Rocková kapela s neobvyklým názvem Janota 1935 (stále je nutné upozorňovat na pouhou shodu části názvu se jménem Oldřicha Janoty) vznikla v polovině devadesátých let. Nyní jí vychází debutová deska, která svým obsahem překvapuje. Nekompromisně totiž dokazuje, že se na české mimomainstreamové scéně stále objevují kapely, které se dokáží zbavit navyklých klišé a bez jakýchkoliv skrupulí vytvářet vcelku osobitou a kvalitní muziku.

Již úvodní Im Herbst nás zavede do prostředí šansonu, tentokrát podaného v tvrdém "německém" stylu, navíc částečně v němčině na text Rilkeho básně. Představy rockově-šansonové kapely se však posluchač brzy musí vzdát, protože po chvíli se ze skladby stane svižná rocková záležitost, ve které zaznívá inspirace až rammsteinovská. Následuje předělávka skladby Singapore z repertoáru Toma Waitse, opět dokládající volnomyšlenkářskost této rockové pětice - podařená skladbička, která svému originálu dělá pouze čest. Dál už má kapela posluchače chyceného.

Janota 1935: Mechanické zvíře

Z celkem deseti skladeb jasně vyčnívá největší vypalovačka, skladba Mechanické zvíře, a je pochopitelné, že tisková konference konaná u příležitosti vydání alba začala právě jejím poslechem. Z ní je totiž nejvíce cítit několik předností slibné kapely: vynalézavost aranží, zarputilá energie, solidní instrumentace a především radost z muzicírování. Tu kapela Janota 1935 osvědčuje na všech svých živých koncertech a není náhoda, že počet jejích příznivců průběžně stoupá. Má-li však někde slabinu, je to na postu zpěváka. To však s ohledem na celkový dojem téměř neruší, neboť slova neztrácejí na uvěřitelnosti a sdělnosti. Navíc opět nezbývá než připomenout přednosti neškolených muzikantů - především nesvázanost tím, "jak se věci dělat mají", a z ní vyplývající schopnost překvapit.

Mechanické zvíře je vcelku pestrá deska. Stojí pevně na rockových základech, ale najít na ní lze i již zmíněný šanson nebo hospodské šramlovité vyprávěnky jak z repertoáru kapely Sketa Fotr, instrumentací prostou skladbičku připomínající uvažování Einstürzende Neubauten (Srnky a jeleni), jednodušší rockový běh-poklus na několik akordů (Morseova abeceda) nebo náznak zrapovaného, skandovanějšího zpěvu (Mravenci). Po poslechu celého alba si nelze nevšimnout zřetelné inspirace u čelních představitelů tuzemské alternativní scény - především MCH Bandu (zejména Náš barák) a Už jsme doma. Nicméně upřímně prohlásit: "To znám, to už jsem slyšel..." o kapele Janota 1935 dost dobře nejde.

Janota 1935: Im Herbst

Pochválit lze umně vyhotovený booklet z pauzírovacího papíru (autor martin.prochy@atlas.cz - jak konstatují údaje na něm uvedené) a zcela jistě i zvuk studia jáMor, jehož majitel Ondřej Ježek na desce hostuje. Sečteno a podtrženo - velmi slibný počin stále více známé kapely, který jistě udělá radost těm posluchačům, kteří dychtivě vyhledávají každý náznak posunu české rockové scény směrem k vlastnímu, nezaměnitelnému výrazu od unifikovaného projevu, snažícího se co nejvíce vyjít posluchači vstříc. Dle tvrzení muzikantů se na koncertech můžeme dočkat mírných posunů od dřívější živé podoby jednotlivých písniček, což je jenom dobře, neboť platí známé: "Všechno je lepší než nehybný močál." Po přibližně stovce odehraných vystoupení se tato sympatická parta letos představí i na větších pódiích, kupříkladu na festivalu v Boskovicích.

Link: www.noise.cz/j1935