Krankoty
1. ukradená (Rudovous/Martin Čížek) 2. houbaři (Rudovous/Martin Čížek) 3. chaloupka (download mp3) (Rudovous/Martin Čížek) 4. mysliveček (Rudovous/Martin Čížek) 5. jednota (Rudovous/Martin Čížek) 6. šumava-dub (Rudovous/Martin Čížek) 7. příliv (Radan Běhoun, Rudovous/Martin Čížek) 8. vězení (lidová) 9. kominická (Rudovous/Martin Čížek) 10. vrtilka (download mp3) (Rudovous/Martin Čížek) 11. koláčem k tobě (Rudovous/Martin Čížek) 12. sako a deko (Rudovous/Martin Čížek) 13. rybník (Rudovous/Martin Čížek) 14. šíp (Rudovous/Martin Čížek) 15. orchestrion (Rudovous/Martin Čížek) 16. montana (download mp3) (Rudovous)
martin čížek - bicí, zpěv david macháček - kytary, banjo (4,9), pozoun (8), zpěv jaromír linhart - klarinet, basklarinet, zvonkohra (14), zpěv martin černý - baskytara, farfisa compact de luxe (1,2,4,5,7,12), theremin (3,10,12,16), casio vl-1 a vermona er9 (4), stylophone (6), zvonkohra (16), piano (3), zpěv františek tomášek - akordeon (2,3,4,5,6,10,12,13,14,16)
hosté: josef jeřábek - akordeon (7,9,11,15) veronika märzová - akordeon (1,2,8) zdenek rusek - lesní roh (4,8,14) doubravánek - sbor (1,16) ondřej ježek - kytara (1), sbor (16), templbloky (12) matěj čížek - recitace (10) jan klempíř - flexaton (8) leo hanuš - baryton saxofon (14) lukáš georgiev - tenor saxofon (14) miloslav saidl - step (13) radan běhoun - zpěv (7)
zvuk, mastering, skype: ondřej ježek produkce: martin černý nahráno 2009-2010 ve studiích jámor (ondřej ježek) a avion sound (martin černý) obal: čížek, macháček, raškovová
poděkování: studio avion sound, ondřej ježek, marek doubrava, princ miroslav, herbert z cihelny, jiří burda, michal hroza, teta blanka, kateřina jirčíková, lucie raškovová, patrick kessler, martin amstutz, engel (st. gallen), jan koláček, lucie linhartová
naši milí okradení: kjell-erik eriksson, jerry lordan, earl zero/jonathan richman/c. mcfarlane, montana 7 melodies quartz digital chrono, altai kai, pérez prado
Jistě Vás trápí otázka: Kde se dá sehnat? ;-)
ukradená
co mám teď zpívat do melodie, kterou jsem si sobě ukrad?... himl mordyje! tak dlouho číhám s klackem na inšpiraci, až nakonec vyberu si kasu domácí. z toho nebudu slavnej ani bohatej, zase lidi řeknou: "to je bruce willis chudejch." múzy táhnou horem sborem k muzeu, já se na to čelem, asi taky k muzeu. co máme zpívat do melodie, kterou jsme si sobě šlohli?... himl mordyje! sedneme si k oknu do restaurace, zamáváme, až pude ta inšpirace.
houbaři
když houbař za mlhy najde své místo na místě zjistí pak, že je tam čisto pár černých gumáků ztrácí se v mlází veselá písnička je doprovází zatmí se houbaři, vztekem je zmítán cestou za zlodějem hůlka se kmitá křemílek s vochomůrkou vylezou na chaloupku když mohou, tak pomohou: "utíkal tam k těm doubkům." špatně se schovával kovář za klouzkem ještě že také měl pár pod kloboučkem když houbař z večera vracel se městem domů houby měl v košíku a modrý voko k tomu ze sloupu na náměstí vyhrával amplion sbírejte, lufťáci, houby si třeba v lomu místním však nechoďte na místa, u sta hromů kupte si raději u honzy koppa žampión! ve sklepích baráků na karláku - žampión v tržnicích dostaneš lžící - žampión v tescu v blesku v aha v metru - žampión s plísní v játrech i na lících - žampiónchaloupka
setkání blízká, ve stráních blýská šest bedel jedlých jak padlý sníh v povětří plavců, šest dravců nepěvců člověk je vítán, obletován houba tě schová, můj kloučku mechová než ti, co krouží, v dál prodlouží pak vezmem s sebou spásu víc než jedlou jen troubu teplou dáme jí odměnou v bedlách dobré živobytí najdou krátkým zrakem bití hned za domem v kopci strmém plodném ránem, odpolednem v bedlách je to jako v kozách rajcovné jsou ve všech pózách chaloupka nízká, hrom do ní tříská milovala, zapomněla, že přijde járo, po járu léto, po létě zas ten smutnej čas v bedlách dobré živobytí...mysliveček
mysliveček visí na hrachovině, utrh se, spad dolů, žrala ho svině. myslivcová utíká k panu faráři, aby ho pochoval tam, kde každý leží. pan farář povídá: "to nemůže, nesmí nikdy být! mysliveček musí za tou zdí jak svině hnít." lesnickej učedník popad vábničku, šel zahrát mistrovi poslední písničku. pan herbert pospíchá k panu truhláři, aby mu nabral postel, kde líhá s myslivcovou máří. pan truhlář povídá: "to nesmí nikdy být, dokud myslivec bude tam za tou zdí hnít."jednota
za kosou obilíčko vzdychne si a po myších oči své poulí chalupář knedlíků nandá si pak se přecpanej pod jabloň schoulí oči v sloup zabloudí do větvoví "ostré jsou v žití mém ploty! už léta plodí jenom jelita a pro jabčák musím do jednoty." ledový severák domem zatřese komorou škodná po mase slídí chalupář brokovnicí zapře se dík jednotě dobře ji vidí.šumava - dub
