DŘEVĚNÉ PYTLÍ V JUTOVÝCH UHLÍCH - AŽ DOSLOUŽÍM CHCI DO SBĚRU

RICHARD KUTĚJ (12. 09. 2007, 13:00)


Narazit na kapelu, která se snaží hrát po svém, se svou muzikou si opravdu HRAJE, a navíc jí nechybí ani hodně velký a svojský smysl pro humor, kdy ovšem ani jedno z výše psaného nezavání křečí, ale naopak působí krajně svěže, zábavně a dobře, je radost! Takové pocity mne tak zaplavily také při poslechu letošní novinky letité pražské lehce elektro a především alternativně-undergroundové kapely Dřevěné pytlí v jutových uhlích nazvané "Až dosloužím, chci do sběru". Pánům už nyní úvodem mohu vzkázat, že jejich disk v některé z mne bližších, či vzdálenějších, provozoven Sběrných surovin určitě neskončí. Nedoslouží totiž a bude mne jistě bavit a hrát si se mnou ještě hodně dlouho.

Tahle deska tě nakopne už od úplně prvních tónů úvodního songu "V tyršáku", kde se z vtipného textu J. A. Pitinského dozvíš, kde spala máma, když kluci hráli hokej, jak tomu bylo s rukavicemi a další důležité informace. Hravě zábavný text dokresluje neméně hravý hudební podklad tvořený především androšsky zahuhlaně šlapající elektronikou a vše podtrhuje i příjemně a do atmosféry zapadající zkreslený hlas zpěvákův.

No a tak to máme s DPVJU vlastně po celou dobu trvání alba. Jak jsem již naznačil úvodem, pánové jsou velcí hračičkové a už vidím, jak se při tvorbě a následném zaznamenávání svých songů museli bavit sebe sama. Jak již bylo řečeno, základním stavebním kamenem je tady studiová technika a elektronika a také různě vtipně použité samply z nejrůznějšího prostředí, vždy dávajíc smysl tam, kde právě zní. Jenže. Jak již bylo rovněž řečeno. Jde o elektroniku s hodně undergroundovým a alternativním i experimentálním feelingem, jindy zase až punkově údernou, nebo psychedelicky ujíždějící. To vše ale také za použití jiných doplňujících zvuků a nálad. V jednom songu se tak mihne až free-jazzová trubka, tu saxofon, jinde zase parádně swingující basa a další.

Takže. Vykucenou alternativu s elektronickými spodky? Prosím. Psychedelicky znějící pomalejší underground psycho song? Proč ne. Až disco zvhrle znějící parádičku s vtipným podtextem? Nebo raději až punkově odsypaný kousek? Jo. To vše tam můžeš najít, aniž by při tom deska zněla jakkoli rozháraně, nebo každý pes jiná ves. Asi tak.

A pokud už byla také řeč o vtipnosti a humoru celé party, tak mne, i ostatní, kdo tohle svébytné dílko zatím slyšeli, třeba přiváděl k výbuchům smích třeba výborný nápad s vysamplovanou paní, pro kterou byla ještě v 18 hubička hřích, v "Misionář v Jablonném". Nebo třeba vzpomínka na hrůzu nahánějícího Strýčka Jedličku. A nebudu pokračovat, abych vše neprozradil, páč opakovaný vtip již není vtipem.

Závěrem je tak nutno spíše podotknout, že celá deska vznikala asi dva roky a vydání se dočkala letos, kdy si jí do zvukařské parády vzal etablovaný Ondřej Ježek. A krom základní části čekejte i bonusy s Lucií Hášovou, Zappou a Dylanem. Jo! A jinak si jí kapela vydala sama, takže případnou koupí vlastně podpoříš parádní DI.Y. dílko vtipem a hravostí dýchající.

Tracklist:

1) V tyršáku
2) Milot Remror
3) Jedlička
4) Letní mysl
5) Magický ztracený
6) Misionář v Jablonném
7) Pozpátku
8) Prasíček
9) Nahoru
10) Vítr bez hluku
+ bonusy

ZÁVĚR

Svěže vtipná a osobitá deska plná hrátek s pojmy jako alternativa, underground, experiment i elektronika.

5/7

INFO
Interpret: Dřevěné pytlí v jutových uhlích
Album: Až dosloužím chci do sběru
Žánr: Alternative-sample-underground
Celkový čas: 01:07:10
Rok: 2007

 

Zveřejněno na Musiczone