Slezák z MusicServeru, za účelem rozhovoru pro tento internetový magazín. Až bude zveřejněný, dozvíte se to.

15.9. - POZOR! ACHTUNG! V sobotu 17.9., od 10.00 do 20.00 točíme klip k písni Ve čtyři ráno (k ndes již staré desce neexistující kapely...). Natáčení bude probíhat v pronajatém vagónu metra, v depu Zličín. Kdo si chce zahrát jako kompars, může přijít a bude vítán. Jedinou podmínkou je oblečení jako do divadla nebo na raut, to znamená pánové oblek, dámy šaty a bohaté líčení! Sraz je v sobotu v 9.45 uprostřed nástupiště na konečné metra B, stanice Zličín. Děj bude jednoduchý, dekadentní mejdan ve vagónu, jídlo pití atd... Co z toho vyleze netušíme, to snad ví jenom režisér Tomáš Hodan. Jako další účinkující se objeví Fanánek a Terezka Brodská. Účast nám prosím potvrďte na email vrtaak@seznam.cz

18.9. - A máme to za sebou. Natáčení bylo opravdu výživné! Vůbec nedokážeme předem odhadnout, co z toho po sestříhání vyleze, ale to co se odehrávalo uvnitř vagónu, ve kterém se natáčelo, ještě nikdo z nás nezažil. Fakt hustej dekadentní mejdan. Příští týden ještě bude Tomáš Hodan točit scény s Markem a Jarouškem, a v listopadu by měl být klip hotovej. Zítra budu mít po kupě všechny fotky z natáčení, tak je sem hned nastrkám.

26.9. - Aby nebyla nuda, v Odkazech jsem oprášil svoji Zahradu. Je tam názorná ukázka, jak taky může vzniknout píseň;-)

1.10. - Omlouváme se všem v Litomyšli, na vinobraní jsme nemohli dorazit, jelikož nám zkolaboval bubeník. Odpoledne těsně před odjezdem odvezla Radka jeho žena do nemocnice s nějakou náhlou příhodou. Zatím ani nevíme nic bližšího, doufejme že bude brzy v pořádku. Doufám že to vynahradíme litomyšlským 12.10. na výročním koncertě v Lidovém domě.

23.10. - Páteční koncert v trutnovském klubu New End byl historicky první, na který jsem přijel bez basy, jelikož jsme jí zapoměli v Praze naložit. Když jsme obvolávali přes místní kamarády různý muzikanty, jestli nevědí o nějaké base na půjčení, tak si mysleli, že si z nich děláme srandu. Přijet si na koncert bez nástroje... Nakonec mě zachránil basista z místní HC kapely Dee Pee, ktreý mi zapůjčil svůj nástroj, naneštěstí s nestandartním laděním (H,E,A,D), takže jsem musel hodně přemýšlet jak co zahrát. Ale jinak se koncert povedl. Byl s námi i Jaroušek, tentokrát sice jako dopravce, ale Dysko song s jeho tanečním číslem jsme nemohli vynechat, a v "Nalejte cigára" si s Mojmírem střihli klarinetový duel (nebo duet?). Zařadili jsme do repertoáru i dvě novinky, Slabikář a Jsem v koncích. Druhá jmenovaná má německy zpívaný refrén, což se převelice líbilo jednomu týpkovi s holou hlavou. Celou dobu postával vzadu u baru, a při refrénu "ICH BIN ERSCHOSSEN" zničehonic ožil a se zvednutýma rukama zpíval s náma:-)
Zapoměl jsem taky zmínit předchozí dvě akce, ve středu 12.10. koncert pro plný sál studentek pedagogické školy v Litomyšli (!!!!), a v úterý 18.10. pražský Vagón, ale to už bylo okomentované v Návštěvní knize;-)