nad královákem žili králováci pod nimi v oubí bydleli oubisláci na krankotých leželi krankoťáci v hoře hořelo, když pili horáci lalalá šumava - dub než dozněly trouby ponocnýho z oubí vyšli krankoťáci z temných lesů hloubi přes nicov a zdíkov až k benešovej hoře nikde kuře ráno dvorem nezakrákoře pejskové, prasátka leží doma zkrátka lotry dobře znají, tak haló nedělají krankot vilné dcery v sednici zazpívají a jejich brácha stín plení sejpku i komín ví jen sedlákův knír, jaký je pán kavalír až hostit bude regiment co nevrátí mu ani cent a na krankoty jednou vystřelí lalalá šumava - dub na stachách došel rum. "ách...," řekli stachácipříliv
všímej si přílivu a taky odlivu v zálivu při pivu cárárarárara tak dobře, tak dobře...vězení
vězení, ach vězení sedm let jsem tady zavřený a já čekám den co den brzo-li se s klíčem pohne jen v tom tu přijde žalářník ptá se na mé jméno - příjmení máte jíti nahoru, máte tam nějakou návštěvu a když přijdu nahoru, sedí tam má milá u stolu jednu ruku podává a druhou si oči utírá jdi, má milá, jdi domu já mám totiž zejtra popravukominická
teče mi pivo z čepice doprostřed našeho dvora nevysaje mě pijavice to (radši) do meze se zavorám na koštěti kominík letí divnou nese zprávu nůžky ti nejdou nabrousit nožem holíš hlavu teče víno ze střevíce doprostřed veselýho kvasu bratranci a sestřenice uviděj v koupelně krásu na koštěti kominík letí divnou nese zprávu nůžky ti nejdou nabrousit nožem holíš hlavuvrtilka
kde skrápěn horský luh jest vonnou kosou ze smrčí nečekáš svárů hluk tam dávno stopy umrlčí křížem označily báby že navždycky odešel čas kdy nožem se hloubily hroby a břitvou krátil se hlas... pes ani neblafnul, přikrčil se do chlívku právě v chalupě píchli mu pána vrtilku do prsou vryli mu znaky co nejdou odleva číst že seberou číňanský kluky v kraji si byl každej jist vrtilka hospodařil jen tak tak že měl dost kam zlaté pruty ulil, chtěl věděl noční host kapitán z prachtic nevyčenichal zas nic a jak by? vždyť nosem táhla mu vůně z jitrnic zimní je čas, masopustní a za mordem může jít zas ten kdo masku souseda vlastní a pes zase nevydá hlas já nosím tomu psovi z každýho jídla kost ten hřbetem zved by krovy a já mám na něj zlostkoláčem k tobě
ten muž, co klečí u lednice světlem jejím ozářen v zubech drží kus koláče touhou mocně zasažen to pyré má ho ve své moci a ústa, jež neochutnal ač přišel chlápek pozdě v noci už na záda si batoh dal lednice tiše oči mhouří neví, co to znamená z papírového ubrousku amorem střela vyslanásako a deko
sako a deko zalezli si spolu ke kamnům sako a deko vysmáli se prostředním rodům "ach, ty moje sako!" sypalo se deko na sako "ach, ty moje deko, však vono to savo vytento." sako a deko trampové malí horká srdéčka parkety spálí nejezdí na vandry do brdských lesů ve třetím patře spí na útesu tahač a tryskáč dorazí dnes také ke kamnům tahač i tryskáč ano říkaj těmto víkendům "ach, ty moje táhlo!" vyletělo tryskou na sako "ach, ty moje deko, jen aby tě táhlo utáhlo." sako a deko, tahač a tryskáč bez mamek, taťků, nebude jináč pěstujte olihně na štrbským plesu my máme víkendy na útesurybník
proč ten náš rybník dnes tolik praská a nedá dobrým lidem u kamen klidně spát? porybnej kořalkou se tak zpráskal a zapomněl pak rybám díru vysekat. kdo to po cestě nad ránem mlaská a dvéře dům od domu rybinou potírá? to rybník svého pána si hledá a marně chrastí vrbou, nikdo neotvírá. požehnej, petře, všem jižním čechám a odpusť, že opilým jsi zas a zas klamán. tou cestou bahňák zadejchal se sám, však musí rychle zpátky, než děti půjdou hrát... ...hokej, divokej. "aspoň se nám neutopěj!" volá porybnej a už je zase vožralej.šíp
nazdařbůh jsem šíp k nebi vypustil a nevím dodnes, kde měl najít cíl copak lze pouhým okem uvidět celý ten dlouhý opeřený let? i píseň jsem po nebi poslal plout a nesledoval její další pouť žil snad kdy jakýs člověk na zemi který by uměl létat s písněmi? ve větvích dubu, až po roce snad jsem svůj šíp našel marně spočívat zato však hluboko, po letech přátelství jsem cítil v blízkém srdci píseň znítorchestrion nikdy jsem ji neposlouchal celou tu, co kolotoč dalibor nám hrál když táta zpíval jako kapr, máma jako dutá bedna proto tam ten orchestrion stál tisícimocnou červotočí silou se koně v kole roztočí tisíc let řinčel a sípal si kolozubou píseň mollovou zpívaly šavle, meče a příbory a brnění ani pomyšlení na jinou do hrnku tetovanej kočí si kafe s kolomazí natočí když navečer v zeleném stanu stařík dalibor do snu upadá tu banda podlých dovnitř vejde, hasák, paklíč jejich zbroj orchestrion dohrává na letnou olověné mraky položí těžce břicho své