3.11. - Úterní koncert v pražské Arše, HUDBA 85, doprovázející vydání DVD s hudebním dokumentem stejného názvu, byl docela povedený. Většina účinkujících se dala po letech opět dohromady specielně pro toto vystoupení. Někteří zošklivěli, ztloustli a zplešatěli, a někteří, či spíš "některé", naopak uzrály a zkrásněly (...vyznání gerontofila :-). Každá kapela měla prostor 20 minut, ten jsme vyplnili spíše novinkama, do doby před dvaceti lety jsme zabrousili akorát s Hildegardou a Pytlíkama ČSA, což publikum radostně kvitovalo (co jim zbývalo...).
Ve středu 2.11. jsme opět zavítali na Musilku do Brna. Naše oblíbená štace nás tak trochu zaskočila návštěvností, která byla menší, než když jsme sem jezdili jako NPSDB. Vypadá to, že do Brna ještě povědomí o nové, mladé, nadějné a talentované kapele Schodiště, zatím nedorazilo...;-) co? Ale ti co přišli, věděli moc dobře na co jdou a taky si to patřičně užili!

19.11. - Čtvrtek 17.11. Vagón - Doktor se nám začal čím dál víc stylizovat do role doktora, kerý léčí hudbou. Zatím netuším, co tím sleduje, ale jeho sdělení publiku, že je sice doktor filozofie, nicméně že přítomná děvčata po vystoupení vyšetří v šatně ochotně a rád, nasvědčuje kam tím míří:-)
V pátek 18.11. v Kralupech v klubu Ponorka, jsme byli na pódiu rozšířeni o jednoho člena. Byl jím velký betonový sloup stojící přímo uprostřed pódia. Způsobil jednu komickou situaci, kdy na začátku "Narážeje do lidí" potřebují Doktor a Cihla na sebe vidět, aby věděli kdy začít. Nakukovali zpoza sloupu na sebe každý z jiné strany tak dlouho, až začali každý jinak:-) Hrála tam s náma "pražská/nepražská" kapelka Anhead. Tvrdší hudba s chytlavými melodiemi a barevnými kostýmy, chvílema mi připomínali naše oblíbené "předskokany" Waltari, a taky že od nich jednu věc na závěr zahráli. Jinak klub byl fajn, osazenstvo milé a pohostinné, až na toho chlapíka mezi pisoáry na pánských toaletách, který naše vystoupení prospal zaklesnutý do porcelánu. Návrat do Prahy byl zpestřený dobrodružstvím na čerstvě zasněžených silnicích. Málem jsme ani nedojeli do zkušebny. Bédova dodávka řečená Matouš, se v kopci v Radlicích hodně trápila, ale postupně jsme se okolo půl páte, střídavě levým a pravým bokem, zdárně doklouzali až do cíle. Uf...
A v galerii máme z Kralup pár fotek a tady je report z akce.

11.12. - Vždycky když přijedeme do Pardubic do Ponorky, tak se strašně divíme, jak se na to malý pódium můžeme vejít. Ale pokaždý se tam nějak poskládáme. Předevčírem jsme se opět divili a opět nakonec poskládali. Demižon vína, co přitáhnul šéf klubu Lumír do šatny se slovy, že má narozeniny, jsme taky zvládli bez větších problémů. Lumír dokonce slíbil, že příští rok koupí do klubu novou aparaturu, což by vůbec nebylo na škodu...
Sobotní koncert v Bratislavě byl na poslední chvíli zrušen, jelikož klub Rock Garden musel majitel zavřít, podle místního zdroje v tom má prsty bratislavská mafie...(?)
No a nás teď čeká velký koncert v Lucerna Music Baru, v úterý 27.12., kterým chceme důstojně ukončit vánoce, a vlastně celý uplynulý rok. Finišujeme s přípravou programu, hosti a překvapení budou opravdu stát za to! :-)

22.12. - Včera proběhla před naším koncertem ve Vagónu (pro uzavřenou společnost) zkouška na Vánoční koncert. Měli jsme zkoušet se všemi hosty, ale dorazil pouze jeden, Hony Haubert. Když viděl že přišel jako jedinej, pravil že je "hovno pankáč", když je takovej zodpovědnej :-) Ostatní prý přijdou až rovnou do Lucerny, jelikož to všechno umí. No uvidíme, určitě to bude VELKÝ! :-)

28.12. - Ano, tak večírek se opravdu povedl! Ještě teď mi hučí v hlavě:-) Myslím že rozloučení s vánocemi, respektive celým rokem, to bylo víc než důstojné. Co se vlastně všechno dělo? Hrálo se, zpívalo, hodovalo, jako ostatně vždycky. Děvčátka ječela doprovodné vokály přepěkně, projekce se pouštěly báječné, dárky jsme rozdali všechny, hosti hostovali s citem a vkusem jim vlastním, prostě krása! Klip sklidil zasloužený úspěch, nejvíc se líbila scéna s Fanánkem. Pár drobností se pravda vymklo z kloubů, jedna projekce zůstala viset na prvním statickém záběru, takže se tam nic nehýbalo, ze čtyřech hostů dorazili pouze Sid Hošek ("Pásli ovce valaši" uřval opravdu punkově!) a Jirka Charypar. Hony a Ronald dali přednost domácímu teplu, respektive horské chalupě, což nakonec nevadilo, alespoň zbylo v šatně víc chlebíčků:-) A velký dík zaslouží náš kamarád Pasťa, který vypravil z rodných Roztok u Jilemnice na náš koncert celý autobus fanoušků v počtu 48 osob!

VŠECHNO NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU VÁM PŘEJE

VAŠE SCHODIŠTĚ

2006

14.1. - Béda v sobotu pravil, že se nemusíme ničeho bát, že má nový zimní gumy a že nás do Vrchlabí doveze bezpečně. Takže jsme zůstali viset už v Běchovicích na rovině před Doktorovým baráčkem :-))) (ba né, on tam vážně byl led) Prostě byl ten den úplněk, tak se děly věci. Klub Comix jsme našli ve Vrchlabí až na potřetí, kdy jsme k němu dvakrát přijeli, a v domění že tady to přeci nemůže být, jsme zase odjeli. Během koncertu pak Zdendovo kombo několikrát vypovědělo poslušnost, a tak kytara občas dělala hódně divný zvuky, ale jinak byla pohoda :-) Projekce sem si tentokrát pouštěl sám z místního PC a projektoru, přímo z pódia na strop, takže většina lidí ani netušila, že se jim nad hlavama něco hýbe. A cestou z koncertu si Anča rozsekla hlavu. No povídám, úplněk. A to nebylo třináctýho pátek. To bylo den před tím... ;-)

15.2. - ...sem nějak zapoměl napsat po posledním Vagónu, že to bylo bezva, tak tedy vězte, "bylo to bezva!" ;-)
Dostalo se nám do rukou video z našeho vánočního koncertu v Lucerna Music Baru, nejlepší je z něho pecka s hostujícím Sidem Hoškem, tak sem vám ho naservíroval do Hudby.

25.2. - V Rock Café jsme hráli naposled někdy před šesti lety, takže jsme teď ve čtvrtek byli zvědaví, jak to tam po letech vypadá. Trochu se to za tu dobu změnilo, pravda, bar byl na opečné straně, ale jinak vše při starém. Hráli jsme na akci na podporu občanských poraden, starala se o nás příjemná slečna pořadatelka, lidi přišli z větší části jiní než obvykle, před náma hráli Timudej a po nás Načeva s Michalem Pavlíčkem. Akce se celkově myslím vydařila ku spokojenosti na obou stranách:-)

12.3. - Včera jsme opět po čase zavítali do jižních Čech, do KC Skrýchoff u Opařan. Kromě nás tu hrál "buránek regionálního charakteru" - jak se sám nazývá písničkář Xavier Baumaxa, a kapelka MaMuMa. V té vystupovala slečna hrající mimo jiné na dudy. To samozřejmě svádělo k hloupým a laciným poznámkám na její adresu. Nejlepší pronesl Radek, který vůbec nechodil okolo horký kaše a rovnou na ni vyklopil dotaz, jestli nám ukáže prsa. Dudy ho vůbec nezajímaly! No toto!!! :-)))

19.3. - Čtvrteční účinkování na plese architektů Beanie 2006 v Abatonu, bylo zajímavé - kromě abnormální koncentrace hezkých slečen - tím, že Cihla měl na levé noze během hraní tři ponožky a na pravé jednu. A proto jsme mu po hraní zapoměli saxofon v Abatonu. Ale bohužel se našel. Tak příště snad...

23.3. - V Plzni v Divadle Pod lampou včera proběhl závěrečný večer filmového místní části festivalu One World a my jsme k tomu vyhrávali. Vzhledem k ponurému obsahu vlastní projekce jsme myslím byli příjemným osvěžením. Zkusili jsme si další fungl novou pecku UFOun, docela se nám povedla, ve Vagónu ji dáme určitě taky!.

29.3. - >>>>> INPUT DATA _ ERROR_FATAL ERROR_MISSING DATA_RESUME SEARCHING: no disc - no data - no memory - no future (to už sem přehnal:-)

No zkrátka Míra zapil dvojčata řádně. Rychlý špunty lítaly, sklo se rozbíjelo, někteří kluci (ti co měli navíc narozky) se zlili tak, že si nic nepamatuju. Myslím že se i hrálo, tuším ve Vagónu, ale těžko říct, takhle z hlavy... ////// _REMOVE DATA_TRASH BIN_FORMAT DISC_PRESS ENTER..............................

8.4. - Věková hranice našich fanynek se opět posunula směrem dolů. Přesvědčili jsme se o tom ve středu 5.4. v Brně na Musilce. Dvě slečny ve věku asi tak 5 a 7 let řádily pod pódiem a dost si to užívaly. Ale když se k nim Doktor nakláněl s kytarou z pódia, tak se evidentně styděly. Což už se nedá říct o těch jen o něco starších slečnách ;-)

12.4. - No to sem zvědavej, kdo dorazí v pátek 14. do Vagónu. Velký pátek, lufťáci vyrážejí na Velikonoce ven, to v Praze nikdo nezůstane, asi... Tak si alespoň v klidu prubneme další fungl novou věc - Jedu jedu. Byla sice hotová už v loni na soustředění, ale naučili jsme se jí až teď. Míra se vtextu pustil do jiných končin než obvykle, a sice do popisu svého bezcílného bloumání autem. Bez jediného rýmu. A hudba je taky taková jiná. Cihla v ní má pouze dva tóny na saxofon, ale zato pořádný! Už se na ní těším:-)

17.4. - Ano, velikopáteční Vagón se opravdu povedl, dokonce předčil naše očekávání! Sice jsme ještě v půl osmý nevěděli kdo nás bude zvučit, ale na poslední chvíli sehnaný Sváťa Vojíř alias Svátek, nám na pódiu vyrobil takovou pohodu, že se nám hrálo fakt bezvadně. A my to dávali lidem a ty nám to zase vraceli hezky zpátky. No a vo tom to je, že jo;-)
Jo a za měsíc, 16.5. oslavíme v Lucerna Music Baru rok fungování v nové sestavě pod názvem Schodiště. První narozky, to se musí oslavit!!!! :-))))

2.5. - Mno, prodloužený víkend jsme přežili, ale bylo to tedy náročný... V sobotu jsme hráli v Hořovicích v klubu Labe, v rámci nějaké literární akce, před náma Jablkoň. Využili jsme místní projekční plátno a tak bylo hraní obohacený o naše projekce z DVD. V neděli, na čarodějnice, jsme vyrazili směr Třebíč, klub B. Už jsme tu jednou hráli, tuším předloni. Lidí dorazilo požehnaně, klub byl pěkně narvanej. Na pódiu i v sále se tak během chvíle udělalo pekelný vedro, ale my nedbali že z nás leje a nandali jsme lidem co se do nich vešlo. Super atmosféra na pódiu i pod ním. Následný večírek proběhl poklidně a ve vší počestnosti. Někteří jedinci, když kolem sedmé ráno opouštěli klub jako poslední, vůbe nenašli penzion ve kterém jsme byli ubytovaní. Lavička místo postele nic moc. Jo a kousek od penzionu jsme objevili galerii a v ní výstavu obrazů hádejte koho? No Marka Brodského přeci. Náhodička...;-) Následný přejezd do Boskovic musel odšoférovat Zdenda, jelikož dopravce Bedříšek pokračoval v tom co načal večer. Majáles v Boskovickém zámeckém skleníku si tak někteří vybavují jenom mlhavě. Ale to podepisování pupíčků po koncertě si pamatuju zcela jasně! Cestu domů jsme měli bohužel zpestřenou o zastávku v Litomyšli v nemocnici, kde si musel Míra nechat ošetřit zánět oka, který se mu během večera pěkně rozjel. Ale jinak to byl vypečený víkend. Brzy sem doplním fotky, nejdřív je musím vytřídit, všechno vidět opravdu nemusíte... hehe.

9.5. - Další prodloužený víkend jsme si, kromě sobotního hraní na festiválku dětských domovů v Kolíně, málem zpestřili o hraní v Německu. Na poslední chvíli si nás totiž objednali na festival Bockwurst meets Knödel - Buřti potkají knedlíky, což vypadalo už podle názvu slibně, ale vzápětí to celé padlo. Takže tenhle měsíc budeme hrát v Deutschlandu jenom jednou...:-(

9.5. - Tak už se nám to blíží. Za týden, v úterý 16.5., budeme v Lucerna Music Baru slavit naše PRVNÍ NAROZKY. Právě před rokem jsme na témže místě ukončili jednu etapu a nastartovali druhou. Bilancovat se mi nechce, to necháme na vás, posluchačích, fanoušcích a kamarádech. Kamarádky nevyjímaje. My nic, my muzikanti ... :-)
No a kdo si bude s náma chtít připít přímo na pódiu, bude si to muset odzpívat. Něci jako "Karaoke Live". Alespoň jednu sloku. A refrén. Třeba ... Dokonalou kost. Nebo nějakou jinou. Navrhněte která by se vám dobře zpívala. Kdo se stydí, může jít na pódium ve dvou. Texty budou k mání přímo u mikrofónu. Co vy na to, chytáte se? Půjde někdo do toho??? Nás to potěší, diváky tuplovaně :-) Odvážní zpěváci neuniknou našemu pohoštění v zákulisí... ;-)

17.5. - Jak už tady zaznělo v diskuzi, lidí včera moc nebylo, nicméně koncert v Lucerna Music Baru se povedl. Moc se nám líbil hostující Ondřej Smeykal hrající na didgeridoo. Určitě ho pozveme i na natáčení CD, ten zvuk je nádhernej a on na to fakt umí!

Jo a konečně jsou v galerii fotky z Třebíče a Boskovic. Musel jsem hodně vybírat, spousta jich totiž byla ke zveřejnění nevhodná...

29.5. - V rámci letošního Šrámkova Písku probíhaly i různé doprovodné akce, jedné z nich jsme se ve čtvrtek 25.5. zúčastnili. Hráli jsme v altánu jako pro lázeňský orchestr, od pasu dolů jsme byli schovaný za zábradlím, takže stačilo se před koncertem převlíknout jenom od půlky nahoru;-). Po hraní se nám dostalo od domorodců dobrého pokouření. Byl jsem po něm tak vtipnej, že se mi všichni v autě smáli až do Prahy...

29.5. - Díky Českému centru v Mnichově jme se včera, v neděli 28.5., po delší době opět podívali do ciziny. Konkrétně do velmi příjemného klubu SubsTanz. Jako hosté Jaromíra Konečného, který zde provozuje u nás ne příliš známou záležitost zvanou "slam poetry". Takové trochu akčnější autorské čtení, které je v Německu hodně oblíbené. A Jaromír Konečný je evidentně taky oblíbený. Německy rozumím jen trochu, ale bavil jsem se. Na druhou stranu, našim textům místní návštěvníci taky moc nerozuměli, ale hudbě rozuměli všichni. Čemuž svědčí nabídka na další hraní v létě. A to je slušný... ;-)

4.6. - Páteční hraní na festivalu Hovadfest v Nové vsi u Neratovic, bylo poznamenáno slabší návštěvností, což byla škoda, protože některé věci tady byly vychytané víc než bývá u menších festivalů zvykem. Super zvuk (mixpult Midas...!), ochotní pořadatelé, výborné klobásy a dobroty z udírny, ne žádné zbytky od místního uzenáře, který by se snažil prodat co mu zůstalo na krámě (s čímž jsme se už párkrát setkali). Studené počasí zkrátka dost lidí odradilo. To v Roztokách u Jilemnice, kde jsme hráli v sobotu, na nějakou zimu lidi moc nehledí. Návštěvnost na Rockových Roztokách byla velmi slušná. Díky rozvodněné Berounce, která se postarala o zrušení Řevnického festivalu, na kterém jsme měli ten den navečer hrát, jsme mohli přijet do Roztok už dřív. Užili jsme si tak výborné vystoupení Tleskače a Krausberry. V Roztokách je takový náš druhý domov, takže se nám hrálo výborně. Ale největší zážitek jsme měli při vystoupení závěrečného bandu Soumrak. Pecky Ve čtyři ráno a Beze vší poezie v jejich provedení, jsme odskákali s rukama nad hlavama spolu s celým kotlem pod pódiem, a to s opravdovým s nadšením!!!

12.6. - No jo, málem jsem zapoměl poreferovat o Maťově festivalu Zelený Tulipán, co se konal o tomhle víkendu u Staré Boleslavi. Celkem sympatický, napůl zpustlý areál letního kina, hostil kapely různého ražení, "androšema" počínaje a "popíkama" konče. Kam diváci zařadili nás si netroufám odhadnout ;-) Oni sami byli taky pestrá směsice, přestárlý fousatý máničky, mladičký hippie slečinky v batikovaných tričkách s korálkama, usedlý rodiče s dětma... Až na ty komáry docela dobrý :-)

21.7. - Jojo, vedra pořád trvají, a my si včera po delší době - po dovolených - zase zahráli, kde jinde než ve Vagónu. Přišel se podívat i náš Jaroušek, a během tance se postupně z hlediště plynule přesunul na pódium, kde to ke konci vypadalo spíš jako na mejdanu, než na koncertě. Móc sme si to užili!
Zato zítra nás čeká chuťovka, festiválek v Mikulově. Ten bude sice fajn, ale ta cesta... V tomhle počasí na dálnici, to bude očistec.

23.7. - Sobotní cesta do Mikulova na festiválek Národy Podyjí byla opravdu náročná, ale přežili jsme to. Na krásném mikulovském náměstí se nacházelo nevelké pódium, na kterém se odehrávala pestrá směsice všech možných žánrů, od cimbálovky přes cikánskej jazz po bigbít. No a my tam dělali takovou tečku za celým programem. Část publika vůbec netušila která bije, ale podle reakcí soudě, bavili se všichni výborně!
A mimo jiné tu máme pár fotek ze čtvrtečního Vagónu.

30.7. - V sobotu jsme si po čase opět zahráli na třísesterské akci, na Barvách léta v Poděbradech, i když tentokrát tady Sestry nehrály. Skvělé místo kousek od jezera, výborný zvuk, pohodový lidi. Náladu nám pokazil akorát hektický začátek, jelikož jsme museli jít hrát hned po našem příjezdu, namísto opozdivších se Letů mimo. Takže nebyl čas se ani rozkoukat a dát si pivko, a rovnou se hrálo. Ale závěr, včetně přídavkového Dysko songu s Jarouškovou "travesti" exhibicí, jsme si užili na plno my, vy, i oni ;-)

8.8. - Pro všechny kdo se chystají v pátek na Keltskou noc, čas našeho hraní se posunul z původních 0.50 na 18.30 hod. Už se těšíte? My jo!!!

15.8. - Po vydařeném čtvrtečním Vagónu jsme vyrazili do Františkova u Jablonce nad Jizerou, na náš oblíbený festival Keltská noc. Tentokrát už v pátek, což se nakonec ukázalo jako správná volba, jelikož sobota proběhla ve znamení deště a bahna. Fesťák se oproti minulým ročníkům přesunul na protější stráň, a jak už to na horách bývá, pódium stálo ze svahu, takže k mikrofonu se muselo do kopce, což nás vybuzovalo k nebývalým výkonům :-) Super zvuk, bezva atmosféra, dokonce došlo na jeden přídavek, na což na festivalech většinou nezbývá čas. Už tu máme i pár fotek. Z večerního pokračování festivalu mě nejvíc dostala Mňága, specielně převzatý Thunderstruck od AC/DC v podání basisty Petra Nekuži, jehož nástroj převzal Petr Fiala!

20.8. - Tak hurá, za chvíli vyrážíme do Roztok u Jilemnice na kapelové soustředění! Odstartujeme ho odpoledním koncertem na louce, doufám že nás Krakonoš nespláchne nebo že na nás nepošle nějakou jinou slotu. Na horách jeden nikdy neví... ;-)

27.8. - No a máme po soustředění. Roztoky u Jilemnice nezklamaly a ukázaly se jako správná volba. Úvodní speciální koncert se povedl náramně, jeho dozvuky nás provázely vlastně celý týden. Každý den nám místní připravili nějaký program, většinou se týkal jídla:-) Posezení s bramboráky, dostaveníčko u guláše, mejdan s úhoři... A kromě toho, že jsme se měli díky Pasťovi a všem roztockým fakt báječně, byli jsme docela pilní a máme pět hotových, nových, úžasných písní! V galerii jsou nějaké fotky.
Soustředění jsme zakončili jak jinak než včerejším koncertem, a to v Olešnici u Blanska na festiválku Poluční Qítí, v rodné to vísce našeho zvukaře Indiána, Zdendy Člupka. Akce příjemná, akorát návštěvnost byla díky počasí trochu slabší.

12.9. - Včerejší zkouška před Vagónem měla dramatickou vložku - málem jsme přišli o Zdendu. A to doslova. Nic zlého netuše, držíce svoji kytaru zapojenou do zesilovače, chtěl podat Mírovi kabel k harmonice, a v ten moment, se slovy AU AU AU, se začal kácet do stojanů s mikrofonama. Nejdřív jsme mysleli že dělá humor, pak že dostal epileptický záchvat, ale pravda byla jinde. Normálně dostal šlehu 230 voltů rovnou do těla. Tedy přesněji do rukou. Popálený fleky může ukázat na požádání. Po téměř hodině hledání a rozebírání Zdendovy aparatury jsme našli viníka zakukleného úplně jinde - nenápadná rozdvojka polské výroby. Zřejmě nepřežila transport ze soustředění a uvolněný kousek drátu spojil fázi se zemí - a mohlo být vymalováno, či spíš dokytarováno.
Nicméně zítra, tj. ve čtvrtek, máme pro vás ve Vagónu pochystaný překvápko. Celá první půlka budou samý nový věci, plody našeho soustředění. A další vychytávka, kdo si po půl desátý otevře web Vagonu a klikne na tlačítko "LIVE", bude moct sledovat koncert v přímém přenosu!

17.10. - Bohužel vám musíme oznámit, že jsme nuceni zrušit dnešní koncert ve Vagónu. Včera večer našemu harmonikářovi Mírovi rozřezali na pohotovosti pusu kvůli zánětu okostice a dnes ráno byl na zubní chirurgii na operaci. Tímto se všem omlouváme, ale bez harmoniky to fakt nejde. Tím pádem je v ohrožení i naše třídenní mini-soustředění, které má proběhnout o tomto víkendu v Březiněvsi, u našeho kamaráda v kempu Bušek. Uvidíme jak Mírovi bude a budeme mu držet palce!

30.10. - Včera jsem byl po návratu z našeho třídenního výletu tak vyčerpaný, že jsem ani nezvládnul aktualizovat novinky... ;-) Páteční koncert v Třebíči v Klubu B se povedl, následný večírek taky. Pomalu se stává tradicí, že někdo z kapely se nad ránem cestou do penzionu ztratí. Ale abych Mojmírovi nekřivdil, tentokrát okolo desáté ráno naše místo noclehu konečně našel :-) Po bujaré noci jsme plni energie vyrazili směr Vídeň. Usnuli jsme hned za Třebíčí. Probudili nás až celníci na hranicích, kde chtěli naše pasy a občanky, asi nevěřili že jsme to fakt my. S pozdravem "Grüß Gott Temelín" jsme překročili čáru, plni očekávání, jak nás naši Vídeňané přijmou. Klub jsme našli i přes nástrahy v podobě všudypřítomných jednosměrných ulic, které nás vedli pokaždé jiným směrem, než kde byl podle mapy náš cíl. Ost Klub je takový větší pražský Vagón. Tři sály, několik barů, v šatně pro muzikanty pohodlná sofa a vlastní bar, zásobený pivem počínaje a jablečným moštem konče. Do hraní jsme šli s plným nasazením, takže netrvalo dlouho a oba barmani podlehli našim rytmům. Jinak tam nikdo jiný nebyl. O pauze jsme si říkali, že už snad ani nebudeme dál pokračovat. Během druhého setu se však začali trousit lidi z vedlejšího sálu, kde ve stejný čas jako my hrála místní mladá punková kapela (tenhle dramaturgický záměr jsme moc nepochopili), a začali vytvářet tancem tu správnou atmosféru. Dokonce si vytleskali i tři přídavky, čemuž by v první půlce nikdo z nás fakt nevěřil. Jak pravil Zdenda: Dobyli jsme Vídeň, akorát u toho nikdo z vídeňských nebyl... :-)

11.11. - Včera jsme s Doktorem před koncertem v klubu Mlejn povídali o kapele pro TV PRAHA 13. Říkali jsme samý chytrý věci, ale jelikož tenhle kanál nechytám, tak ani pořádně nevím, kdy to budou vysílat. Prý za dva týdny... Samotný hraní bylo příjemný, nijak narváno tedy nebylo, ale bylo veselo ;-)

25.11. - Pomalu se nám začíná rýsovat podoba nové desky. Všechny nové kusy, ktreré máme ve hratelné podobě, jsme si dali na posledních dvou koncertech. Ve čtvrtek v Praze ve Vagónu a včera v Ponorce v Pardubicích. Celá první půlka složená ze samých novinek byl možná trochu riskantní tah, ale lidi to ustáli a dokonce se i chytali na některý refrény, který slyšeli prvně v životě, což je myslím dobrý signál :-) Oficálně zazní celý nový repertoár na koncertě 14.12. v Městské knihovně.

12.12. - Zítra večer, ve středu 13.12., od 19.00 do 20.00 hod.,bude moje vrtaakovská maličkost odpovídat na všetečné dotazy a hudební hádanky Petra Korála v pořadu Uši radia Beat. To zas bude v éteru nabl... :-)

23.12. - Minulý týden, ve čtvrtek 14.12., jsme zakončili letošní koncertní rok, trochu netradičním vystoupením v Městské knihovně v rámci fesiválku Diví muži. Tímto se se všemi našimi věrnými posluchači a fanoušky loučíme, a v novém roce se těšíme na viděnou a na slyšenou :-) Jelikož budeme od ledna zavření ve studiu, za účelem nahrávání naší nové - první desky, budeme koncertovat méně než doposud. Aby vám to nebylo líto, a aby sme vám dali nějaký ten dárek, máme >>tady<< natočený devatenáctiminutový dokument (22MB) o tom, jak vzniká píseň. Konkrétně naše píseň - dvojpíseň - Los Pinokios a V Praze 7. Od prvního nápadu po koncertní provedení. Šťastný a veselý :-)

2007